Snehulienka to má v paži

Ona to vážně byla pohádka o Sněhurce. A bylo docela zajímavé, jak tam všechny klíčové prvky byly naroubovány, počínaje trpaslíky, přes zrcadlo či jablko, až po polibek na probuzení. Neopovažoval bych se tuto teen komedii komukoliv doporučovat, protože drtivá většina by to nestrávila. Ale mě filmy ze střední nebo vysoké nikdy neurážely a když si chci prostě jenom sednout a koukat na nějakou nenáročnou pitomost, tak právě komedie tohoto typu jsou ideální. Bál jsem se, že se bude děj točit okolo toho, jak z hlavní hrdinky udělat atraktivní krásku, ale to se naštěstí nedělo. Protože na to by Amanda Bynes neměla. Mimo ukrutné hromady klišé, jsem se dočkal i pár skvělých hlášek, hlodů a scén, takže 60 %. Oblíbená část- Embeleho vyvolání při přednášce (20.07.2011)

Film sice následuje příběhovou linii typických amerických teenagerovských komedií, narozdíl od většiny z nich se ale naštěstí nebere vůbec vážně, naopak si z podobných filmů mírně utahuje. Když tak ale koukám na další komentáře tady, přijde mi, že většina lidí asi tu jemnou parodii tvůrců ve filmu neobjevila. Pro mě to ale byla ta největší přednost, která udělala film koukatelným. (03.12.2011)

Královna ročníku není teenager komedii „prcičkovského“ střihu, ale spíš taková studentská Pravá blondýnka a to především díky účinkování „Chiky“ Bynes. Klasické středoškolské rozdělování do množin obdivovaných sportovců, podivínských šprtů nebo sexy roztleskávaček navlečené do podoby moderní Sněhurky (nechybí princ, zlá královna, trpaslíci ani Sněhurka samotná) s nezbytným klišé endem – vhodné pouze pro Amanda fans. (03.08.2011)

Sebeparodická a absolutně nezábavná trapárna, která se snaží diváka přesvědčit, že v Americe chodí na vejšku jen lůzři, dementi, hysterické blondýny a ostatní paka a individua. Humor se zde vyskytuje prakticky pouze ve formě zoufalých a trapných pokusů, při kterých se divák spíše červená jako rajče než aby alespoň lehce potrápil svou bránici. Je pravda, že jsem nečekal nic, co by "kvalitou" překračovalo hranici žánru, ale tohle bylo už vážně moc. Tohle bolelo. (02.10.2009)

Abych řekla pravdu začátek mě ubíjel.Neskutečný, jak rychle může něco člověka znechutit podobně jako velké množství stupidních blonďatých fiflenek vyřvávající slovo KAPPA snad 100x...Kdyby jen to..Zpívání PŘÍŠERNÝCH písní a vymývání mozků-typický zvyk američanů.Ano přesně takhle na mě působí ty jejich sesterstva a bratrstva a nebojím se říct,že je to zvrácené se takhle předvádět a manipulovat s lidmi.Časem jsem si ale trochu zvykla i na to,že Amanda - v příběhu Sydney - je vyděděná,jelikož doslova není blond-alespoň to tak vypadalo celý film.Akorát normální lidi jako je právě Sydney si našli něco lepšího než fiflenky a jakýsi žebříček oblíbenosti - přátele.Pochopila,že aby byla blíž své mámě,která jí zemřela(do teď nevím jak,jelikož to ve filmu neřekli) tak nemusí být členem pochybného sesterstva ale musí si mámu uchovat v mysli takovou jaká byla a vzít si z jejího odkazu jen to nejlepší.Samozřejmě je tento typický americký happy end až moc očividný jako ve všech céčkových filmech jako je tento a přestože je to kýč nad kýč tak za jakési to poselství svéprávnosti,zdravého rozumu a osobního kouzla si zaslouží tento film nanejvýš to průměrné ohodnocení.Je tedy třeba si uvědomit,že film není jen obrazem deb**ity některých jedinců za hranicemi našeho státu, ale je to i určité poselství,které se skrz určité dialogy snaží scénárista potažmo herec sdělit divákům a protože jsem někdo kdo miluje náznaky,podobenství a beru si z filmu jen to nejlepší tak to uznávám. (22.07.2012)