Synové

Severský filmový podzim, Minikino Ostrava, 17.11.2012. Naprosto strhující film, spojující dvě roviny: homosexuální pedofilii a absolutní vykořeněnost dítěte, ponechaného v kritických letech dospívání napospas svému osudu. Propojení nabízející se, s falešnou vábničkou pro realizátory ve smyslu uklouznutí ke schematičnosti a pokryteckému "nastavení zrcadla " moderní společnosti. Žánr skoro až thrilleru tady sedí úplně přesně. Lars je zaslepený k pomstě, která je schopná na chvíli zakrýt a obarvit prázdnotu jeho existence, dodat jí jakýsi smysl ( jak se on domnívá ), a na retrospektivní cestu do spálené krajiny svého dospívání si s umanutým nepochopením celého toho VŠEHO vybírá stejným osudem stigmatizovaného Tima. Se zbraní v ruce znovu otevírá veškerou Timovu traumatizující zkušenost. Slepota hněvu je drásavá a lákavá a svůdná, nikdo si pro tu chvíli neuvědomuje, že otevírání starých ran stylem posledního spravedlivého je cestou, kde všichni protagonisté se ocitnou s prominutím v prdeli. Toliko prvoplánová rovina. Na pozadí stále tiká název filmu - "Synové" : příčiny relativně snadného úspěchu Hanse v navazování kontaktů s mladými chlapci. Netřeba dále probírat. Scénář ( až na nelogičnosti- Flarnytryl viz níže, dle mého zde zcela prominutelné), kamera, režie, herecké výkony - vše až ve vzácně vyrovnané kvalitě, kde nic netrčí. Tzn.: je možná katarze ? Tady nikoliv pro žádného z hrdinů. Byť touha po pomstě je námětem starým jak kinematografie sama ... Cituji závěrečná slova: Tim: "Už je po všem?" Lars: "Jo." Tim: " Takže je to za námi ?" A v očích a slovech všech jen hrůza, bez sebemenšího pocitu satisfakce... (23.11.2012)

Pro mě nejlepší film 42. ročníku MFF KV. Velmi působivý, se silným dějem. Ač se jedná o závažné téma - pedofilie, vyrovnávání se se špatnými zážitky v minulosti, rozlišení normálního a nenormálního chování - podařilo se tvůrcům nenásilně vpasovat pár opravdu humorných situací či komentářů. I když režisér tvrdil, že jsme se smáli i na místech, kde se předtím nikdo jiný nesmál :-) (25.07.2007)

Tak to byla síla, téma, které je možná aktuálnější, než by se na první pohled zdálo. Zde pedofil, téměř hodný taťka, který za svůj zájem a péči od kluků vyžaduje "drobnou protislužbičku " a nějakou tu nahou fotku k tomu, kterou rozšiřuje mezi jinými podofily po internetu.... Kluci to ze začátku dělají asi ze zvědavosti a pro peníze, někteří z nich se do tohoto podivného vztahu zapletou, a šrámy na duši z toho řeší někdy až do konce života. Bohužel obdobní úchylové žijí i mezi námi, někdy je to třeba i tatínek, dědeček, strýček, nebo známý a dítě je naprosto bezbranné. Rozhodně film k zamyšlení. (27.06.2008)

4,5*. Drama na hodně vážné téma, které nikoho rozhodně nemůže nechat chladným. Natočeno je to výborně, nic nevypadá strojeně, je až k nevíře, jak dokonale je vystižena duše čtrnáctiletého zneužívaného chlapce, v němž spolu bojují pocity jistoty, které ve společnosti svého trýznitele má, strach z následků a zároveň touha vzepřít se. Sønner se snaží poodhalit okolnosti, které stojí za tím, že se dítě stane obětí zvrhlého pedofila, a odkrývá také bolest, kterou si v sobě oběť nese celý život. (18.07.2009)

Norské drama nás navnadí tematizováním kontroverzního tématu, v tomto případě pedofilie, zpracování ale pokulhává. Herecké výkony jsou velmi nevyrovnané, Henrik Mestad byl právem několikrát oceněnen za své ztvárnění pedofila Hanse, který také jako jediný působí jako uvěřitelná postava z masa a krve, ostatní jsou spíše bezduší statisté. Je proto těžké ztotožnit se s Larsovou ušlechtilou snahou Hanse zastavit, když on, jeho kamarád Jørgen, i chlapec Tim střídají dva výrazy obličeje a svoji frustraci si vybíjí zásadně na přítomných ženách, což film pochopitelně nikam neposune. (04.11.2016)