Pavučina lží

Stokrát omýlaná věta, že Ridley Scott neumí natočit španý film se opět potvrdila. Labyrint lží těží hlavně s výborného obsazení Leonarda DiCapria a charismatického Marka Stronga. Russel Crowe dostává ve filmu velmi málo prostoru. Hraje opět dokonale ale působí spíše jako takový zábavný doplněk filmu. Jeho role ve filmu je z 80% starání o rodinu a z ní pramenící komické situace. Labyrint lží je zkrátka film DiCapria. Jeho naprosto sugestivní a lehce uvěřitelný výkon je to co zvedá film a jen díky němu je těch 128 minut přepálené stopáže přípustných. Jde totiž spíše o konverzační film a k tomu potřebujete herce, který dokáže upoutat. O akci se postará až závěrečná půlhodinka, kdy dojde na lámání chleba. Při scéně, kdy DiCapria mučili jsem naprosto oněmněl a v kině zavládlo hrobové ticho. Co řící závěrem? Ridley Scott opět natočil skvělý film ale bohužel pro mě nepochopitelně přetáhnul stopáž a jde spíše o konverzační film, který místy postrádá akci. To je bohužel také důvod proč dávám "jen" 4 hvězdičky. (01.12.2008)

Svižné, napínavé, ale trochu nedopečené. Oceňuju cynickej pohled na svět špionáže, kdy i ti hodní jednají podle hesla účel světí prostředky a neštítí se docela svinskejch metod. Úvodní naháněčka s vrtulníky je dobře a realisticky natočená, DiCaprio pálí ze škorpióna (holt zbraně jsou u nás prvotřídní) a tahaj mu cizí kosti z ruky. Ale od té chvíle film (resp. scénář) občas působí nedodělaně (Ferris si významně schovává kousek kosti aniž by to dál v ději figurovalo, Ferris si v nebezpečné oblasti nabrnkává známost o níž nic neví) a zkratkovitě (Al-Saleem se nechá okecat a chytit teda hodně primitivně). Naštěstí dynamika děje a herci (především Strong) to zachraňují tam, kde by mozek diváka mohl začít klást nepříjemné otázky. Takže ve výsledku čtyřka, i když hodně s odřenýma ušima a já na starý kolena (jeho starý kolena) začínám mít Scotta skoro rád. (01.12.2008)

Přiliš ukecaný film, kde se vše řeší po telefonu. Vidíme téma atentátů a blízkého východu, které se už mnohokrát zpracovalo a myslím že i lépe. Leonardo DiCaprio hraje skvěle, ale začíná se mi škatulkovat do jedné podoby (Gangs of New York, Departed, Blood Diamond), proto se těším na změnu v podobě film Revolutionary Road od Sama Mendese. Rozhodně bych dal přednost filmu The Kingdom od Petera Berga, než abych strávil dvě hodiny sledováním spletitého filmu Ridley Scotta. :) (28.12.2008)

Pro mě už je zásadní fakt, že v tom hraje Leonardo diCaprio protože já jsem si ho za poslední dobu děsným způsobem zamiloval. Labyrint lží je taková klasická rutina, která není excelentní, ale určitě také není nejhorší. Příběh má zajímavý, zpracování akčně vybroušené do geniality, ale furt je tu ten příběh, který se mele stále dokola a vždycky z jiného úhlu pohledu. I tak se na to ale hezky kouká, ještě když v tom perlí výkony diCapria a Russella Crowea. Možná bych ale ostatním hercům křivdil, protože oni jsou hlavní poutač tohoto filmu, nejenom ti dva, to mě vlastně donutilo film sledovat v plné palbě. (21.03.2009)

Naneštěstí pro mě všechny filmy, které se mi od něj líbily, Ridley natočil během desetiletí 1982_1992 a moje zhlédnutí každého jeho novějšího počinu připomíná přešlapování otráveného páru, který si spolu svého času párkrát vášnivě užil a není s to si přiznat, že z prchavé aférky se láska století vyvine jen stěží. Chudák chlap se tak snaží a může se přetrhnout s nabídkami kvalitních herců a obrazů, jenže když ona ho s tím Faidra jedna nevděčná pokaždé vyhodí s tím, že by chtěla pořádný scénář a příběh, co chytne za srdce, za mozek a za koule a neuvědomuje si, že když nevlastní ani jednu z těch zmíněných věcí, těžko se jí někdo zavděčí. Tak a k filmu. Při zběsilé jízdě tímhle Orient expresem jménem Body of Lies se zastavuje v Iráku, Jordánsku a Turecku a aby to snad nebylo málo výbušné - v každém smyslu toho slova - odbočí se i do Londýna, Amsterodamu a Washingtonu, jenže nic, co by změnilo výhled na Leovu zarostlou a Russellovu dvojitou bradu v opravdu zajímavou podívanou, se tu nenajde. Abych jenom nehaněla, tak herecky je to ošéfováno opravdu skvěle, postava DiCapria není "Ferris, Roger Ferris," ale utahaný cynik, který často dostane přes hubu a občas přes prsty, Mark Strong je tak často příjemným překvapením celého filmu, že by mě jeho um a charisma už dávno překvapovat neměly, Crowe je správný amorální manipulátorský hajzl a akční scény působí realisticky, tedy aspoň z pohledu akčního analfabeta jako jsem já, i když navozují podezření, že Ridley občas zašilhá do domácích úkolů svého mladšího bratra. Jenže já jsem holt jen Faidra a ne Ariadna, takže i když jsem v Labyrintu nezabloudila, vítězný tanec nad Mínótaurovou mrtvolou jsem taky zrovna nekřepčila. Nedalo mi to nevzpomenout na palestinsko-izraelský rozhovor v Zohanovi: "Nikdo nás nemá rád. "A proč?" "Protože si nás pletou s váma." Oproti tomu, co se tvrdí jak tam, tak v Labyrintu, já mám Střední východ ráda. Proto bych si o něm přála opravdové filmy místo nablýskaných tuctovek, do kterých Russell Crove na rozdíl od George Clooneyho v Syrianě nabíral kila celkem zbytečně. P.S. Myslela jsem, že románky s domorodými ošetřovatelkami se považovaly za klišé už v době W.S. Maughama. (08.02.2011)