Scény z partnerského života

Ona: - My mum used to say: Do you know the way to a man´s heart? On: - Yes? Through his stomach? Ona: -No. Through his shirt. With a bread-knife. Ha ha ha ha ha ha!!! Omlouvám se za česko-anglický komentář. This film rocks. A pro nás, kdo milujeme Londýn a jeho parky... It´s a must. A je to strašně smutný. To taky... (17.12.2008)

Film, kde se namísto jakéhokoliv konání o tom konání jen mluví (ehm, teď nemyslím tím konáním hned to konání :-), ale kupodivu dokáže zaujmout. Herecky je to našlapané až po střechu, možná proto škoda, že tato elita britské herecké školy nedostala do ruky lepší scénář. Všechny příběhy, či spíše dialogy, plynou tak nějak do ztracena a vás za srdéčko nechytí pravděpodobně ani jeden. Netuším, co byl hlavní záměr režiséra nebo scénáristy, celý film vypadá spíš jak nějaká divadelní hra, takové Monology... čehokoliv ;-) Ale už jen pro tu spoustu mých oblíbených herců (Ewan McGregor byl jako gay vážně velmi přesvědčivý :-) Tom Hardy zas srandovně v navazování kontaktu neohrabaný) a díky krásnému prostředí parku, kde se vlastně úplně celý film odehrává, jej hodnotím mírně nadprůměrně. (16.07.2013)

VÍTE, ŽE - konec mnohočetných orgasmů má co do činění se svatbou v kostele? Má v tom prý prsty požehnání, nebo tak něco. VÍTE, ŽE - existují ženy, které nerady prosí o náhodný sex víc, než stokrát? VÍTE, ŽE - v každém mužském homosexuálním svazku je jeden více ženou než ten druhý? VÍTE, ŽE - zaručeným receptem na štěstí všech členů rodiny je rozvod? VÍTE, ŽE - jsou i tací, co ženě rádi platí za procházku v parku? VÍTE, ŽE - je v dnešní době velmi ošidné nebýt považován za rasistu? VÍTE, ŽE - pokud se spokojíte s tímto výtahem, můžete si ukrátit čas nějakým mnohem zábavnějším kouskem, leda byste chtěli mermomocí vidět Toma Hardyho jako parkového loudila, kde je zkrátka k sežrání :-) (11.07.2013)

Na tento film si vzpomenu pokaždé, když se jdu projít do parku. Scény z partnerského života na mě udělaly dojem především svou strukturou a přesahem (ačkoli není nejspíš příliš pravděpodobné, že by se kdy na ČSFD přehouply do červeného spektra). Po shlédnutí snímku je pro mě prakticky nemožné nepřemýšlet nad příběhy lidí, které míjím - a kolikrát se u toho bavím jako u dalšího filmu. Při návštěvě Londýna rozhodně Hampstead Heath nevynechám. (24.08.2013)

Středeční dopoledne až odpoledne v londýnském Hampstead Heath parku kde se řěší samota, seznamování, rozchody, naděje, lásky, sex, rodiny... Prostě partnerské vztahy v každém věku a napříč sociálními vrstvami. Jednoduše řečeno taková artová verze Lásky nebeské. Sympaticky se tvářící snímek se zajímavým nápadem a několika známým tvářemi v některých rolích. Takový projekt logicky stojí vždy především na hercích a scénáři. A tady film nenalézá žádnou oporu. Jednotlivé scény jsou buď dobré, ale nedotažené či ve většině případu prostě rovnou nudné. Opravdové minimum z nich dokáže zaujmout. Režisér Ed Blum si měl uvědomit, že méně je někdy více a trošku ubrat na počtu příběhů, jelikož v takovém množství rychle otupí. Herecky to je také spíše bída. Na jedné straně tu jsou některé přirozeně odehrané postavy, pak je tu většina ve stylu "jsem sice před kamerou, povídám, ale sakra, když už bude ten oběd?" a některé jsou až parodií na herectví. Kupříkladu výkon Sophie Okonedo je vskutku něco slovy nepopsatelného. Pokud vás zaujala v Hotelu Rwanda, za který byla nominována na Oscara, tak po tomto filmu ji už raději nebudete chtít na plátně nikdy vidět. Což vlastně platí o celém filmu. (05.12.2007)