Pavučina lží

Film o tom, kterak se špinavý, zarostlý a zpocený Leonardo DiCaprio snaží dostat ze spletitého klubka zájmů CIA, přičemž zvládá ve zpomalených záběrech vystřílet CELOU(!) buňku teroristů, volat svému šéfovi s pupkem Russella Crowe, jenž vynáší rozsudky smrti se stejnou lehkostí jako vodí děti do školy a na fotbalové zápasy, a balit fešnou sestřičku. Ridley to má na stará kolena stále "v ruce", ale Labyrint lží je tak precizně odvedený, až je vlastně dokonale nudný. Jediný zábavný moment pro mě bylo závěrečné mučeníčko (ne, nejsem úchyl) a geniální oběd s malými chlapečky. Snad bude odkládaný Nottingham mnohem lepší. Musí být... ;) (30.11.2008)

70%. V pomyslném bratrském souboji Tony Scott (SPY GAME) vs. Ridley Scott (LABYRINT LŽÍ) vítězí Ridley, především díky chytrému Monahanovu angažmá, který předkládá inteligentní a zajímavý scénář se spoustou bystrých nápadů (vytvoření fiktivní teroristické buňky), ale bohužel velmi hollywoodským koncem (škoda, mohli jsme mít druhou SYRIANu). DiCaprio a Crowe jsou výteční. (21.12.2008)

Scénář: William Monahan .. If you're not thinking about pussy, then you're just not concentrating enough. __ Bez lhaní, válka s terorismem pokračuje. Ridley Scott toto (pro někoho již) okoralé téma s příchutí moderní špionážní telekomunikace důkladně shrnuje - a nemyslím si, že by Barack Obama udělal dalším podobným filmům rychle přítrž. Co víc, jde o velice chytrý, propracovaný a přehledný snímek, kde se hodně pracuje, hodně sleduje, hodně mluví a občas nutně střílí. Scénárista William Monahan sklízí díky především za dialogy, obecné glosování situace a také za fakt, že z tématu neudělal takový nadutý guláš, jako když se posledně ponořil do dávných blízkovýchodních problémů v Kingdom of Heaven. ___ Oceňuji jak tvůrčí přístup nejen k akci (které je skromně), tak komplexní, protože Scott a jeho partička vytříbených techniků potěší každého, komu se dělá při současné trendy roztřesené a nepřehledné filmařině/akci špatně. Otylený Russel Crowe má roli, kde na výraznější výkon prostor není, přesto není rozhodně zastíněn a trojici (ultra charismatický Mark Strong a ultra dorolevložený Leonardo DiCaprio - za Body of Lies sice Oscar nekápne, ale brzo bude, to je jasné!) skvěle doplňuje. Celkově je mi Body of Lies mnohem sympatičtější než Kingdom (průběh/vyústění děje) nebo Eagle Eye (technické serepetičky), prostě film, který osloví a jen tak nevyprchá. 80%. (27.11.2008)

Pěkně natočený thriller... doslova podle pravítka. Napětí, kulturní rozdíly, zarostlý DiCaprio, obtloustlý Crowe, fantastický Mark Strong, hrst násilí, špetka barevných filtrů a to všechno párkrát zamícháme. Jenže se musí vědět jak. Ridley se tentokrát moc nesoustředil a tak svůj blockbusterový koláček trochu připekl. Hlavní zvrat přichází pozdě a zachází se s ním jako s horkou bramborou, přičemž film se nemůže rozhodnout, jestli chce diváky šokovat nebo bavit. Tohle dilema ho provází až do poslední scény a bere divákům iluzi o tom, že se před nimi odehrává velké špionážní divadlo. I Bergovo Království alespoň v závěru rezignovalo na detektivní tanečky a všechno vystřílelo. Scott svou šanci propásnul a nechal za sebou jen průměrnou story bez chuťového ocasu. Vyhýbá se podbízení, nezarývá nehty pod kůži, prostě jede záběr po záběru, však ona se už nějaká ta myšlenka sama dostaví. Jestli se vám chce, můžete na ní zkusit počkat. Já chci zpátky starého Ridleyho... toho současného pošlete na dovolenou. (14.10.2008)

AMERICKÉMU GANGSTEROVI bylo (nesmyslně) vytýkáno, že se jedná o chladné dílo bez emocí a zapamatovatelných scén, které se sice stane klasikou, ale přitom se jedná o sázku na jistotu. LABYRINTU LŽÍ je (nesmyslně) vytýkáno, že se jedná o chladné dílo bez emocí (ale se zapamatovatelnými scénami!), které se nestane klasikou, protože se jedná o průměrnou, rutinní a schématickou podívanou._____ Depersonalizované, značně cynické vidění světa je pro Scottovu tvorbu typické, ale nevnímal bych ho jako chladné (nakolik osvěžující je románek se sestřičkou, kterému není dán plný průchod!). Epičnost vyprávění, v němž se spolehlivé informace distribuují skrze média a moderní techniku, zatímco klíčové informace jsou nám v dialozích zatajovány, popř. je nutné je hledat mezi řádky, je typická pro obě poslední scottovská díla. Zatímco ale v tom předposledním je potěšení ze setkání dvou ústředních protagonistů oddalováno až do samého konce, kdy nedojde k výraznému vyjednání, ale naopak rozumnému vyříkání a předtím jsou (žánrové) světy policisty a dealera stavěny do protikladů, v tom posledním stojí postavy DiCapria a Crowea na stejné straně a ve stejných světech, ale jejich přístup je zcela odlišný. Ryze efektivní, rychlá a přehledná akce (stříhá se každou třetí sekundu, je snímána v polocelcích, popř. detailech) je součástí vyprávění a film tak zůstává po celou dobu kulturně velice citlivý, na rozdíl od černobílé kovbojky KRÁLOVSTVÍ._____ Jsem sice v menšině, ale filmy, v nichž se neustále pracuje (a to i v těch případech, kdy se pomáhá synovi na záchodě a dcera se veze do školy) a v nichž postavy za pochodu přemýšlí a diskutují, mi přijdou velice opojné. Stejně tak i ty, v nichž nedochází k vyjednání mezi dvěma různými žánry (jako v AMERICKÉM GANGSTEROVI), ale v nichž se v jednom thrillerovém žánru vyjednává na poli "bratrském" (srovnej NEPŘÍTELE STÁTU a SPY GAME s LABYRINTEM LŽÍ). 9/10 (30.11.2008)