Valentín

Film jsem si spustil s očekáváním, že to bude něco jako Love Actually. A to se ve výsledku naplnilo... ALE! Kvalit Love Actually to nedosahuje (i když to se dalo čekat). Humorné to bylo, ale chyběla tomu taková ta britská hravost a svižnost. Tu však Valentine's Day vyvažuje typicky americky laděnou romantikou. Líbilo se mi proplétání jednotlivých příběhových linií postav a jejich následné rozplétání. Každá linka měla svoje místo a rozhodně jsem neměl pocit, že by nějaká byla navíc a nebo byť jen trochu ošizená. Ve výsledku jsem spokojen, ale přeci jen bych od takhle hvězdně obsazeného filmu čekal ještě trochu více. 3,5* (05.01.2013)

Režisér zjevně nenávidí Valentýna nebo si musel dát dvojitou lajnu, jinak si nedokážu zdůvodnit, proč tak hluboce přestřelil. Snůška nic neříkajících a nikomu nedávajících kolosálních sraček pro blbce, kteří když dostanou naservírované na zlatém podnose několik chodů bezostyšné nabubřelosti, okázalé rozhazovačnosti a bezduché ukecanosti, budou nadšeně chrochtat a rochnit se v plané naději, že se fuckt stane zázrak když ne TEN den, tak zítra určitě a všecko bude v pohodě. Tak naivní blbost až urážející se jen tak nevidí. Malé světýlko zažehla jediná dějová linie okolo Ashtona Kutchera, v podobném duchu měl směřovat celý film. Jedna* patří mým oblíbeným krasavcům, další* mým oblíbeným krasavicím, chci věřit že šli do toho v dobré víře, jinak dostanou příště padáka. ;-) (10.02.2013)

Co mě vedlo na tohle mrknout bylo hlavně herecké obsazení, které je více než zajímavé. Po zhlédnutí několika minut mi byla jasná podoba s Paris, je t'aime, a aby byla mozaika kompletní, tak i s New York, I Love you. Příběhy několika lidí, kteří jsou v blízkém kontaktu se zmedializovaným pojmem - láska. Bohužel pro nás, americký pohled na lásku je trochu sentimentální, a tím trpěl nejvíce konec - jedno velké klišé s ponaučením, které jsem si (jak jinak) neodnesl...55% [HD] (07.07.2010)

Hollywood: full of hopes, full of promises, ignorant of reality. Amen to that... Love Actually byla "instant classic", láska až za hrob na první pohled, Valentine´s Day je "classic instant". Výprodej romantické veteše Garryho Marshalla se k Lásce nebeské příblížil v několika scénách: ačkoli byly nejspíš zamýšleny jako pocta, dopadají bez výjimky jako laciná vykrádačka bez pointy. A protože chybí chytlavé popíkové songy i sentimentální instrumentální themes (Taylor Swift to vážně nevytrhne, i když hrát trubku po boku medvěda a vlkodlaka jí sedí), chtělo by se nad valentýnskou mozaikou zlomit kříž. Jenže je odzbrojující. Dialogy končí parádními punchliny, napětí mezi některými páry by se dalo exportovat do rozvojových zemí, metafory a odkazy účinkují jako odlečující prvek. Samozřejmě s básnickou licencí, takže desetimilionová metropole působí jako dva bloky, v nichž každý zná každého. A ty různé podoby lásky a zamilovanosti, sblížení a jiskření, flirtu a osudových okamžiků jsou překvapivě ryzí, čisté, naivní, naprosto pomíjející uplynulé dvacetiletí. Garry Marshall je pořád oním staromódním snílkem, co věří, že se z prostitutky stane princezna, že existuje happily ever after a že sex je materializovanou ozvěnou citů. Taylor Lautnerolupus tu má hlášku, která odůvodňuje celou jeho filmovou existenci, McDreamy se proměnil v doktora McNightmare a kouzelná Jennifer Garner je dívkou, pro kterou by jakýkoli muž od pěti do šedesáti bez váhání ukradl růži v klášterní zahradě. Nebo ne? Val ´n´Teen ! 70 % (13.02.2010)

V názvu to má Valentýna, odehrává se to na Valentýna, podle anotace je to spousta lásky v každém věku a natočil to Garry Marshall. Tím je řečeno vše a kdo čekal něco jiného, trpěl po zásluze. Já čekal extraporci sladké ryzí romantiky s lehkou polevou pohádkové naivity a určenou výhradně pro sledování ve dvou. A přesně tu jsem dostal. I s nášupem. Některé postavy byly navíc, některé mi nesedly, stejně jako některé scény, ale ten zbytek byl příjemně romantický i zábavný a přes značné množství postav a příběhů přehledný, svižně a hladce odsýpající, plný úsměvných drobností a také odkazů. Mezi většinou párů to příjemně jiskřilo, u některých by se napětí dalo krájet, Anne Hathaway pobavila i potěšila, stejně jako Jennifer Garner, ovšem nejlepší byla Julia Roberts. Už kvůli ní si Valentýna nejspíš někdy zopáknu. (19.04.2011)