Nepozvaný hosť

Neuveriteľné, koľko úprimných emócií, vážnych tém a naliehavých myšlienok dokáže ponúknuť jeden nenápadný komorný film s postavami, ktoré by ste na prvý pohľad označili za vedľajšie. Úplne iný uhol pohľadu na životy ľudí, ovplyvnené emigračnou problematikou v New Yorku po 11. septembri. Uprená túžba po slobode, šťastí a (pravdepodobne poslednej) láske v živote. Thomas McCarthy je nevídano senzitívny a uvedomelý tvorca. (31.01.2011)

Thomas McCarthy si získal mou pozornost filmem Přednosta. Nejednalo se o bůhvíjaké dílo, ale minimálně začátek filmu se mi opravdu líbil. Nezvaný host má s Přednostou až příliš mnoho společného. Je to takzvaně "malý", festivalový film s nepříliš známými herci, nejsou zde žádné hollywoodské hvězdy, místo toho realistická zápletka - alespoň dle mého soudu, ale také fakt, že film mě pouze zaujal, ne uchvátil či ohromil. Hlavní hrdina Walter zapadne ani neví jak do koloběhu událostí a skončí to tím, že si uvědomí, že Amerika je policejní stát, čímž se nijak neliší od například Sýrie či Senegalu. Vylíčení trablů, kterými si musí ilegální imigranti projít, mě docela uzemnila, ale to na celovečerní film nestačí. Přesvědčivé všední situace bohužel zastiňuje fakt, že je z filmu cítit až přílišná snaha o jakousi politickou korektnost, navíc zatímco zápletka je realistická a uvěřitelná, tak chování jednotlivých postav už ne, například Tarek je větší klaďák než Mirek Dušín, snad jen, kdyby se neřídil Arabským časem... PS: O plakátu se nemá cenu zmiňovat, fakt smutné. PSS: Také jsem si všimnul "reklamy" na Grand Theft Auto:) (02.12.2010)

Ale no tak. Od prvních minut těžce vykonstruovaný film, který si navíc hraje na nezávislý. Vypadá to spíš celé jako pohádka, jak zabedněný král prohlédl. Stačí pět šest minut, a je jasno, víme, jak to bude pokračovat, i jak to skončí, tuhle a támhle trošku přitlačíme na emoce. Ale uvěřitelné to není ani trochu a postavy jsou neskutečně ploché a nezajímavé. Bodejť jo, když jsou jen loutkami, které mají splnit scenáristovu podivnou premisu. (14.07.2011)

Milej a velmi silnej snímek, kterej do vás napumpuje spoustu energie, aby ji z vás na konci nekompromisně vyrval. A nezapomeňte, Amerika je svobodná země neomezených možností. Znáte to, ne? Americkej sen a tak. Pokud jde o příběh, tak to už je horší. Jednoduchej, předvídatelnej, obyčejnej. Příjemně komorní s neméně příjemnými hereckými výkony, ale po kvalitním artovém filmu je potřeba poohlídnout se někde jinde. Za shlednutí IMHO stojí. (27.10.2008)

Rozvláčný příběh o stárnoucím vysokoškolském profesorovi, znuděném svou dvacetiletou téměř neměnnou rutinou v zaměstnání i osobním životě, kterému nakonec krev do žil vlije párek zamilovaných imigrantů nastěhovaných v jeho starém bytě, který už pětadvacet let střídmě navštěvuje. Velice pomalým dějem proplouvá Richard Jenkins v životní formě, který po desítkách štěků a zapamatováníhodných vedlejších rolích konečně dostal tu, na kterou snad celou kariéru čekal. S jeho Walterem jsem se sžil hned po příjezdu do New Yorku a jeho rychle nabyté silné přátelství s Tarekem jsem mu místy dokonce záviděl. Konečné vyústění je nakonec stejně citově tragické jako hrozivě skutečné. Amerika se tváří sice přívětivě a demokraticky, pod slupkou z prvních dojmů však dokáže člověku ukázat peklo, i když v tomto případě si za to mohl nevědomky sám. Příjemné překvapení, které stojí za to zhlédnout. (03.02.2009)