Misia na Mars

Toto scífko si spíš hraje na hledání původu vzniku života, což pak příliš nedotahuje, než na nějaké to reálné cobykdyby při objevování Marsu. A to je trochu zklamáním. Úplně cítíte, že z té kovové obří hlavy šlo vytlouct víc. Zvlášť, když to měl v ruce Brian De Palma. A opět je to snímek, z kterého si nyní populární Marťan krapet uždibl. (06.10.2015)

V De Palmově kariéře solitérní sci-fi mise, dá se říci sebevražedná. Jeho trademark neobvyklých kamerových kejklí byl přítomen a přitom ho zabíjely žalostné CGI triky a do očí bijící užití modýlků kosmických vozítek. Když přišel s nějakou silnější scénou, obratem to zprasil něčím takovým jako „krátký vlasec na udičce a pápá Frosty Robbins.“ Jestli tam bylo pod vrstvou čediče nějaké hlubší poselství, zazdily ho věty hraničící s parodií, otřepané motivy a posádka, které jsem ani na chvíli neuvěřil, že není bandou herců v ateliéru. Nehledě na to, že závěr s uslzeným Marťanem u podivného 3D modelu naší sluneční soustavy a G.Sinisem v potrubní poště zaváněl srážkou s rojem kýčovité sentimentality.. Musím otřít trochu zdejších slin z Morriconeho, protože pokud plnil zadání „doprovod k melodramatické vesmírné misi“, rozhodně nezklamal a třeba při scéně netěsnícího modulu vnesly jeho varhany mezi poletující kapky krve a Dr.Peppera i notnou porci dramatu. (15.03.2017)

Ne tak hrozné, jak jsem čekal, ale ne tak dobré, jak by mohlo být. Celý film si hraje na takovou novou verzi 2001 v dynamičtějším pojetí, jenže právě ten myšlenkový přesah je tak naivní a jednoduchý, že působí jako z filmu pro děti. Asi proto byla dodána úvodní scéna s první výpravou, která má pro celý další děj pouze ten význam, aby se nám vysvětlilo, kde udělali soudruzi z NDR chybu při komunikaci s neznámými silami. Mise na Mars je film, který nijak nenaštve, ale ani příliš nezaujme a nedonutí přemýšlet. Všechno je nám hezky polopaticky naservírováno, aby i Gusta Prouzů ze čtvrtý měšťanský o nic nepřišel. Ale jak píše Arcoss, proti Rudé planetě veledílo. (17.01.2007)

Ač to zprvu vypadalo na snímek s rozhodně dýchatelnější atmosférou než ta marťanská, ke konci jsem mohla už jen říct: Ennio, Briane, Time, Gary, do čeho jste to duši dali... Po tom, co jsme provláčeli jméno čtvrté planety bahnem jedné nevyvedené mise, Duchů Marsu a Rudé planety, bych se pranic nedivila, kdyby náš soused jednoho dne vyletěl z oběžné dráhy a napálil to přímo do matičky Země, aby zlotřilým pozemšťanům nedal už žádnou další příležitost. (04.02.2010)

Ako sci-fi vcelku obstojné, zaujímavá myšlienka, pekný vizuál. Ako film De Palmu ťažké sklamanie. Jeho rukopis sa stratil v červenej pustine Marsu. Takže to budem hodnotiť ako sci-fi oddychový kúsok pre priemerne náročného diváka. Slávni herci asi pri scenári netušili, že z toho bude sklamanie. VIDENÉ ZNOVA 12/19: Tak musím skonštatovť, že už aj tá Červená planéta bola lepšia. Slabé dialógy, naivne zobrazení... nebudem spoilerovať, v podstate celé na smiech. Ale stále ide o slušné guilty pleasure s pekným vizuálom, kde charakteroví herci hrajú postavy napísané pre béčkarov. (24.07.2009)