Réžia:
Yves SimoneauScenár:
Daniel GiatKamera:
David FrancoHudba:
George S. ClintonHrajú:
Adam Beach, Anna Paquin, August Schellenberg, Aidan Quinn, Colm Feore, Fred Dalton Thompson, Shaun Johnston, Gordon Tootoosis, Eddie Spears, Sean Wei Mah (viac)Obsahy(2)
Drama z původní produkce HBO vychází ze stejnojmenného bestselleru, který zachytil zničující dopad dobytí Divokého západu na domorodou kulturu amerických indiánů v druhé polovině 19. století. Sledujeme jej na osudu tří pozoruhodných postav. Charles Eastman (Adam Beach), původním jménem Ohiyesa, je Sioux, ale vystudoval v Dartmouthu a přizpůsobil se světu bílých. Sedící býk (August Schellenberg) je proslulý náčelník indiánského kmene Lakotů, který se odmítá podřídit vládě a do posledního dechu hájí identitu svého lidu, jeho důstojnost i posvátné indiánské území - zlatonosné Black Hills. A senátor Henry Dawes (Aidan Quinn) je jedním z těch, kdo spoluvytvářejí vládní politiku týkající se indiánských záležitostí. Zatímco Eastman s učitelkou Elaine pracují na zlepšení životních podmínek v rezervaci Siouxů, senátor lobuje u prezidenta USA. Řešení též slibuje mesianistické hnutí proroka Wovoka, ale po té, co je Sedící býk zabit a 29. prosince 1890 sedmá kavalerie zmasakruje stovky lakotských mužů, žen a dětí u Wounded Knee, jsou všechny naděje ztraceny. Film natočil režisér Yves Simoneau. (Cinemax)
(viac)Recenzie (83)
Krutá výpravná historická biografia Indiána, ktorý, aby mohol pomôcť svojmu ľudu, musel sa zbaviť zvykov a tradícií a odvrhnúť všetko, čo mu bolo sväté. Film zobrazujúci pokrytectvo združení na ochranu pôvodného amerického obyvateľstva, za ktorými sa skrývajú ako vždy len a len peniaze a ambiciózny politici, byrokrati a manipulátori. Film oslavujúci hrdinstvo a vzdor pokročilej invázii západnej kultúry a civilizácie do života Indiánov, ktorá nikdy nedbala ísť cez mŕtvoly. A k tomu výborný scenár a obsadenie, za ktoré sa HBO vôbec nemusí hanbiť. 80% ()
Krásný smutně laděný příběh o tom jak Indiánům vyhasínali poslední zbytky naděje a jejich poslednímu většímu zbouření u Wounded Knee i když ani po něm to někteří z nich nevzdali a dále bojovali za svá práva. Koneckonců dělají to dodnes a nechtějí aby se zapomnělo na křivdy z minulosti a za to si zaslouží moji největší úctu. Byl jsem rád, že jsem po dlouhé době opět narazil na film mapující utlačování indiánů materialistickými američany, kdyby se alespoň lidé dokázali poučit z minulosti. ()
Na televizní zpracování je film velmi povedený a je vidět, že HBO do toho nějakou tu kačku vrazilo. Mírně dokumentární forma není na škodu a je historicky velmi přesná. Spíš než akci čekejte politické hašteření a propracování jednotlivých postav a jejich osudů, i když na závěr dojde i kolty. Emocionálně silný příběh, který se opravdu odehrál a musí vzít za srdce snad každého. Nutno ještě vyzvednout skvělé herecké výkony a odkaz, který nám film dává: lidi, nebuďme svině. ()
Naučný příběh o tom, kterak Indiáni přišli k tomu ničemu, co mají dnes (jak tomu rozumíme v paralele s Romy, i když nejsme Američani, že?). S kouzelnou Annou Paquin k tomu. Někde jsem měla zasunuto, že Siouxové byly drsným kmenem, no po shlédnutí tohoto (dlouhého) dílka už si to budu pamatovat. Je to poučné, méně už zábavné. ()
Jedná se v prvé řadě o historický film, nedočkáme se tedy zobrazení indiánských tradic, kultury a spirituality, jako v jiných novodobých indiánských filmech. Zde vidíme snahu o pokud možno maximálně objektivní pohled na události předcházející nechvalně proslulému masakru u Wounded Knee. Určitě stojí za zkouknutí a je škoda, že takovéto filmy nevidíme v kinech. ()
Galéria (25)
Fotka © Home Box Office
Zaujímavosti (4)
- Armáda USA do vojenské akce zapojila asi 500 mužů, z toho u Wounded Knee padlo zhruba 25 vojáků a 39 jich bylo zraněných, většina omylem, zmatenou palbou do vlastních řad. Ztráty z řad indiánů čítaly asi 178 mrtvých, 89 zraněných a 150 pohřešovaných, z toho většina žen a dětí. (Lottr)
- Tato událost byla posledním velkým ozbrojeným konfliktem mezi kmeny sjednocenými Siouxy a armádou Spojených států. (Lottr)
- Celá událost vypukla nejspíš omylem, když hluchý indián Černý kojot neodevzdal zbraň, protože neslyšel povel. Následně nastal zmatek, protože armáda si myslela, že Siouxové chystají vzpouru a hodlají opustit rezervaci. Ale mohlo jít i o úmysl, aby USA získala půdu, kterou indiáni nechtěli prodat. (Lottr)
Reklama