Bílá paní

"Bilé paní" režiséra Zdeňka Podskalského si vážím stejnou měrou, jako Menzelových "Skřivánků na niti". Oba snímky jsem zhlédl s týdenní prodlevou, velmi se mi líbily, oslovily mne, hodně jsem se u nich nasmál a občas mně naopak nepříjemně zatrnulo ve chvílích, kdy jsem si uvědomil, že takhle nějak to doopravdy v naší zemi kdysi vypadalo... Oba snímky mají společnou ještě jednou věc, které si vážím snad úplně nejvíce - kritika režimu zde nikdy nepůsobí samoúčelně, slouží příběhu a nikoliv naopak. (15.01.2009)

Bílá paní komonická, patrně neznalá moderních vědeckých poznatků, vystupuje v Komonicích z obrazu a páchá dobro pro blaho místních občanů. Zatímco se předseda s tajemníkem MNV snaží Bílou paní zapojit do budování socialismu, tak ministerská komise se snaží na celou věc podívat z širšího úhlu pohledu a popírat nepopíratelné. Zábavný je psychiatr MUDr. Bouchal se svou autodiagnózou, při níž hodnotí rozhovor s falešnou Bílou paní slovy "Snová halucinace navozená prostředím a rozhovorem před spánkem s neobvykle konkrétním sluchovým vjemem", výtečný kádrovák Kudrna, který hodnotí vcucnutí Dr. Tomečka do obrazu větou:"Soudruhu doktore, zanechte nemístných skopičin!", ale nezapomenutelné hlášky vypouštějí z dutiny ústní prakticky všichni. Tento snímek ještě přinesl řadu plamenných hesel: "S fortelem na silážní jámy! Vždy suché boty pro stavbaře! Dobrý odchov - zdravé tele!" a vědomí, že překroutit se dá opravdu cokoli. (03.11.2009)

Zajímavá satira na dobu budování a komunální politiku, kdy strana byla zákon a nezištná zázračná pomoc je nežádoucí, když ji nezařídil MNV. Absurdní podívaná mi sice nepřišla až tak vtipná, ale množství vynikajících herců nahrazuje hluchá místa ve scénáři, střídající se s vtipnými nadčasovými víceznačnými výroky postav. (27.11.2012)

Spisovatele Karla Michala zná dnes už jen málokdo, povídku Jak Pupenec ke štěstí přišel, která posloužila jako předloha, tím méně. To jen svědčí o genialitě Zdeňka Podskalského, s jakou se zhostil tohoto filmařského úkolu. Irena Kačírková hrála v poměrně málo filmech, které dnes stojí za pozornost, o to více můžeme být rádi, že si její osobnost můžeme v Bílé paní vychutnat. A to přesto, že její úkol byl zde poměrně sporý - jen aby tam byla, aby byla půvabná a obestřena tajemstvím, což se podařilo dokonale. Ostatní herci hráli typy známé i z jiných filmů, přesto zde nepůsobí obehraně (například Miloš Kopecký opět jako vypočítavý padouch, Jiřina Bohdalová opět jako jednoduchá žena z lidu). Excelují i herci v epizodních rolích (třeba Darja Hajská). Kouzelný je kratičký rozhovor mezi Brodským a Chramostovou: "Maminko, tak pravda zase jednou zvítězila." - "Ty kurevníku!" Svým způsobem je ten film strašně zpolitizovaný. Od začátku do konce padají hlášky, které pranýřují tehdejší režim. Což je na rok 1965 velmi odvážné. Přesto je to od začátku do konce neskutečně vtipné. (09.11.2008)

,,Soudruhu já to vidím po našem. Abstraktní něco je, když to neni. No, a je bílá paní? Není. No tak no..! '' Skvělé zrcadlo své doby. Holt doba těsně před okupací přála otevřenějšímu myšlení a kritice socialistického řízení země, měst, obcí, které se dostávalo i na filmové plátno. Marně vzpomínám ve které naší komedii jsem viděl tak tepat do režimu jako zde. Přitom naprosto inteligentní formou. Většina dialogů je naprosto dokonalá a nezbývá než zopakovat zde psané. Zajímavé je ale i to jak se funkcionáři jenom kecáním vždy z problémů dokázali dostat. Jak pravdivé. Vrcholem absurdit byla scénka s vedoucím party dělníků, který fakturoval vybudování vodovodu, který nestavěl i jeho bourání, ač byl staré Blažkové ponechán. O scéně se vstupem do vody ani nemluvě... Hrušínský, Kopecký, Bek i Brodský byli úžasní, já jsem ale umíral i z Vosky, zejména ve chvíli kdy si pěkně po psychiatricku v posteli na zámku vysvětluje přítomnost Bohdalky u sebe v pokoji ! :-)) . U mne je to na 4 hasáky. * * * * (05.04.2014)