Bojovník: Brat proti bratovi

Pre mna idealne sklbenie strohosti s funkcnym rozdelenim na vztahovu a arenovu cast. Skoncilo to v tom najlepsom a nedopovedane som nemal potrebu dohladavat. Hmatatelny schematizmus prekryva sustredena rezia a vyborne herecke vykony na cele s desivym Tomom Hardym, ktoremu som veril kazdu mimiku, pohnutie svalom a buldocie premiestnovanie sa v priestore. Variacia Beethovenovej Ode to Joy potesila. (29.11.2011)

Na WARRIOR určitě jen tak nezapomenu. Při jeho projekci v letním kině mi totiž socky ukradli přední kolo z moji silničky a musel sem pak po warriorsku táhnout kolo na rameni až domů. Jinak dobře zvládnutej kýč, takovej Titanic zápasnickejch filmů. Podle mě je dost nepravděpodobný že by to ten starší brácha natřel tomu mladšímu a taky dost dobře chápu proč Tom Hardy dostal roli Banea v DARK KNIGHT RISES. Na jedno použití a relax u piva. (21.08.2012)

Zrádně povědomá dějová šablona, chlapský pot v každé minutě a problémy, které vám navždy zůstanou koukat z očí. Warrior je na první pohled jakýmsi scénáristickým kalkulem. Bere si z různých dějových premis slavných boxerských dramat a všechno balí do témat, na která slyší diváci i kritici. Protne se tu Irák, hrdinství, trauma, střední škola, dluhy, alkoholismus a v centru všeho zůstávají ty nejpevnější rodinné hodnoty obalené kolem trpkých vzpomínek. Jenže ono to funguje a to tak, že dokonale. Gavin O'Connor se z Hokejového zázraku poučil, že některé emoce fungují lépe naznačené a beze slov a s každou další scénou, která zabředává do rozbitých rodinných vztahů, stupňuje atmosféru neutuchajícího fandění a touhy po usmíření. A v neposlední řadě má v první linii Toma Hardyho, který svou nosorožčí silou rozbije všechny pochyby. Těžko říct, čím to je, že chlapi tak snadno podlehnou ve chvíli, kdy se ozve charakteristický zvuk rány dopadající na osvalené tělo, ale ten adrenalin, který ve mně během každé výraznější bitky vystoupal, by mohl pohánět nějakou oblastní elektrárnu. Když při finálním songu vybublají i ty nejskrytější vzpomínky a city s nimi spojené, není už proti síle tohoto vyprávění obrany. (09.12.2011)

Fighter - Real Steel - Warrior. Letošní rok patří ringu a tahle pomyslná tématická trilogie si nemohla přát lepší zakončení. O'Connor bůh ví odkud vytáhnul prvotřídní drama, ve kterém se hraje i bojuje jako o život a které má i s tak přehnanou symboličností (bílá vs. černá tu vážně bije do očí) nečekaně velký záběr. Strhující finále a fenomenálního Hardyho snad ani netřeba zmiňovat. 9/10 P. S.: Batman má problém. A velkej. (01.12.2011)

Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že sportovní zápasnické drama u mě bude atakovat přední příčky TOP filmového žebříčku roku 2011, vysmál bych se mu. Fighter, Wrestler, Těžká váha, Rocky, Zuřící býk ... ani jednomu z těchto zápasnických filmů jsem pět hvězd nedal a marně teď přemýšlím, jestli existuje vůbec nějaký jiný sportovní film, který jsem tak vysoko ocenil. Warrior má velmi jednoduchý děj, nikomu asi nebude činit obtíž uhádnout, jak přibližně film skončí. Ačkoli musím říct, že mě v průběhu napadla ještě asi dvě možná zakončení, obě poměrně působivá, takže úplně jistý jsem si nebyl. Tvůrci se tedy nakonec příběhově vydali cestou nejmenšího odporu, ale nevadí. Warriorovi tohle odpustím, protože když odhlédnu od ne úplně stoprocentně sofistikovaného scénáře (což neznamená, že by byl hloupý!), jedná se o naprostou pecku, která funguje jako drama i jako akční bojový film. Ve finále ve mně Warrior vzbudil tolik bouřlivých emocí, jako žádný jiný letošní film. Napětí, následované radostí, následované posmutnělým dojetím. A na pozadí boží soundtrack. Fakt jsem se modlil, aby ta emoční smršť nebyla v závěru narušené ještě nějakými zbytečnými dialogy, no naštěstí ne. PS: Teď už věřím, že Hardyho Bane se vyrovná Ledgerovu Jokerovi, fakt že jo. (02.12.2011)