Nepodplatiteľní

Zpropadeně nevyrovnaný film. Ne po režijní stránce, nýbrž po té dějové a především žánrové. Vůbec, ale vůbec nedokáži říci, čím tento film je, a velice by mě zajímalo, čím tento film vlastně být chtěl. Samotnou osu tvoří silně pohádkové téma boje za spravedlnost, proti všem překážkám. Boje těch hodných proti těm zlým. To, že tento námět je pěkně probrán a málem vyčerpán, nám sdělují jeho autoři už tím, že si nevystačí s poetikou prostého boje za spravedlnost a aby nějak zaujali diváctvo, musí do mnoha scén a dialogů nastrkat úplně nesmyslný, samoúčelný a nezdůvodnitelný humor, který pak nevyhnutelně rozbíjí pevnou koncepci příběhu a dělá z něj tuctovou, i když třeba šlapající, frašku. Jako pěst na oko pak působí několik scén, kdy je najednou bráno všechno vážně, umírají tu kamarádi, jsou pronášena patetická slova a my si musíme připadat jako v úplně jiném filmu, těžko však říci, který by byl lepší. Smícháme-li je však dohromady, vznikne nám z toho pouze nestravitelný eintopf. Typickým příkladem tohoto je postava "srandovního účetního" a jeho neuvěřitelně se mezi sebou bijící učinkování v trapné přestřelce na mostě a posléze zakončení jízdy výtahem. Podobně se dají popsat i herecké výkony Kevina Costnera a Seana Conneryho, kteří z celého filmu udělali snad až comixový příběh. Úplně nevině se pak mezi ně nachomýtl Andy Garcia, který z naší čtyřky neúplatných jako jediný působí hodnověrně a vyrovnaně. Jako zcela jiné kafe a "milé pohlazení po duši" fungují vystoupení Al Capona, kdy si na chvíli připadáme jako v silně nadsazené ironické gangsterce. A při dvou scénách setkání Costnera s Nirem (hotel a soud) to vypadá, jako kdybychom se s každým střihem přenášeli do jiného filmu. I ta slavná přestřelka na schodech působí značně ustrnule a rozháraně, viz. "létající" námořníci, myslím si, že ta v Carlitově cestě se Palmovi povedla, mnohem lépe. (11.12.2004)

Je to všechno krásné, skvěle zahrané, hudebně podtržené a příběhově kvalitní. Bohužel oslavovat tohohle Mirka Dušína, jenž ve skutečnosti pomohl k zatčení a odsouzení Al Caponeho stejně jako místní prodavač párku, je opravdu na mne moc. Z několikačlenné skupiny Neúplatných se najednou stala tři lidi čítající parta, vystřižená jak z Rychlých šípů?! Eliot Ness začne válku kvůli náhodnému zabití malé holčičky a své spolubojovníky sbírá různě po ulici?! Říká vůbec tvůrcům něco výraz historická věrnost?! Kdyby se jednalo o smyšlený příběh, nebo alespoň o jiného gangstera, ale o Krále mafie? Ne, to opravdu nesnesu. (08.09.2007)

Vyčítat téhle akční týmovce genderovou nevyváženost (odklizení manželky, k níž se vyprávění už nevrací) by bylo nesmyslné, neboť jde o kompilát hned několika typicky "mužských" žánrů (procedurální krimi, gangsterka, western). Žánrově i stylisticky okázale rozmáchlý film (kromě legendární pocty Ejzenštejnovi se dočkáme i krátké slasherové vsuvky) sjednocuje nezlomné heterosexuální přátelství čtyř chlapů, především Costnera a Conneryho, kteří se k sobě mají jako učitel k žákovi (nebo otec k synovi). Idealismus Eliota a jeho skvadry De Palma navenek nijak neshazuje, nestydí se postavy heroizovat, zároveň ale nijak nekritizuje jejich nekompromisní vyšetřovací metody, čím navazuje na "převrácené" gangsterky z druhé poloviny 30. let, v nichž policajtům nezbývalo, než se chovat jako gangsteři. Stylistické přechody a dobře prokreslené postavy (jen De Niro si karikaturu Caponeho více vychutnává, než aby hrál s nějakou snahou o autenticitu) dělají z Neúplatných jednu z nejpožitkářštějších gangsterek, která nadčasovým způsobem kombinuje klasické a moderní postupy. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Malarkey, Pacco, Vitason, Olivier (24.04.2005)

Z toho množství emocí a filmového umění, které dal De Palma do Neúplatných, jsem se kolikrát přistihl, že jsem zapomněl dole čelist. Akční stránce jasně vévodí dech beroucí scéna z metra, Morriconeho hudba dodává válce s alkoholem i záporáky nenapodobitelnou auru a herecká smetánka v ústředním týmu hvězd definitivně dodává pocit, že takhle už by se dnes gangsterka nenatočila, což je možná ten důvod, proč k těmhle zlatým s přibývajícími léty tíhnu čím dál víc. Prohibiční mafiánka je sice úplně jiná než cokoli od Leoneho, Coppoly nebo Scorseseho, přesto se zapsala zlatým písmem. Může za to sice dokonalá druhá polovina, ale i ta první, přestože v tempu občas překvapivě zadrhává, je svým způsobem nezapomenutelná, protože ta hmatatelná dobová atmosféra je úžasná. (18.06.2006)

Já mám ten film prostě ráda, má atmosféru, dobrý děj, hudba mi sedla hned napoprvé, takže nemám co vytknout ( když už vidím tolik negativních hodnocení ), sbírka skvělých herců a přestřelka na schodech, co dodat. Pokaždé, když Neúplatné vidím, sleduju je bez dechu ( a to nejsem na mafiánky, i když, Kmotr, Krycí jméno Donnie Brasco...možná to s mým vztahem k mafiánkám nebude tak zlé ). (08.10.2004)