Invictus

Invictus je pohledem do života a soukromí jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. Za jeho vlády se v JAR pořádalo mistrovství světa v rugby a Mandela, jako velký fanoušek tohoto sportu, sjednotil celou zemi i reprezentační tým a všichni táhli za jedním společným snem. Eastwood, jako režisér, film opět zvládl na jedničku. Morgan Freeman je snad jediná možná volba na představitele hlavní role a navíc starý Clintův přítel, takže obsazení Mandely bylo jasné ihned. Matt Damon, coby kapitán národního rugbyového týmu, byl také výborný, podal civilní a uvěřitelný výkon. Jeho projev byl přesvědčivý. Režii není třeba jmenovat, to je v posledních letech samozřejmostí a zde to mistr Eastwood opět předvádí. Z každého záběru je cítit (hlavně při utkáních), kdo že to sedí na režisérské židli. Hudba - rozhodně povedená (Kyle Eastwood), u některých scén správně doplněná o africké rytmy. Invictus je pozoruhodný, politicko - sportovní film o jednom naprosto mimořádném člověku, který navždy změnil svou zem, i kus celého kontinentu. (31.12.2010)

Ohromný film, který lze bez jakýchkoliv rozpaků označit za bezchybný. Eastwoodova staroškolská režie (ragby natočil úplně jinak než jak Oliver Stone ve Vítězích a poražených pojal americký fotbal, ale dechberoucí je naprosto stejně), perfektní Freeman, Damon (říkejte si, co chcete) i ostatní, jemný a pro režiséra typický humor (obstarává ho Mandelova černobílá ochranka), a s přibližujícím se koncem více a více dokonalých momentek (Pienaar v Mandelově cele, letadlo, hrající si bodyguardi, sledování nebo poslouchání přenosu zápasu, kde a s kým se dá...), které dohromady tvoří skvělé poselství o odpuštění, míru, přátelství... A dalších věcech. Pět. (21.10.2011)

Film dle očekávání. Uzavřené drama, které nám před závěrečnými titulky nepotřebuje sdělovat žádné doplňující informace. Vše, co chce říct, říká Eastwood dvěmi hodinami soustředěného, na hercích postaveného vyprávění. Žádné dějové odbočky, dvě důležité postavy, jedna báseň, jeden sport a nadčasová myšlenka. Protože politiku film zjevně řešit nechtěl, nebezpečí atentátu, které Mandelovy hrozilo, je chytře zpřítomňováno postavami rasově smíšených bodyguardů. Ti se ve finále společně s miliony Jihoafričanů stávají pro kameru vděčnějšími objekty než aktéři klíčového zápasu. Poselství má přednost před zábavou, i v tomhle zůstal Eastwood mile starosvětský. Na Nepodmanitelného (jak by zněl alternativní překlad originálu) se dívá dobře, Freeman i Damon hrají se vzájemným respektem, africká hudba bere jako tradičně za srdce, ale stejně mi všeho, emocí, akce, napětí, přišlo na film, jehož největší ambicí nemá být uvedení na HBO v neděli večer, trochu málo. 70% Zajímavé komentáře: Subjektiv, Sobis87, Cubinho (29.04.2011)

Půjdu proti proudu a dám největší hodnocení, protože takhle mě žádný Eastwoodův film za poslední roky nezaujal. Ať už je to netradiční téma, zpracování nebo herecké výkony. S dojemnými projevy jsem problém neměla, od Freemana to totiž vyznělo tak přesvědčivě, jako by ho na těch 30 let opravdu zavřeli. Plusem pro mě byla jistá nepředvídatelnost filmu(historii rugby po nocích nestuduju) a jeho nerušivé splynutí s politickou částí filmu. Takže ve výsledku nemám moc, co vytknout. Výborný film. (29.12.2009)

"Fotbal je hra gentlemanů hraná chuligány. Ragby je hra chuligánů hraná gentlemany." V tomto snímku je snadný fandit z 93% bílým jihoafrickým Springboks na cestě za sjednocením dvoubarevnýho národa, ale já jsem přesto ve finále marně hnal kupředu svý oblíbený All Blacks. Z hlediska ragby je snímek v pořádku, spodní záběry mlýna založenýho po burácivým "Hu!" jsou fascinující, finálovej zápas bez položený pětky trochu zavání sterilitou, ale pořád je to lepší než nadpozemsky obdivný vylíčení pana Mandely, kterej tentokrát disponuje chytrostí Einsteina, laskavostí Ježíše a fyzickým fondem Dr. Sheldona Coopera. (03.07.2012)