Povedz, kto ťa zabil

Úplné zjevení mezi seriály. Bohužel na to doplatil a neměl moc valnou sledovanost. Ale já ho sledovala s nadšením. Morbidno v kombinaci se ztřeštěným humorem a bláznivýma barvama, šílenýma postava a pečením koláčů mě dostalo. Lee Pace je k sežrání, Anna Friel je krásná a dokonale sem zapadne, ale nejlepší postavy a nositelé humoru jsou Chi McBride jako Emerson a Kristin Chenoweth jako Olive. Emerson, když trousí suché ironické poznámky a Olive, když se marně snaží získat lásku Neda, který miluje tu 'Mrtvou holku'. A ten vypravěč je super. Je opravdu škoda, že seriál končil po druhé řadě, ale zase na druhou stranu, tvůrcům by pak mohly dojít nápady. Spolu s Wonderfalls, které s Pushing Daisies spojuje Lee Pace a autoři, je to seriálový výlet do bláznivého pohádkového světa, kde se mi moc líbí. (20.01.2011)

Už věřím v lásku na první pohled :). Před časem mě na profilu jedné dámy zaujala fotografie právě z tohoto seriálu a věřila jsem, že to prostě nemůže být špatné. A nezmýlila jsem se. Podle mého mínění je to jeden z nejlepších seriálů, co kdy vůbec vznikly. Kouzelná atmosféra plná barev, barvité a vtipné dialogy, zajímavě vykreslené postavy, sympatičtí a talentovaní herci a herečky, úžasná příjemná hudba... Prostě pohlazení po duši. (05.02.2009)

Jeden z nejpříjemnějších seriálů co jsem měl tu čest za poslední dobu vidět. Pekař koláčů Ned s jedinou ale o to významnější paranormální dovedností oživovat mrtvé, alespoň tedy v jistém smyslu, soukromý detektiv Emerson se svým, pro mě velmi zábavným, smyslem pro humor, a vůbec všechny hlavní a často i vedlejší či epizodní charaktery co tu jsou, mají své jedinečné kouzlo, a ať jsou vám jako charaktery sympatické či nikoli, příjemné či nepříjemné, stejně člověka nakonec uchvátí a budou bavit. Škoda jen té nedotažené druhé série... oproti některým slátaninám co už jedou pomalu třetí sezónu a to téměř o dvojnásobném počtu dílů, je škoda že tady to nepokračuje dál... nezbývá než doufat. (18.02.2009)

Nachomýtla jsem se k prvnímu dílu a úvodních pár desítek vteřin na to koukala s užasle pootevřenými ústy a neodbytnou otázkou: "Co to, sakra, má jako být?" Hrozně barevné, hrozně groteskní, hrozně divné, hrozně pitomé... ale nedonutila jsem se telebednu vypnout a odejít. Za několik minut byste mě našli s přiblble blaženým úsměvem a občasnými záchvaty chechtání, ten švihlý styl si mě jednoduše podmanil. Každou středu ve 20:15 čekám před televizí, až "Pushing Daisies" zase rozjede svůj černý humor v jásavých barvičkách, jak se zase budu smát sarkastickým hláškám detektiva Emersona Coda, nebo praštěným tetičkám, jak mi zas bude divně u srdce, že se Ned a Chucky nesmějí vzájemně dotknout, že Ned nemůže pohladit ani vlastního psa. Seriál má jedinou slabinu: český překlad názvu. 95% a šup s tím do TOP10! EDIT: Prvotní nadšení nad něčím neotřelým přešlo, nadšení ochladlo, všechno se holt jednou okouká. Pořád však ve středu večer usedám s příjemným očekáváním před TV obrazovku a za třičtvrtěhoďku odcházím s dobrou náladou. 85% (19.08.2010)

Myslím si, že sleduji celkem velké množství seriálů, nebo jsem je aspoň sledoval. Je jich poměrně mnoho, které mě opravdu zaujaly, další, které jsem spíš přetrpěl, ale pak jsou naprosto srdcové záležitosti (i těch je hodně), které se mi vryly hluboko do hlavy i do toho orgánu, který mě hlavně drží naživu. "Pushing Daisies" (podobně jako u seriálu "Supernatural" nechci používat český název, protože je divný) je přesně takovým seriálem, který se mi zapsal hluboko do duše. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/pushing-daisies-serial-2007-2009-100.html (10.04.2013)