Réžia:
Brian De PalmaKamera:
Stephen H. BurumHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Gary Sinise, Tim Robbins, Don Cheadle, Connie Nielsen, Jerry O'Connell, Peter Outerbridge, Kavan Smith, Elise Neal, Kim Delaney, Britt McKillip, Jody Thompson (viac)Obsahy(1)
V roce 2020 vysílá NASA první expedici s lidskou posádkou na planetu Mars. Při průzkumu záhadného objektu dojde k tragédii, po níž se posádka přestane hlásit. Ze Země je k Marsu okamžitě vyslána záchranná mise, které velí Woody Blake (Tim Robbins) a jejímž prvotřídním pilotem je Jim McConnell (Gary Sinise). Záchranná výprava probíhá podle plánu, až do chvíle, kdy je kosmická loď zasažena rojem mikrometeoritů. Neovladatelná loď se řítí do neznáma, ale nedaleko naštěstí prolétá funkční vesmírná sonda. Astronauti se už pouze musí dostat k ní, potom s ní přistát na Marsu a následně se dostat domů. Maličkost, nebo ne? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
Toto scífko si spíš hraje na hledání původu vzniku života, což pak příliš nedotahuje, než na nějaké to reálné cobykdyby při objevování Marsu. A to je trochu zklamáním. Úplně cítíte, že z té kovové obří hlavy šlo vytlouct víc. Zvlášť, když to měl v ruce Brian De Palma. A opět je to snímek, z kterého si nyní populární Marťan krapet uždibl. ()
V De Palmově kariéře solitérní sci-fi mise, dá se říci sebevražedná. Jeho trademark neobvyklých kamerových kejklí byl přítomen a přitom ho zabíjely žalostné CGI triky a do očí bijící užití modýlků kosmických vozítek. Když přišel s nějakou silnější scénou, obratem to zprasil něčím takovým jako „krátký vlasec na udičce a pápá Frosty Robbins.“ Jestli tam bylo pod vrstvou čediče nějaké hlubší poselství, zazdily ho věty hraničící s parodií, otřepané motivy a posádka, které jsem ani na chvíli neuvěřil, že není bandou herců v ateliéru. Nehledě na to, že závěr s uslzeným Marťanem u podivného 3D modelu naší sluneční soustavy a G.Sinisem v potrubní poště zaváněl srážkou s rojem kýčovité sentimentality.. Musím otřít trochu zdejších slin z Morriconeho, protože pokud plnil zadání „doprovod k melodramatické vesmírné misi“, rozhodně nezklamal a třeba při scéně netěsnícího modulu vnesly jeho varhany mezi poletující kapky krve a Dr.Peppera i notnou porci dramatu. ()
Ne tak hrozné, jak jsem čekal, ale ne tak dobré, jak by mohlo být. Celý film si hraje na takovou novou verzi 2001 v dynamičtějším pojetí, jenže právě ten myšlenkový přesah je tak naivní a jednoduchý, že působí jako z filmu pro děti. Asi proto byla dodána úvodní scéna s první výpravou, která má pro celý další děj pouze ten význam, aby se nám vysvětlilo, kde udělali soudruzi z NDR chybu při komunikaci s neznámými silami. Mise na Mars je film, který nijak nenaštve, ale ani příliš nezaujme a nedonutí přemýšlet. Všechno je nám hezky polopaticky naservírováno, aby i Gusta Prouzů ze čtvrtý měšťanský o nic nepřišel. Ale jak píše Arcoss, proti Rudé planetě veledílo. ()
Ač to zprvu vypadalo na snímek s rozhodně dýchatelnější atmosférou než ta marťanská, ke konci jsem mohla už jen říct: Ennio, Briane, Time, Gary, do čeho jste to duši dali... Po tom, co jsme provláčeli jméno čtvrté planety bahnem jedné nevyvedené mise, Duchů Marsu a Rudé planety, bych se pranic nedivila, kdyby náš soused jednoho dne vyletěl z oběžné dráhy a napálil to přímo do matičky Země, aby zlotřilým pozemšťanům nedal už žádnou další příležitost. ()
Ako sci-fi vcelku obstojné, zaujímavá myšlienka, pekný vizuál. Ako film De Palmu ťažké sklamanie. Jeho rukopis sa stratil v červenej pustine Marsu. Takže to budem hodnotiť ako sci-fi oddychový kúsok pre priemerne náročného diváka. Slávni herci asi pri scenári netušili, že z toho bude sklamanie. VIDENÉ ZNOVA 12/19: Tak musím skonštatovť, že už aj tá Červená planéta bola lepšia. Slabé dialógy, naivne zobrazení... nebudem spoilerovať, v podstate celé na smiech. Ale stále ide o slušné guilty pleasure s pekným vizuálom, kde charakteroví herci hrajú postavy napísané pre béčkarov. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (5)
- Povrch planety Mars o rozloze 55 akrů byl postaven z písečných dun, pokryt tisíci kubíky betonu a obarven statisíci litry červené latexové barvy. Ve své době šlo o největší filmovou konstrukci a filmaři ji postavili nedaleko Vancouveru. [Zdroj: měsíčník Cinema 6/2000] (Locksley)
Reklama