Alvin a Chipmunkovia

Plyšová šílenost s prkenným Jasonem, šišlavými veve... chipmunky a morálním poselstvím navrch. O Vánocích je to snesitelné (dokonce i v dabingu, který nabídne pár kultovních hlášek), ale stejně si budete většinou ťukat na hlavu a přemýšlet o tom, jak se tihle zrychlení hlodavci dostali na horní příčky hitparád. Vzpomínáte si na šmoulí písničky? Dalších komentářů zřejmě netřeba... ;) (04.01.2008)

Zápory: Účelová kravinka pro děcka předškolního věku s plánovitě schématicky vykonstruovaným dějem; veverkám jsem nerozumněl ani slovo, když jakože zpívaly. Klady: Kravinka pro děcka předškolního věku, které měly možnost poznat to, že není všechno zlato, co se třpytí; veverkám jsem nerozumněl ani slovo, když zpívaly; občas jsem se docela zasmál, i když už si nepamatuju čemu. Závěr: Brát to s rezervou, protože je to pro malý děcka. (30.11.2008)

Traja nesympatickí, hyperaktívni, uvrieskaní, upišťaní hlodavci - "Alvin a Chipmunkovia" - nahlúply tlustoprd Simone, okuliarnatý chytrák Theodor a ich šéf Alvin. Spievajúce veverice. Ich synteticky upravené, mrnčavé hlasy, ktorými hovorili a aj spievali všeobecne známe songy, mi boli tak protivné, že som mal čo robiť, aby som to dopozeral až do konca. Nechcem si ani len predstaviť oficiálny soundtrack ku tomuto filmu. To musí byť fakt hrôza. ** (25.04.2011)

Tak tohle bylo vážné peklo! Hrozně digitální veverky (nebo chipmunkové, mně je to fuk) tady hodinu a půl protivně skáčou, všechno rozbijej, hrozně mluví a navíc příšerně zpívaj. Takhle hrozný písničky jsem snad ještě neslyšel, to si radši pustim Šmouly. A do toho všeho navíc pobíhá Jason Lee a zabijí zde svůj komediální talent. Ne tohle fakt už ne. Chápu sice, že je to pro děti, ale je to vážně hrozně nesnesitelný. Timu Hillovi (režíroval i druhého Garfielda) bych už nikdy kameru do ruky nedával. (11.05.2008)

Na svém začátku před 11 lety byla tahle série nevídaným mixem animáku pro nejmenší a rodinného filmu, který v krajních případech zaujme i jejich rodiče. Já jsem byl sice ještě na prvním stupni základky, když k nám přicestovala jednička, už tehdy jsem ale mohl tušit, že bude také posledním filmem s ukňučenými čipmanky, který chci vidět. Dvojku jsem zhltnul nakonec taky a užil jsem si alespoň rytmicky energické zpívané pasáže, obdobně jako zde u jedničky, jen o ždibec víc. (27.06.2018)