Hodina klavíru

Podle mě zatím nejlepší TV inscenace roku. Ikarův pád ani Tažné ptáky jsem neviděl, takže nemohu srovnat. Velmi mě překvapil Pavel Liška, jehož herecký styl není můj šálek kávy, ale tady mě přesvědčil, že tomu snad bude brzy naopak (jsem zvědavý na Venkovského učitele). Dokonce tu i trochu zastínil rovněž výtečného Polívku, který neměl tak vděčnou roli, i když se jí zhostil na výbornou. Česká televize se konečně poučila a začíná si dávat víc záležet na výběru látky pro televizní inscenace. Tento rok mi udělala radost rovněž skvělou Operací Silver A a co jsem slyšel, tak brzy se můžeme těšit na další potencionální skvosty (Brainstar či Velkofilm) - už se také nemůžete dočkat ? (25.09.2007)

U tohoto filmu se určitě nabízí srovnání s filmy Ikarův pád a Tažní ptáci stejného scénáristy. Tak tedy: Ikarův pád je velký, větší, místy největší TV film, Tažní ptáci byli trochu nudní. Hodina klavíru je skromnější, shovívavější a prospělo jí to. Stejně jako Bolek Polívka a Pavel Liška. Jan Budař je dokonale nesympatický. Akcentuji prezenci odlehčení některých vážných míst. C'est la vie! No a to poselství by se mělo tesat: Přátelství je nejvzácnější lidský cit, tudíž vzácnější než láska. (24.09.2007)

Jiří Hubač se v Hodině klavíru tématu "problémy umělce s alkoholem" nevěnuje poprvé. Ačkoliv jde o samostatný film, v podstatě volně navazuje na Hubačovy inscenace Ikarův pád a Tažní ptáci s Vladimírem Menšíkem v režii Františka Filipa. Ikarův pád vyprávěl o odhodlávání se k léčbě a Tažní ptáci se soustředili právě na pobyt v léčebně - tyto fáze Hodina klavíru shrnuje ještě před úvodními titulky. Na malém prostoru tu jsou stručně, leč výstižně vystihnuty charaktery všech hlavních postav příběhu - tedy Františka Stáry, jeho ženy, syna a spolupacienta Edy Mandíka. Postavy Bolka Polívky (Stára) a Pavla Lišky (Mandík) jsou krásně napsané a herci opravdu mají co hrát (což v případě českých - nejen televizních - filmů bohužel zdaleka vždy neplatí). Nedá se to ovšem moc říci o vedlejších postavách, ty jsou většinou jen lehce načrtnuty - ale třeba Jan Budař dokázal i přesto zazářit. Co se týče příběhu: pan Hubač si místy až příliš zjednodušoval práci (uklízečka na ZUŠ a následné Stárovo vyhození, půjčení peněz Mandíkovi) a i díky tomu nepůsobí film moc věrohodně a autenticky, vyznívá až příliš tradičně. Snad je to tím, že jeho základ byl napsán už někdy před dvaceti lety. Ačkoliv jsou kulisy a kostýmy současné, jen těžko si lze představit, že by se v současném světě události seběhly a lidé ve filmu mluvili vždy přesně takhle. Přitom u jiných Hubačových příběhů jsem pocit nepřirozeného chování lidí neměl - naopak! Nekřivděme však scénáristovi, na vině je z velké části režisér - je znát, že Zdeněk Zelenka nemá s příběhy ze současnosti zkušenosti. Místo, aby jistou neautenticitu scénáře zahladil, naopak ji ještě zvýrazňuje – např. řidiči kamiónů hrající karty o peníze vypadají spíše jak piráti v krčmě, které pouze někdo oblékl do současných kostýmů. Snahu o přiblížení kino filmům poznáme hlavně díky častému použití kamerových nájezdů. Sice nejsou zcela dokonalé a obraz se při nich místy až příliš zatřese, ale film rozhodně vylepšují. Horší jsou pokusy o větší zdramatizování některých scén - nejkřiklavější je vyhození mobilu. Jednak působí zastarale jak z inscenace z 80. let (tehdy se ale samozřejmě rozbíjely jiné věci než mobily :) a navíc je to natočeno, jako kdyby se dělo něco mnohem drastičtějšího a pod koly kamionu neskončil mobil, ale člověk. Jediné opravdové kvality filmu tedy tvoří herecké výkony Boleslava Polívky a Pavla Lišky. Není to málo, ale čekal jsem rozhodně více. (01.10.2007)

Liška opět lehce stylizovaný do "Idiota", ale opět to utáhl přesvědčivě a dojmul mě. Je dobře, že aspoň v těhle "skromných" televizních produkcích dostávají prostor herci, které si člověk jinak užije jenom v divadle - Cibulková, Preiss, Budař, Dolanský... A že mají co předvést, když hrajou v dobře napsaném a zrežírovaném příběhu. Příběhy o přátelství sem měl vždycky rád. 70% (23.09.2007)

Příběh jak o mým tátovi.... Největší chyba filmu? Cibulková! Odporná žena, která neumí hrát, neumí vypadat a každý film ve kterém hraje hlavní sympatickou ženu je tak odkázán ke zkáze. Jinak dvojka Polívka + Liška - moc příjemné překvapení. Zdeněk Zelenka není zrovna nejlepší režisér, ale pro mě to určitý smysl mělo. (10.01.2014)