Invictus

Ano, souhlasím s ohlasy, že je a bude přetěžké překonat laťku nastavenou Gran Torinem. Potvrzuje to však fakt, že pojem Clint Eastwood je zcela samostatnou kategorií, se kterou mohou ostatní jen těžko soupeřit. Pokud tedy upustíme od srovnávání s jeho předešlými snímky (především pak s Gran Torinem, které máme ještě všichni v živé paměti), je na snadě přiznání, že jde o vysoce kvalitní záležitost. Clint ději opět vdechl ohromné lidství, nad čímž se podivuji u každého jeho filmu. Povyšuje tím pouhou podívanou na hluboký zážitek. A opět, opět nádherně emotivní hudba, na které i tentokrát spolupracoval se svým synem, jehož bylo možné vidět na podzim 2009 v Hradci Králové v rámci festivalu Jazz goes to town. Není přeci vrcholem umění oslovit člověka filmem, ve kterém není žádná zápletka a v němž je jasné, jak všechno dopadne? (14.03.2011)

Rugby vyloženě neholduji, ale v rámci právě běžícího MS ve fotbalu se jednalo o více než zdravé proložení potetovaných hereček z Brazílie tvrdými chlapy ze zaostalých zemí. Snímek byl dle očekávání naprosto klasicky eastwoodovský. Nelson Mandela byla postavička rozhodně zajímavá. Obsazení Morganem Freemanem byl naprosto úžasný tah, protože žádný jiný negr ze sebe nedokáže sypat budovatelská moudra s takovou kadencí. Úplně mě za srdíčko nechytila zhruba první polovina snímku, která je těžce politická. Jakmile se ovšem do děje v plné své síle vložilo rugby, tak už se na snímek dalo skvěle koukat. Zvlášť ocenit musím skvěle vybranou hudbu Eastwoodova synátora a i přiměřený příval emocí. Krásná ukázka toho, jakou moc jsme jako lidstvo dali sportu. To, že dokáže spojovat rozdělené národy jaksi úplně přesahuje hranice sportu. (07.07.2018)

Film přechlastaný patosem, v němž řádí neviditelná ruka scenáristického osudu a bohužel i velmi zjednodušující a plochá řešení klíčových scén. Zvláštní, jak i to ragby pak vypadá jako pimprlové divadélko. Každopádně moje láska k tomuto sportu chuligánů, který hrají gentlemani a též úcta k výkonům Morgana Freemana i Matta Damon z toho udělala snesitelný zážitek. Takovou politicko-společenskou pohádku. Ale nešť, jen se obávám, že tohle je spíše odvrácená strana Clintova prostého stylu režie. (30.10.2011)

Skvělý a dojemný film, o tom, jak léčit dvojbarevný národ rozdělený apartheitem láskou, odpuštěním a hlavně s rugby. V reálu si sice rozhodně nemyslím, že byl Mandela dobrý prezident, ale účel filmu to rozhodně splnilo. Jelikož film vtáhne diváka do děje téměř okamžitě a provede ho několika skvělými zážitky ve kterých Morgan Freemen a Matt Daenon na plátně excelují. Navíc závěr je pořádnou pocitovou bombou s moc hezky zvoleným happy endem. Jsem moc rád, že se mi tento film konečně podařilo odškrtnout ze seznamu. 84% (08.02.2021)

Čekáte zamyšlenější Any Given Sunday a dostanete bravurně zahraného Mandelu a pár rugby sestříhů s dost divně obsazeným Damonem. Nepopírám, že Eastwood je opět starosvětsky roztomilý morous, tentokrát pouze za kamerou a režijní opratě vede velmi pevně, skoro až sevřeně. Příběh dvou hlavních postav je dobře nalinkovaný a není protkaný zbytečnými linkami, jen je poměrně nezáživný. Politicko-sociální podtext je jasně viditelný a zřejmě společně s Freemanem to nejpůsobivější. Škoda, že je to ke konci plné patosu a tak nějak vyčpí do ztracena. Přitom x postav je zajímavých s dobrým potenciálem, který je využit pramálo. Například bodyguardi, rodiny, soupeří z jiných týmů, apod. Ne úplně špatné, jen Clint nezvolil dobrou tématiku. (10.08.2017)