Tunelové krysy

"Člověk člověku vlkem, krysou i potkanem. Ve žluté díře už navěky zůstanem." Brrr... To i v rakvi, ve svém vlastním hrobu, má člověk kolem sebe víc místa než v těch zasraných rákosnických tunelech. Animální, krvavé, klaustrofobické, bezútěšné. Úvod filmu klame tělem, očekával jsem pak tuny patosu o statečných a správňáckých amerických chlapcích. Velký omyl. Nasoukání se do první díry v zemi a pak už jen tíseň a smrtelná úzkost. Jediná cesta vede přes mrtvolu rákosníka, která ucpala díru? Rozřezat tělo na části a ty kusy masa přesunout za sebe, aby ses mohl plazit dál... dokud nezhasne i poslední plamínek naděje. A pak už jen tma, zaživa pohřbeni... (14.04.2020)

Upřímně jsem byl zvědavý, jak si průserář Uwe Boll poradí s tématem vietnamské války. Nečekal jsem žádnou velkou smršť a udělal jsem jenom dobře. Protože, a to myslím upřímně od srdce, to tentokrát byla na Uweho poměry dost dobrá řežba. Film pojednává o jednotce americké armády někde ve vietnamské džungli. První půle je taková seznamovací a tady jsem byl celkem zklamaný, že se nic neděje. Pak ale přišla půle druhá a v ním to jen vřelo. Klaustrofobické záběry z podzemních tunelů byly až děsivé. A pak to peklo na armádním stanovišti. Konečně něko nakopal Amíkům prdel a konečně to skončilo... Nebudu prozrazovat. A konec konců i kamera byla pro tento případ nadstandartní. Nebýt té nudnější první poloviny, dal bych i vyšší hodnocení s tím, že jsem nepředpokládal, že by tento režisér ode mne dostal vysoké hodnocení. Tady ale minimálně 3*. Navíc úžasný úvodní song In the Year 2525. (01.02.2011)

Tohle měl být vrchol Bollovy tvorby? Leda nekonečná nuda! Film představí řadu postav, aby pak většinu oddělal div ne v jednom záběru a dál se soustředil už jen na bezduché odstřelování amerických vojáků kdesi v džungli a nekonečné plazení v podzemních tunelech bez jasného cíle. A kde mělo být to dechberoucí finále, jak si tu jistý bodomajstr pošušňával? Tedy, pokud to nebral doslovně, to pak ano. Jediná zajímavá příběhová linka bývala mohla být ta ohledně vietnamky skrývající se s dětmi v podzemí, ale nakonec jsme se o ní nedozvěděli vůbec nic. Celkově nic v tomto filmu nemělo pádný důvod a spoléhalo se jen na krutost, či rádoby klaustrofobické scény. Bod dávám jen za fajnové zpracování a nadějný začátek, zbytek stál za starou belu. (04.07.2020)

Je až neuvěřitelné, že blamážník a věčný provokatér Uwe Boll dokáže natočit něco tak dobrého. Tunnel Rats jsou takový obyčejný průměrný film, ale v porovnání se skvosty, co ten člověk za poslední roky stihnul natočit, to je něco nevšedního. Určitou roli asi hraje fakt, že už se konečně nejedná o prachsprosté vykrádání počítačové hry, ale o normální zajímavý scénář. Ten se točí okolo konfliktu ve Vietnamu a malé americké jednotce s nevděčným úkolem dobývat nepřátelské podzemní bunkry. Tu a tam se i přesuneme do perspektivy druhé válčící strany, samozřejmě už ne namluvené v angličtině. Snímek má být zřejmě takovým malým nesouhlasem s válkou jako takovou a má dokonce i nějaký ten silnější moment. Ve scénách v tunelech je náznak klaustrofobické atmosféry, kterou by si člověk asi nepřál zažít. Filmu už snad jenom chybí nějaký ten další milion do rozpočtu a známější tvář mězi herci. Říkám to nerad, ale Uwe Boll mě dokázal opravdu mile překvapit.60% (18.09.2009)

Mé druhé setkání s mr. Bollem dopadlo o poznání lépe než to první. V komentáři k Postalu jsem se sice dušoval, že ke shlédnutí dalšího Uweho filmu mě už nikdo nedonutí, ale jelikož téma války ve Vietnamu patří k mým oblíbeným, tak jsem si Tunnet Rats nenechal ujít (celkem slušnou podívanou navíc slibovalo hodnocení - 63%). Nakonec musím říct, že jsem nelitoval, film sice nijak zvlášť nevyniká, na druhou stranu alespoň neuráží svou bezbřehou debilitou jako jiné režisérovy snímky... prostě takový průměr (na Uweho poměry samozřejmě nadprůměr). (14.05.2009)