James Bond: Skyfall

- Where are we going? / - Back in time... Mendes završuje velmi sofistikovaně zacyklený restart Bondovek a předkládá technicky precizní, atmosféricky strhující, emocemi narvaný a psychologicky fascinující návrat ke Conneryovskému konceptu říznutému moderními postupy a motivy. Skyfall je bondovštější, než většina Bondovek a je radost se na něj dívat... Bardem je Oscarový... (06.11.2012)

Bond propojuje svůj svět celkově, to nové od posledního představitele a reflektuje i společnost. Působí svěže, poutavě i seriózně, je odvážný a my jsme svědky zásadního snímku i zábavy, pravého filmového umění i filmu, při němž srdce milovníka pohyblivých obrázků plesá a v případě chlapů se můžeme cítit i jako malí kluci a nemusíme k tomu nutně mít 3D nebo monstrózní roboty. A jsme zpátky u té vážnosti. Bál jsem se toho a bojím se pořád...něco tak báječného totiž nevydrží příliš dlouho. Působila na mě i jistá odtažitost, mimo jiné také proto, že v tomto díle působí emoce míň, je to dáno vztahem k jinému typu ženy, než jaký byl zobrazen od Casina Royale. A také částečný návrat do starších dob, i když Bond už nemůže být nikdy stejný. To by bylo ostudné. Dovolte mi proto jistou rezervu, 90%. (01.11.2012)

Když začal Brosnanovi uhnívat Piercing, bylo na sedmičku tolik nadějných kandidátů. Ať už můj milovaný Šón Fazolka, charismatický Útes Trouba a dokonce se prý uvažovalo i o tom, že se poruší tradice, další Obligace nebude Angličan a vrazí tam Žužu Džordže! A co se nestalo! Náhle se odněkud vynořil nesympatický prasečí xicht, hnusný jako ... jako, no napadá mě takhle rychle z hlavy snad jen prdel Heleny Růžičkové, a bác ho, z fešáckého, charismatického a vtipného elegána je zádumčivý morous s vizáží, která mohla vzniknout snad jen křížením Pitbulla a Pekingského palácového pinče. Co se stalo? Můžeme pouze spekulovat. Osobně si myslím, že se mu patrně povedlo dokonale vylízat dvaapadesátiletou Broccoliho dceru. Já vím, tahle teorie zní na první pohled jako jídelní part z Faktoru strachu, ale četl jsem v odborné literatuře, že když do sebe jeden naháže pár oblbováků chuťových buněk, cvakne si na frňák kolík na prádlo a zavře oči, tak prý to jde! No, každopádně si jeho příchodem sbalil Bond jako takový vše, co jej dělalo Bondem (lehkost, poťouchlou poetiku, pompéznost, charisma, roztomilou přitaženost za vlasy a někdy až rozkošně blbý humor) a šel do hajzlu. Myslím si však, že ze všech dílů nové éry je tenhle nejlepší a nepřistupujeme li k němu jako k dalším trampotám superagenta ve službách zdegenerované, senilní krávy, ale jako k docela pohodovému akčňáku s ohyzdným hlavním hrdinou, starou bábou a skvělým, agresivním teploušem, je to bez debaty minimálně na tři! (02.01.2013)

(1001) První bondovka s Craigem, která mě bavila. Ale pořád to není díky tomu, že bych měla dojem, že je to konečně zase bondovka (což jsem už od roku 2003 neměla), ale asi mi víc vyhovuje režijní přístup. A zkrátka mě prostě baví, že se na všechno vybo(n)dnou a odjedou si dělat skopičiny na vřesoviště. Internetové video (Upřímný trailer, pokud to chcete vědět), které srovnává domoobranné pokusy špiček britské inteligence se self-made systémem zabezpečení ze Sám doma je potom jen třešničkou na dortu. (15.01.2013)

Fantastický. Mocnej scénář, plnokrevný postavy a úcta k bohatýmu bondovskýmu univerzu, v němž je ale tentokrát třeba skrze slzy završit restart padesátileté série. A klapne to. V tom sebevědomém skotském finále se Bond zase vyrýsuje v hrdinu, jenž tu s náma musí být alespoň dalších pět dekád. Mendes se vyrovnal svému inspirátorovi a mistrovsky naplnil nolanovský koncept. S potěšením... (29.10.2012)