Na západní frontě klid

Válka je jako mor. Nakazí Vás smutkem, depresí a lidským zmarem a Vy už se z toho nevyhrabete ani v momentě, kdy dojde k jejímu konci. Dvě a půl hodiny dlouhý film na tak útlý román je docela nářez. Poměrně rychle jsem ale pochopil, že tady se bude klást důraz na atmosféru zákopů, na jednotlivé dění před obrazovkou, které nebude mít logiku ani opodstatnění více, než na příběh, který zde prostě není potřeba. Zde za příběh mluví nelogičnost války, momenty z knihy jako je třeba sugestivní scéna ze zákopu. Prostě cokoliv, co se zrovna ve filmu děje. A to jak v zákopech, tak u podepisování konce války. Silný zážitek, sugestivní, krutý, pokládající bezpočet otázek na lidské bytí a jeho ničení sebe samého. (31.10.2022)

Další smutnej případ toho, že naší českou krajinu musí režírovat zahraniční tvůrci, aby to nějak vypadalo (Žižko!). Na za západní frontě klid sice nevnáší do válečných zákupů nic novýho, ale alespoň přiznaně adaptuje skoro sto let starou knihu (autora, kterej v tý válce bojoval), než aby z ní sprostě opisoval a pak to prodával jako vlastní originální tvorbu (Že jo, scénáristi všech předchozích válečných vřav?!). Tolik k tomu, že si tady kde jakej čecháček stěžuje na klišé. Z hlediska vizuálu, výpravy, režie a obecný filmařiny je to asi nejlepší válečný drama posledních let, kterýmu ale zoufale chybí zajímavější soundtrack a pevnější dramuturgický uchopení, aby v divákovi zanechalo tu depku i dlouho po skončení. Nakonec nejsmutnějším faktem je realita, kterou aktuálně žije celej svět, protože v Rusku je ta kniha zřejmě zakázaná. (29.10.2022)

Remarque je jedním z mých nejmilovanějších autorů, ke kterým se napříč životem opakovaně vracím a první německé zpracování nejslavnějšího a ve školních osnovách nejvyžadovanějšího románu jsem proto dlouho odkládal. Zvěstí o nepřesném nebo rovnou drzém přepracování bylo hodně a proto jsem teď v šoku, o jak dobrou adaptaci jde. Ale ne nutně o adaptaci jednoho díla, ale autorova díla souhrnného. Právě v tolik očerňované lince vyjednávání o konci války je v pár slovech či větách vyjádřen věčný bol, který se objevoval i v knihách, které se odehrávaly dávno po konfliktu nebo mezi světovými válkami. Stesky nad zbytečným protahováním uzavření příměří, které má za následek úmrtí mnoha nevinných, mají hrdinové většinou jen v hlavách a myšlenkách. Pro větší efekt je taková subjektivita nahrazena rozčilujícími obrazy a nespravedlivými pocity. V linii frontové nejde o to, které výjevy z knihy se povedlo do filmu přenést (přestože slavné nesnesitelné čekání v zákopu společně s nepřítelem nechybí), ale o atmosféru zatracení, zoufalství a věčné škody, která se vsákla do každé minuty. Nejvyšší hodnocení nakonec dávám i přes vynechání linky, která mě v knize tížila nejvíc. V té se hlavní hrdina při dovolené vrací na pár dní domů a zjišťuje, že takový návrat, jaký si představoval, nejspíš nikdy nebude možný. Že lidé, kteří boje nepoznali, nikdy nepochopí trauma a děs, který si veterán přináší . V rámci zhutnění děje a neopuštění zničujícího prostředí kontaktu s nepřítelem proto chápu takovou změnu a rád mírně nadhodnotím. Protože literární dílo vzniklo téměř o sto let dříve než tento snímek a varování nejsou o nic méně aktuální. (12.03.2023)

Tak pozor Kurwa. Netshitflix umí občas točit i koukatelný filmy a to je přesně tento případ. Rozmýšlel jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami a je fakt, že na téměř sto let starej originál se to pořád úplně nechytá, ale za mě ok. V tý současný žumpě nemám s podobným poctivým a zručně natočeným filmem problém.70% (29.10.2022)

"All Quiet On The Western Front" je príbeh inšpirovaný knihou Ericha Maria Remarqua, ktorú som síce čítal, no už si ju veľmi nepamätám. Viem, že ma počas čítania príbeh skutočne dostal, bolo to silné a veľmi uveriteľné. A rovnako aj veľmi smutné. Podľa všetkého však toto nie je príbeh spracovaný podľa knižného príbehu. Skôr ide o príbeh, ktorý sa predlohou iba inšpiroval a vytvorili svoj vlastný scenár. No napriek tomu nemôžem uprieť filmu jeho kvality. Edward Berger si dal rozhodne s celým projektom záležať a vo výsledku som ostal z filmu úprimne nadšený. Pretože veľmi dobre pracuje s našimi emóciami. Hrdinovia sa mi úprimne dostali pod kožu a vidieť ako ten konflikt pre nich končí bolo veľmi smutné. Najmä počas finále, kde padlo jedno absolútne zbytočné rozhodnutie, ktoré všetko urobilo len zbytočne horšie. A ničomu vo výsledku nepomohlo. Highlightom je pre mňa časť, keď Paul smrteľne zraní francúzskeho vojaka a má možnosť sledovať, ako umiera. A rovnako ako sa počas tých pár minút jeho emócie a pocity menia. Klobúk dole. Myslím si, že ak sa radi pozeráte na vojnové filmy, tento by vás mohol zaujať. Pre mňa solídne spracovanie. A možno je fajn, že si príbeh už vôbec nepamätám. Asi by ma to iba pri sledovaní rušilo. Pretože film je sám o sebe veľmi dobrý. Hodnotenie: A (27.11.2022)