Obsahy(1)
Orientální látky se často stávají předlohou k televizním pohádkám. Není divu, neboť jsou to příběhy dramatické, odehrávají se v exotickém prostředí a jejich zvláštní poetika diváky okouzluje a zajímá. Taková je i původní televizní pohádka o Hazar, krásné a statečné dívce s mandlovýma očima, která zachrání svého bratra Ahmeda a silou své lásky dokáže změnit i povahu Černého knížete. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (2)
Princeznu unese zlý padišáh, ta pak ve věži čeká, kdo si pro ni přijde. Kupodivu pro ni nejde zubatá s kosou, ale hrnou se tam stateční či méně stateční ušlechtilí zachránci. Jeden z nich, u kterého pud sebezáchovy převáží nad touhou po samičce, z toho má ujímání. Aby toto ujímání prohloubila, daruje mu jeho chůva zrcadlo, kde se ve smyčce objevuje jeho selhání v boji, zároveň však ona princezna může mluvit s každým, kdo se na tenhle biják přijde podívat. Samozřejmě, tohle se zostuzenému knížeti nelíbí, takže vyhlásí smrt divákům a zákaz vstupu do kina v černé věži. Zákazy jsou od toho, aby byly porušovány. Do průběhu chystaného trestu zasáhne chytrá Hazar, kdo ví odkud vzešlý trojský jelen a spící čest černého knížete. Nikdy jsem nepochopila, kde vzali režiséři myšlenku, že v Mahuleně Bočanové v mužských šatech nikdo nepozná ženu. Černý kníže v ní rozhodně ženu nepoznal, jen začal podléhat emotivním hnutím, která nechápal. Nakonec byl tak rád, že není homosexuál, že se raději urychleně oženil, k čemuž mu zazpíval hezkou písničku o černé věži Karel Černoch. ()
Příšerný zpěv mezi některými scénami. Celkově nic moc, ale zase nutno uznat, že to bylo něco nového a neotřelého. Jen za to dám tu dvacítku. ()