Jednou budem dál

Původně jsem film shlédl jako kulisu s očekáváním dalšího konvenčního, emocemi a doslovností zdobeného zpracování rodinného dramatu, jak jej známe ze zámoří, toto severské pojetí mě však mile překvapilo poměrně realistickým pohledem na věc (scéna školní šikany negraduje heroizací hlavního hrdiny, který se postaví proti přesile, nadto na pozadí nehrají rádoby vyhrocené melodie) a svérazným humorem (závěr ve školním auditoriu nemohl lépe vystihnout vzájemný vztah žáků a jejich nadřížených :-)). K rannímu čaji rozhodně příjemný snímek, jsem rád, že aspoň v tomto případě Česká televize využila své prostředky rozumně (jen ten dabing mohl být snesitelnější). 60% (04.10.2010)

„Nebylo to ode mě chytré? Teď si Lindum-Svendsen myslí, že vyhrál. Že s hudbou je konec, ale to se plete. Chci změnit školský systém. A zbavit ho lidí jako je on.“ - „Tak proč se ho bojíte?“ Inu, mít ideály je fajn, ale realita se může ukázat jinak…Snímek o svobodě, vzdoru, ale také slepé spravedlnosti a faktu, že zlomit člověka může být děsivě lehké a nebezpečné. Hlavní dětský hrdina Frits je sociálně velmi citlivý na věci kolem něho. Navrch svobodomyslný, což začne vést ke konfrontaci s autoritativním ředitelem-tyranem. Postupné stupňování tlaku se přenese i na chlapcovy rodiče a začne velmi nerovný boj. Režisér děj umně graduje až k divákově maximální zúčastněnosti. Závěrečná pasáž už byla moc na efekt, ale „němý odpor“, který jí předcházel, je emocionální nálož, která v člověku vyvolá potřebu to lháři odříkávat spolu s Fritsem. Silné 4*, až na pár detailů mě Oplev dostal tam, kam chtěl. „Jdu s vámi.“ - „Ne, to nejdeš! Nezletilý nemůže svědčit. Děti mohou z nejrůznějších důvodů říkat věci, které neodpovídají pravdě.“ - „A dospělí ne?“ (17.06.2023)

Zemřel nám pan ředitel, veselme se. Jsem si celkem jistá, že tento film má poselství. Aneb bububu, vstupujeme do doby, kdy jsou zmetci héroizovaní a zlí učitelé zatracováni. Ne, nepřiměřené fyzické tresty nejsou v pořádku, neni v pořáku zbaběle lhát, ale tenhle film je prostě divnej. Hlavní hrdina co obdivuje Martina Luthera Kinga, holka, která se svlékne na záchodě aby jí její drahý viděl, emancipovaná třída dětí a radovánky na závěr. Prostě divný. (24.11.2012)

"Není to tak hrozný !! Vypadáš jako indián.." ;) Jako indián po setkání s Mikem Tysonem !! ;) Potíž nicméně tkví v tom, že to vůbec není vtipné.. Stejně jako závažná témata, která dodnes paradoxně neztratila na aktuálnosti.. Vtipná se mi naopak snad zdá jedině skutečnost, za jak velký hype tahle Oplevova retro mládežničina vlastně platí.. (28.10.2015)

Vzhledem k tomu, že dřív jsem se pohybovala v té „nižší“ undergroundové spolčenosti a mými přáteli byly punkáči, metalisti a anarchisti, tak tenhle film má pro mě obrovskou emoční hloubku a citovou vazbu vztahující se ke klukovy, který byl postaven mimo „normální“ společnost.. paradoxně sama společnost ho postavila mimo ní ..Klasický problém s nadvládou někoho (v tomto případě ředitel základní školy), neideální rodinné vztahy, vlastní názor, osobitý pohled na svět, vzhled, který nesplňuje měřítka k životu dané doby, jeden menší problém a je to tu - právě jste se stali vyvrhelem a zároveň obětí.. život si s vámi pěkně pohrál a teď už je jen na vás jak se k tomu postavíte – necháte si srát na hlavu, zalepíte pusu a půjdete s davem, nebo se necháte ostříhat? ..Hrdina filmu zvolil číro, nechal se přejmenovat, postavil se vyšším mocnostem a snažil se vyřešit problémy.. Fritz se zachoval jako moji přátelé ..znám ten život, znám ten problém a znám co obnáší být jiný a lišit se..proto ta náklonost, soucit a nostalgie..Jedna ze scén filmu, která mi zůstane zarytá v paměti a zároveň se stává ukázkovým přirovnáním lidské pošetilosti je jednání o rozsudku ředitele.. Je až neuvěřitelné jak lidská zbabělost dokáže pro nahnání svého ega a dobytí moci zahnat do kouta zoufalství ty druhé..ty druhé stejného druhu, sobě rovné – lidi.Tohle je prostě peklo, tohle je prostě pekelně dobrej film s problematikou, která zůstane součástí dnešního světa až navěky.. Doufám, že jednou budem dál! (27.08.2012)