Bobule

V jeden pekný deň, keď som šiel na zápis na vysokú školu do Trnavy, som sa zastavil u rodiny v jednej dedinke pri Slovenskom Ríme. Starý ujo tam mal veľa vlastného vína a bol naň patrične hrdý a tak mi ponúkol ochutnávku. Ja som ako slušne vychovaný človek pravdaže neodmietol :o)). Ujo však dostal slinu a tak mi nalieval stále nový a nový pohár. Prebrali sme spolu politickú situáciu vo svete, prebrali sme krásu slovenských žien a aj skvelú chuť vína. Vypil som vyše dvoch litrov (druhov bolo viac), nasadol na bus a šiel domov. Cestu som prespal:o)) No ale dosť bolo kecania. Čo som to chcel o filme? Jáj! Víno milujem, film bol veľmi pohodový a Tereza a jej bobule...ááááách! Krásna bola! Veľmi príjemné prekvapenie. 80% (27.03.2009)

Moje očekávání bylo o něco větší, ale zklamaný z filmu nejsem. Ta předpokládaná pohodová atmosféra se dostavovala velmi pozvolna a tak jsem měl čas si užívat řidičského umění mladšího z rodu Langmajerů, souboje dopraváků s ovíněnými kriminalisty i Hádka stylizujícího se do role bodrého moraváka. Ve výsledku to byl fajn strávený čas. (06.03.2009)

Velká převeliká škoda té "pražské" části, protože v okamžiku, kdy se děj přesune na Moravu, začne ohromná pohoda, která způsobí to, že budete mít nepřekonatelnou chuť vydat se obdivovat krásy Moravy a ochutnávat výborné víno do nejednoho sklípku. Nádherná kamera a nenucený příběh vytváří film, který prostě perfektně vystihuje slovo "pohoda". (04.01.2010)

Překvapivě vcelku příjemný český film o víně. Dobrý ročník to sice není, ale na naše poměry je více než vydařené. Výborná kamera krásně zachycuje krásy moravského kraje, pořád se tady pije a Voříškové to po celý film velmi sluší. A má to takovou tu pohodovou atmosféru, že u toho člověk jen vypne a zavidí hrdinům tolik toho dobrého vína. A Tomáš Bařina na mě působí jako čerstvý vítr do české filmové společnosti. Jen, aby se nevyčerpal tak rychle, jako třeba Janák. To by byla škoda. 70% (08.11.2008)

Ovíněně o ničem. Uvolněnou atmosféru tomu nelze upírat. "Je to totiž tam", jenže až v závěrečné půlhodině. Přibližně od doby kdy se z děje vykvartíruje Lukáš Langmajer. Do té doby je to taková "hrc frc" slátanina, která neví kam míří a ani jakým způsobem tam jde. Ještě, že se tak děje vlastně docela příjemně. Obsazení je sympaticky neokoukané, hudba skvělá (většina nejlepších momentů je spojena právě s atmosférickými pasážemi založených pouze na hudbě), ale kamera to celé posílá do hnoje. To už není ani kýčovitě pěkné, to je čistá esence vlezlého kýče nejtěžšího kalibru. Navíc bez technického zázemí a vše točené z jedné vody na čisto. Přepálené omalovánky na "čisté" Moravě versus zašedlé tóny prohnilé Prahy. Kolik času tvůrcům zabralo vymyslet tak neuvěřitelně inovativní koncept? Ale proč se nad tím rozčilovat. Stačí zmínit, že kamera s úspěchem takřka zabíjí i vizuální přednosti Terezky Voříškové. Což by jeden řekl, že snad ani nejde. Přesto všechno jsou Bobule dobrým filmem. A to hlavně právě díky Voříškové, červené kačeně a Hádkovi. Bařina v tom zase tak moc nejede, ale dalšímu jeho snímku bych se nebránil. Pokud bude s jiným kameramanem. Ovšem vínko bych si po projekci přeci jen dal, ne že ne. (18.04.2008)