Hořké vítězství

Viděl jsem dříve jakýsi anglický remake, který Hořké vítězství doslova okopíroval - to mi však nemohlo pokazit požitek z tohoto "sentimentálně-osudového" zážitku nejvyšší kvality. Bette Davis byla mou oblíbenou herečkou i před tímto filmem, po něm si však svoji pozici upevnila doslova do "nehybna". Jenom škoda, že nevýrazný George Brent nebyl nahrazen Humphrey Bogartem, jehož role je dost ošizená. (04.08.2005)

Judith je mladá žena, ktorá si užíva život plnými dúškami, pokým nie je konfrontovaná s nádorom na mozgu... Živelnosť postavy dokonale stvárnila Bette Davisová a za svoj výkon dostala právom Oscara. Dokázala stvárniť všetky polohy postavy a scenár jej ich ponúkal neúrekom. Samotný príbeh sa zdarilo vyhýba melodramatickosti a hoci má na konci k nej blízko, miera únosnosti nebola prekročená. Vzniklo tak schopné dielo, ktoré ani po rokoch nestratilo na sile. (02.11.2013)

Energická mladá dívka Judith se po nebezpečném pádu z koně podrobí lékařským vyšetřením, která odhalí déle zrající a vážnější problém. Dojde ke všemu, na co jsme z podobných melodramat zvyklí - Judith vzdoruje naléháním lékařů, ti jí tají skutečnou vážnost jejího stavu, film chvílemi říká "užívejte si každý den, jako by byl poslední", pak zas "nehazardujte a poslouchejte ošetřující lékaře", o Judith se rychle zajímají dva muži a všechno je to tak nějak halabala splácané dohromady. Škoda, že se filmu neujal někdo jako Leo MacCarey nebo Henry Koster, kteří uměli se sentimentem a žánrovými stereotypy pracovat a kultivovat je ve prospěch celku. Protože celý problém Hořkého vítězství je v proporcích. Jednotlivé situace jsou lepší, horší a skvělé, ale tu a tam se v komorní scéně rozhovoru dvou dobře hrajících herců přitlačí na pilu ultrapatetickou hudbou, jinde se o něčem žertuje (víc takových míst!) a záhy se na stejné téma naváže s kryptickou vážností, vývoj Judithina stavu na sebe místy nenavazuje atd. Když si toho nevšimnete, je vše v pořádku, ale pár takových chyb za sebou už poměrně dost brání ponořit se do příběhu a přestat myslet na Bette Davis, Humphreyho Bogarta nebo George Brenta jako na herce a sledovat je jako fiktivní postavy. Je to ale spíš problém scénáře, režie a zejména v Hollywoodu absentující složky - dramaturgie. Všichni herci odvedli v rámci možností dobrou práci a Bette Davis se postarala o dva nebo tři momenty, na které možná nikdy nezapomenu. 70% (05.09.2010)

Skvelá dráma, ktorá aj napriek téme nevyliečiteľnej choroby, nikdy neskĺzne do sentimentu, ale vyrovnáva sa s ňou tak, ako postava Judith - akoby sa jej ani netýkala, až do neodvratného finále. Ďalší fantastický výkon Bette Davis, ktorá tu je ako tornádo - to, s akou energiou jej postava žije a ako hovorí (jej ústa mi často pripadali ako samopal, čo sa týka frekvencie slov, ktoré chŕli), proste živel. Jej výkon je taký strhujúci, že ten príbeh žijete spolu s ňou a o to silnejšie pôsobí záver, ktorý vás vyžmýka do sucha. (18.08.2018)

Psychologický snímek o mladé ženě, která si bezstarostně užívá života, dokud ji nezasáhne zjištění, že je nevyléčitelně nemocná. V hlavní roli se prezentuje jedna z velkých hvězd předválečného filmu Bette Davisová. Musím říct, že její oči (o nichž zpívá jednu ze svých písní i zpěvačka Kim Carnes) jsou vskutku podmanivé. Hezčí oči jsem nikdy předtím ani potom u nikoho neviděl. (30.07.2002)