Fantastický pan Lišák

Tam, kde se současný městský člověk pokouší znovunalézt "ztracený kontakt s matkou přírodou" prostřednictvím hodinové procházky v pečlivě udržovaném parku s barefooty na nohou, aby pak v klidu domova usrkával biočaj u designového stolu z jednoho kusu hrubě opracovaného zkamenělého dubu za sto táců, hledají i hlavní hrdinové snímku ono "wild animal" svého nitra prostřednictvím mimoběžného a přes svou komediálnost trpkého boje s člověkem, kterýžto je po celý snímek nedílnou a nutnou součástí jejich ekosystému, a s nímž vedou válku prostředky, na které nespoutané zvíře - v našem případě mytizovaný vlk - jen bez zájmu na okamžik tiše mrkne, protože zkrátka nejde o svět a problémy, které by s tím jeho měly něco společného. Chytré. Hodina stopáže by stačila. Nejméně zajímavá byla na snímku překvapivě hlavní dějová linka. Ale ten vizuál, dialogy a syrovost schovaná za rodinnou animovanou komedii za to stáli. (11.01.2016)

Je to divné, je to nápadité, je to božsky ohudbené (Desplatovy perfektně sedící variace na Morriconeho), je to vlastně fantastické. A hrajou tam Rolling Stones. Opakované projekce v budoucnu jisté. P.S. Scéna s vlkem v Lišákovi je stejně magická jako scéna s vlkem v Collateral, pro mě dechberoucí okamžik. (28.01.2010)

Andersonův excentrickej smysl pro humor mi občas sedí a občas ne, v tomhle případě jsem si nejdřív říkal, co to proboha sleduju, ale pak jsem si tuhle obsahovou i formální výstřednost oblíbil a bylo to super. Hodně se mi líbila i hudba, třeba při scénách, kdy liška s vačicí kradli farmářům slepice nebo mošt a bylo to fakt nápaditý a mělo to spád. Líbilo se mi to hodně. 80% (05.04.2017)

Fantastic Mr. Anderson! Jeho divukrásná adaptace kouzelné dětské knížečky Roalda Dahla (autora slavného Karlíka a továrny na čokoládu) Fantastický pan Lišák je pokračováním jeho svojského uměleckého přístupu, v němž mísí nostalgii poučeného pozorovatele (podpořenou nezúčastněnými a mírně posmutnělými hlasy neskutečně umně vybraných dabérů animovaných postav), velmi rozvolněné až pomalé tempo vyprávění, osobitý či zvláštní smysl pro humor, skutečně originální poetiku, mile nostalgickou hudební stránku (s nezapomenutelným vsunutým hudebním číslem) a jako již tradičně ryze osobitý svět s ,,vykolejenými" hrdiny, tentokráte ale metonymicky založený na Dahlově bajce, neboť pohádková oslava blazeovaných zvířátek je vlastně oslavou toho nádherně zvířecího světa lidí...který tak rád (a po svém) oslavuje i Wes Anderson... Nelze se asi nezastavit u podivuhodných, skutečně netradičních animačních technik, které dávají Andersonově snímku výjimečný punc. Mix fázové (stop motion) a ryze počítačové animace je unikát, ta první dala tomuto animovanému filmu již ze své podstaty animování okénka po okénku do vínku neskutečně vycizelovaný smysl pro detail a propracovanost do takových podrobností, že je při běžném sledování nelze pouhým okem ani zachytit, ale v kombinaci s druhou modernější technikou animace se film nemusel pracně dělat několik let a vnikl funkční a esteticky stále úchvatný moderní animační klon. Celá stylizace pak odkazuje nejspíš někam k Nicku Parkerovi. Fantastický pan Lišák je dalším z pohlazení po duši...a opět spíše dospělého než dětského diváka, ač jde o animovaný film, ona apriori vnitřní provázanost nejspíš neplatí. Tohle je postmoderní filmová bajka, hravé umění... (26.01.2010)

Zdá se mi, jako bych slyšela Neverhood. Pak změna směrem k dřevorubci z Monty Python. To už jsem dokonale zmatená. Přišla ještě řada dalších asociací a myšlenek typu krysa velká jako liška, brr...nebo, že tenhle lišák je pro mě uvěřitelnější mnohem víc než-li nějaká vycpaná mluvící liška pana Triera. I když hajlovat teda nemusel. ;-) (03.05.2010)