Borgiovci

Borgiové jsou s velkou historickou přesností (i když zase nijak zvlášť podrobně se v dějinách Itálie neorientuju) vykresleni jako správná italská mafiánská rodina, která se neštítí vlastně vůbec ničeho. Papež Alexandr VI. vypadá tak, jak by měl správný papež vypadat, tedy jako slizský úchyl. Z jeho děťátek nejvíce samozřejmě zaujme Cesar, který si myslí, že je slavný Gaius Julius Cesar. No a jinak se tu pořád souloží a vraždí a intrikuje, prostě řehole. I když je jasný, že takováhle křesťansko-mafiánská rodinná sága se nedá odbýt 65 minutami nebyl to samozřejmě žádný Kmotr ani Scarface, takže 140 minut bylo trochu hodně, hlavně proto, že ke konci mi to přišlo jako sled vražd bez přílišného vysvětlování nebo propracovávání jednotlivých událostí. Prostě provdáme dceru, pak jí odděláme manžela a pak jí provdáme znova a jedeme dál. Moc se mi líbila renesanční atmosféra, kostýmy, kulisy atd. Jsem na vážkách jak to hodnotit, protože po slibném začátku jsem se ve druhé půlce docela nudil a chyběl mi tam pořádně strhující závěr nebo tak něco. Na druhou stranu to bylo docela milé překvapení, protože na španělské filmy skoro vůbec nekoukám, takže mě Borgiové docela příjemně překvapili až na vytčené nedostatky. Takže takových přesných 70% (19.02.2014)

Kulantně vykreslené lapálie nejotravnější italské famílie. Má to vše, co má správný romantický doják mít - vraždy, loupeže, krvesmilstvo, požadování manželek bližního svého, pohrdání rodiči a snad jedině Boha měli furt toho samého (Ten už má holt asi definitivu). Rodrigo Borghia ukázal, jak zábavně se dá přistupovat k Desateru, když je jeden Oberkudlanka a ostatní papežové jsou proti němu jen nudní zástupci Ředitele. Jen ta dvouapůlhodinová stopáž způsobila, že jsem byl ke konci trochu otrávený. (23.11.2010)

Krátký životopis rodiny Borgiů od doby, kdy se Rodrigo Borgia stal papežem římským. Od té doby rodina ještě víc usilovala i o světskou moc a neváhala kvůli tomu i vraždit. Nejen nepřátele, ale i členy rodiny. Ze synů zůstal naživu jen bojovný César a jeho sestra Lucrezia, kterou rodina několikrát výhodně provdala. (31.10.2020)

Vzostup a pád Borgiovcov je pre mňa fascinujúcou kapitolou dejín, preto som sa nesmierne potešil, že o nich vznikol film. Mario Puzo ich (vo svojej knihe The Family) označil za prvý mafiánsky klan a toto označenie je úplne presné (s trochou nadsázky je Rodrigo presne ako nejaký capo di tutti capi, len o pár storočí skôr). Film sa snaží na ploche približne dve a pol hodiny (aspoň ja som mal 145minútovú verziu) preskúmať všetky charaktery, morálku a zvrhlosti danej doby, pripomenúť najdôležitejšie persóny a dobové reálie. Je pochopiteľné, že úplne všetko čo som očakával sa do filmu nepodarilo vtesnať (napr. postavu Nicola Machiavelliho a jeho vzťah a inširáciu Cesarom Borgiom pre dielo Vladár, vraždu syna Joffrého, atď), ale tvorcovia sa skutočne snažili. Všetko čo má historická dráma mať, divák nájsť môže. Možno škoda "nehollywoodskeho" rozpočtu, šetrilo sa najmä na veľkolepých záberoch bojov a dobývania hradov, tak typických pre borgiovské ťaženia. Z pohľadu filmu a diváka som spokojný, Los Borgia je hodnotným a kvalitným filmom a aspoň malou lekciou dejepisu... (09.10.2010)

Nějak mě to nevzalo. Po celou dlouhou dobu trvání filmu jsem měl dojem, že samotní autoři na vyprávěný příběh nemají svůj vnitřní názor, že jen povrchně zobrazují zajímavé období italských dějin. Vlastně jde o vršení bizarních někdy drsných někdy erotických scén zajímavých jen svou drsností nebo otevřenou erotičností bez hledání hlubších významů. Dějiné události samy myšlenky neobsahují, ty jim musejí dodat vypravěči, což se zde neděje. (10.09.2010)