Lars a jeho vážná známost

Zdání klame. Podle všeho bych řekla, že půjde o komedii a ono to nakonec bylo vtipné jen zřídkakdy. Jedná se spíš o celkem smutný příběh dojemně stydlivého a nesmělého Larse, kterému se všichni snaží dohodit nějakou přítelkyni. Když už si o něj jeho bratr s manželkou začnou dělat starosti, objeví se Lars u jejich dveří nadšený s tím, že má dámskou návštěvu. Kdo by ovšem čekal pannu z plastu a to, že se k ní Lars bude chovat jako k opravdové dívce? O Ryanových schopnostech už dávno nemám pochyby, ale že zahraje nepřitažlivého podivína tak věrohodně jsem nečekala. Celé to stojí právě na jeho výkonu a na tom smutném nepochopeném pohledu :). Kromě něj se mi líbilo, jak se k jeho bláznovství postavilo okolí, takové tolerance by se mu ve skutečném světě asi nedostalo. Celý příběh ale za moc nestojí, chvílemi jsem se dost nudila.. (07.04.2012)

Bylo by trochu lepší, kdyby byly vysvětleny příčiny vzniku deziluze. Většina skvěle zahraných emocionálních stavů Goslingem také zůstala po většinu času nečitelná. Nicméně celou dobu jsem si říkal, kam takovýto příběh může vést a byl jsem příjemně překvapen vývojem. Film místy baví, místy smutní, ale nakonec zahřeje u srdce. (08.06.2016)

Bylo to tak divné až to bylo zajímavé. To jak se všichni dovedli přetvářet a navzájem si pomáhat, to mne opravdu dojalo. Já bych to zřejmě nevydržel a vykřikl bych na něho : "Ty blázne - to je přece nafukovací panna, vzpamatuj se!" :-) Přiznám se ale, že ke konci filmu jsem byl na měkko. No a Paul Schneider byl excelentní. Ty jeho výrazy šoku mne fakt pobavily. (21.06.2008)

na tento film som sa tešil hlavne kvôli Ryanovi Goslingovi a ten nesklamal - ale potom tu bol námet, za ktorým som videl trpkohumornú komédiu so silným a na Oscara nominovaným scenárom - lenže to už také silné nebolo . . . síce mierne absurdné a bizarné, ostalo to pri netradičnom námete, nejaké to bolo celé chladné; Gosling aj s ostatnými partnermi to uhrali a režijné spracovanie s celou neľudsky chladnou krajinou a všetkými tými priezormi cez dvere sa mi tiež pozdávalo, scenáristicky mi zapasovalo doteraz neošúchané riešenie práce, kde robik Lars ako nejakej bližšie neurčenej "bežnej, nudne, všeobecnej práce"; Tak pol na pol - mierne sklamanie v niečom a v niečom zasa zadosťučinenie . . . (17.06.2008)

Nesmělí a uzavření lidé to mají ve svém životě těžké a často narážejí na bariéru lidského nepochopení a nezájmu. Režisér Gillespie se ale nezajímá ani tak o svého uzavřeného a podivínského hrdinu, jako ho spíš zajímá komunita, která Larse obklopuje a která se musí vypořádat s jeho pošetilým nápadem. Je to ve své podstatě až příliš pohodový snímeček, který vyzdvihuje schopnost komunity vycházet vstříc a pomáhat tam, kde by v reálném životě přišly spíš na řadu dramatické konflikty, nesnášenlivost, krutost a výsměch. Lars má v podstatě nadosah lásku půvabné a sympatické dívky, přátele i chápající příbuzné, jen se s nimi v určitém momentě míjí. Takhle to v reálném životě téměř nikdy nefunguje. Svým obsahem mi připomíná komedii Kdo to štěká režisérky Kasii Adamik s tím, že Lars je přece jen profesionálnější a z filmového hlediska sdělnější. Ve své podstatě příjemná komedie na jedno použití. Celkový dojem: 60 %. (28.03.2009)