Réžia:
Eran KolirinScenár:
Eran KolirinKamera:
Shai GoldmanHudba:
Habib ShadahHrajú:
Sasson Gabai, Ronit Elkabetz, Saleh Bakri, Khalifa Natour, Uri Gavriel, Tarik Kopty, Eyad Sheety, Rubi Moskovitz, Taiga Nakano, Hilla Sarjon, Hila SaadaObsahy(2)
Osem hráčov Alexandrijského policajného ceremoniálneho orchestra pricestuje do Izraela z Egypta. Muži majú zahrať na otvorení arabského kultúrneho centra v Petah Tikva, ale pre chybu v komunikácii odídu autobusom do Beit Hatikvy, celkom iného mesta uprostred Negevskej púšte. Egypťania v policajných uniformách spoznajú niekoľkých miestnych izraelských obyvateľov, ktorí so zvedavosťou reagujú na ich skupinu, sú priateľskí a obozretní a počas ich návštevy im poskytujú útočisko, jedlo, hudbu a spoločnosť. V ten deň už nepremáva žiadna doprava do mesta a v púštnom mestečku neexistujú žiadne hotely, kde by sa mohli ubytovať. Členovia kapely stolujú v malej reštaurácii s jej majiteľkou Dinou (Ronit Elkabetzová). Tá ich pozve, aby zostali v noci v jej byte, v byte jej priateľov a v reštaurácii. Nikto sa do nikoho osudovo nezamiluje, ale vzduch je nabitý napätím, nevyslovenou túžbu a bolestnou osamelosťou. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (61)
3/10 Bratří Židé, sory, ale tohle je jedna velká reklama na nudu. Jako kdyby střihač celý film složil z vynechaných nepodstatných scén. Zajímavý námět nevyužitý, nic se tam neděje, jednou se zasmějete a u sledování Vás udrží možná jen sympatická Židovka. A nebo jsem to prostě nepochopil. ()
Plně samostatná egyptská policejní kapela by měla v Izraeli libými hudebními tóny oblažit své místní arabské bratry, leč osud a komunikační qui pro quo to zařídili jinak. Všech osm členů dobrovolně ztroskotalo v kulturou netknutém městě, ale spíše městečku, které omývá moře leda imaginární. A podvečerní procházku po jeho břehu film ze všeho nejvíce připomíná. Navazování vztahů a předávání zkušeností probíhá jenom za sporadické účasti slov. Ty po špičkách ustupují momentům kouzelně trapného mlčení, jež občas trvají o pár zbytečných vteřin déle, ale současně vyvolávají milé vzpomínky na rané filmy Formanovy a Passerovy. Kéž by napjaté vztahy mezi Izraelci a Araby šlo také v reálu řešit s empatiemi namísto předsudků. 75% ()
Lehce komediální melodrama, v němž se zdánlivě nic neděje a přitom je plné příběhů, které předkládá divákům bez zbytečné ukecanosti, zato s patřičnou dávkou suchého humoru. Nejvíc jsem se nasmála při randění ve třech s nápaditým využitím kapesníčku a lahvinky šnapsu. Během sledování filmu jsem se kromě jiného utvrdila v tom, že arabština je vskutku krásný zvukomalebný jazyk, a také, že chytlavé rytmy zdejší tradiční hudby dovedou nabít silnou pozitivní energií. (80%) ()
Alexandrijští kovbojové dobývají Izrael. Skvělá svérázně absurdní izraelská komedie svým originálním pojetím humoru překvapivě nejvíce připomínající severské (islandské, finské, dánské atd.) komedie založené na poetice trapnosti a zcela absurdních situacích...v tomhle případě se zjevným multikulturním přesahem... ()
Takový blízkovýchodní Ztraceno v překladu bez shoegazu a ikebany zato s arabskou kapelou. Jemný humor, který na vlně melancholie občas spadne do kalicha hořkosti. Vše výmluvně podtrženo lahodnou kamerou, která každý záběr podrží o trošičku déle než by se zdálo být nutné. Nadto z krásný milfy Diny se nedaj odtrhnout oči a charismatický Khaled (Saleh Bakri) si mě získal už jako Suleimanův otec Fuad v Čase, který zbývá, takže těch kraťoučkých 85 minut příjemně uteče jako voda. No a kapela zase odjede :) ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (1)
- Film byl státem Izrael oficiálně vyslán do soutěže o Oscara pro nejlepší cizojazyčný film, ale protože se v něm mluví převážně anglicky, byl Akademií diskvalifikován. Místo něj tedy Izrael nominoval film Beaufort (2007). Angličtina ve filmu slouží jako dorozumívací prostředek mezi egyptskými Araby a izraelskými Židy. (Iggy)
Reklama