James Bond: Skyfall

Pohádka o tom jak oscarový především vztahový frajer nějakým kouzlem dokázal nebondovským stylem natočit skutečně nejlidštější a filmově nejzajímavější bondovku ze všech, a přitom použil nejen tradiční bondovskou nezničitelnost (závěr úvodní sekvence), ale i od pohledu vyšinutého a esteticky odporného superherce/superpadoucha (gaye, jak jinak), a ještě ukolébal diváka všech převážně klukovsky popcornových dobrodružství agenta 007 odkazy na "staré dobré předrestartové časy", aby dost výrazně naznačil, že je pomalu zatáhne i do hájemství Náčelníka Kamenného Ksichta. A jen tak mimochodem, téměř bezzvuková scéna se zrcadlově lesklými skly a odstřelovačkou je vizuální orgasmus - a další oscarová křivda pro Mistra Rogera Deakinse. Co dál? Třeba to, že si leckdo naivně myslí, že za bondgirl tu byla Bérénice Marlohe. K čemuž mám ještě drobné BTW - označování Toniy Sotiropoulou, která se objevila ve dvou záběrech, za hvězdu z bondovky - což se dělo mimo jiné v souvislosti s českým plesem v opeře - je naprostý výsměch... asi jako že Rytmus "hraje" v Die Hard 5;) V zásadě se dá říct, že mě Skyfall svojí zážitkovou hutností a přístupovou dvojakostí velice bavil. Přesto je pořád na čem pracovat, protože způsob jakým se děj posunul rozhodujícím způsobem kupředu (vypořádání tajné služby s nejhustopekelnějším hackerem na světě připojením jeho laptopu do svojí sítě, hahaha), je stále nedůstojný úrovně "moderní bondovky", i leckteré z těch starších. I tak ale říkám - excelentní bondovka/nebondovka, výborný film. 90% (09.04.2013)

[imdb: 8.1/10] | me: Bond ako Bond a zároveň ako seriózna filmová dráma. Viac dejový, viac charakterový,... viac filmový. Ponúka pestrú všehochuť od exkluzívnych záberov Šanghaja cez krivky Bond-girls až po chytľavo vystavaný dej s výborným Bardemom, ktorý dodáva celému filmu ďalší rozmer. Je to film, ktorý prináša viac po dejovej než po (bondovsky) akčnej stránke. Je to Bond akého ho nepoznáme. Je to krok vpred... Youth is not a guarantee of innovation. (08.11.2012)

Z filmového hľadiska najmenej bondovská bondovka, z pohľadu knižných predlôh paradoxne zrejme najbondovskejšia. Ale rozhodne najosobitejšia. Mendes síce nedrží vyrovnané tempo a ani v akcii sa necíti až tak doma, ale to sú len malé a zanedbateľné chybičky na kráse, nad ostatnými zložkami totiž už drží pevnú ruku. Scenár vie aj vďaka brilantným dialógom výborne predávať motivácie postáv a po stránke psychológie mu niet čo vyčítať. Škoda len že si príbeh v istých momentoch pomáha nelogickými barličkami. Výrazný záporák a silne osobné finále však výrazne pomáhajú a craigovská trilógia je uzatvorená v najlepšom slova zmysle. Zostáva iba dúfať, že neostane len pri trilógii, pri takto vysoko nastavenej latke by to bola škoda. (22.11.2012)

Potemněle a v ústřední trojici (007, Silva, M) dramaticky vygradované k dokonalosti. Méně akce, než by si kdekdo přál dokážu s lehkým srdcem odmítnout (a poslat srdečné pozdravy), protože Craigův Bond prochází svým vzkříšením z bournevského stylu zpět k trochu více tradičnímu pojetí včetně několika drobností způsobující úsměv nejednoho fanouška (a tím nemyslím jen "parfémového vraha" Q...). Skyfall je precizně nasnímaný, v mnohém stylizovaný, ale v postavě Bonda mnohem reálnější, než minulé díly. Jeho dokonalost je pryč, konečně naplno a doufám, že navždy, přesto zůstává tankem, který má opět sílu svou houževnatostí a oddaností ke Královně, zbořit třeba Petrohrad:). Osobně mi je jen líto slabšího začátku, některých zbytečně digitálních prvků (vrtulníky??) a přehnaného spojení "zloduch ví vše" (především scéna s "prázdným!" metrem...). Vše vynahradí ústřední dvojice a především neokoukaný Javier Barden... Ovšem zrovna od Mendese bych nečekal takový silný odklon od nastoleného trendu a návrat ke klasickým prvkům, do velmi úzké a temné budoucnosti, na kterou nebude jednoduché navázat tak, aby tenhle díl nebyl vnímám jako "pouhý" odvážný úkrok stranou. (26.10.2012)

Všichni stárneme a nostalgicky se ohlížíme po dobách, kdy věci byli jasnější a přímočařejší. "Polidštění" Bonda nabralo ve "Skyfallu" směr mcclaneovského (přesně řečeno ala "Smrtonosná past 4.0") utahování si z dnešní přesofistikovanosti a velikášského opěvování starých dobrý přímočarých způsobů. Jenže on nestárne pouze Bond, ale i my diváci, a tak můžeme spolu s hrdinou ohrnovat nos nad vyšpekulovaností, za kterou je vydáváno vlezlé permanentní odkazování k bondovskému kánonu. Přiznejme si, že okázalé dokládání, že tvůrci před psaním scénáře strávili hodiny pročítáním příslušné wikie, už dnes není projevem nadstandardní oddanosti či sebereflexivity díla, nýbrž jedním z hlavních schémat nových příspěvků do letitých franšíz. Naštěstí kromě toho a polopatické oidipovské linie (kdyby adoptivní maminka také se záporákem naklusala srovnat se zemí jeho rodný dům protkaný traumaty z dospívání, mohl být klid) také "Skyfall" do postmoderních bondovek navrací campovost klasických dílů, která se projevuje v charismatické vyšinutosti záporáka, směšnosti jeho nesmyslně přetažených plánů, moneyshotové nadreálnosti akčních sekvencí a především pak v celém vyvrcholení, které rovným dílem evokuje "Strašáky", "Sám doma" i "Sightseers". Díky tomu pak spolu s Bondem můžeme sice mrmlat nad chytroprdstvím současných blockbusterů, ale bez ohledu na to (potažmo i díky tomu) si i film prostě divácky užít. (06.04.2014)