Šťastné míle

Lucky Miles mě zaujaly už krátkým popiskem na plakátu k filmu, což se mi delší dobu nestalo. Těšil jsem se na vzájemné setkání postav z různých světových stran, kultur či náboženství, to vše v atraktivním neutrálním prostředí schopném dohánět postavy k hranicím psychické i fyzické vyčerpanosti. Izolovanost herců v prostoru, byť velkém, se projevuje docela pomalu a místo očekáváného dramatického stupňování jsem si připadal jako na houpačce. To podpořil i závěr, který mě ne zrovna dostatečně uspokojil. Taktéž linie australských rangerů a indonéských rybářů dle mě trochu rušily, otázka zní, zda byly ve filmu opravdu potřebné. Celkově se však jedná o povedenou road-movie s komediálními prvky a absurdními situacemi. I´m going to Perth! (23.01.2008)

Smutná, presmutná komédia, ktorá ani nie je komédiou, len takým odľahčeným pohľadom na dramatické osudy utečencov v australskej púšti. Škodoradostné zadosťučinenie mi urobilo, ak sa na púšť dostala aj trojica rybárskej lode, ktorá ich priviezla... V každom prípade mám pocit, že sa dalo z témy vyťažiť viacej. (19.10.2012)

Tak scénář k tomuto filmu jako by byl napsán samotným mágem scénaristiky Charliem Kaufmanem, jen tentokrát vzal za něj do ruky pero sám život. Opět snímek, který mě dokázal po celou dobu trvání rozesmávat absurdními situacemi, ačkoliv v nich šlo o samotný život. Perth nebo Boomer? To je jedno, jste-li v srdci samotné australské pouště s pár litříky vody bez jídla, bez signálu, s mizernou mapou, jakož i mizernou znalostí map:-) (09.01.2011)

Tak konečně jsou v Austrálii! Ale jak se dostat z té zatracené pouště? Řekli jim, že za kopcem je autobusová zastávka, mezitím je nejbližší město vzdáleno několik dní pěšky. Každý z nich to řeší po svém. K tomu jim šlape na paty místní jednotka vojáků se špičkovým domorodým stopařem. Ví všechno, i to, kolik dnes bude stupňů. A jak? Protože to říkali v rádiu... (25.07.2007)

Poprvé jsem se setkal s Filmovým klubem v Mladé Boleslavi a okamžitě nemůžu jinak hodnotit, než za pět hvězdiček. Fakt, že jsem na židlích umíral a styděl se, opřít si nohu o stůl s kytičkou nezměnil na tom, že tahle komedie je neuvěřitelně zábavná, i když se to na první pohled vůbec nezdá. Autoři z minima dokázali vykřesat maximum a tak, když rybáři vyloží 12 emigrantů na černo na pobřeží Australie, je každopádně na co se těšit. Rozhodně je. Všecko vychází tak nějak ze života, tak nějak z normálních životních scén, ale je to tak zábavné, že na to jen tak nezapomenu. Není se taky co divit. Postavy jsou zajímavé, děj je různorodý. Osudové cesty jednotlivých postav rozděluje a opět mezi sebou spojuje, takže film má i dobrý spád a stále se něco děje. Tento film si podle mě zaslouží plný počet a tipuju, že se na něj opět s radostí podívám, protože na takovéto filmy se jen tak nezapomíná. (11.04.2008)