Ex Drummer

Vzhůru nohama, pozpátku a naruby. Prostě bizarní příběh o skupině retardovaných lidí z retardovaného prostředí, kteří si při cestě za prvním a druhým koncertem prožijí víc než jen sexu, drog a rokenrolu než Aerosmith na evropském turné. Některé obrazy jsou fakt úžasné. Anální teror padesáticentimetrovým pérem nebo rozhovor v obří vagíně, kterou tu péro vytahalo, na to se prostě nedá zapomenout. Podobně jako na šišlavého zpěváka, který žije hlavou dolů, zatímco jeho návštěvy zůstávají nohama na zemi. Mongoloidi, mongoloidi, šťastnější než ty a já... Až do své špinavé smrti bez příčiny. (23.09.2013)

Zajímavě pojatý zpátečnický začátek filmu z vtipně vloženýma titulkama. Pokud film zaujme na začátku, znamená to, že buď bude pokračovat ve stejném rytmu nebo půjde totálně do kopru. Tady naštěstí pokračuje ve stejném rytmu a po celou dobu nabývá na otáčkách. Poznáme hlavní aktéry, jejich úchylky a slasti a postižení a život a sny. Citát z filmu: Postižený nebo mongol, to je stejný... Perfektní humor, dobrý příběh ze kterého se pomalu stává brutální živí koncert všech aktérů. Bando kreténů, přestaňte házet kelímky !!! The Feminist... A ještě otázka pro vás : Kde jste byly, když byl Boudewijn zavražděn? (04.12.2009)

Na co já to poslední dobou koukám? Další explicitní náser. __ Až půjdete zase jednou na koncert a budete se .. potit rozkoší z idola, co tam poskakuje, vydloubněte si ty růžový oči. __ Inteligence je mocná. Mocná a přichází s ní povýšenost. Pocit nadhledu který izoluje. Soukromá laboratoř, pokusný krysy. Člověk se nesmí nechat stáhnout svou individualitou do separé místečka bytí. Je pak prázdný a krutý. __ Kde že je ten ideál lidskosti? Proboha mnězemě bylo při tom filmu hrozně ouzko. Protože jestli něco šlo na dřeň lidský přirozenosti, tak tento hnusfest. A jak jinak jí zobrazit, než přes primitivní a svou nebetyčnou idiocií přirozené zvířectvo či výkvět inteligence s lupou v ruce nad mraveništěm. Nevim, kdo by vyhrál bludišťáka za nejvíce hodného pohrdání. Dost mě děsí představa sebe sama, když vím jak málo stačí abych se rochnil v tom bahně animální show nebo se stal minimengelem .. A já na i vně myslel že si užiju ten učesanej sex, drogy a Rock'N'Roll. Pche. Třikrát ti děkuju, 666teen, za nevymazatelnej hnus z hlavy. Asi se před příštim koncertem, než vylezu na podium, pomažu výkaly. Jo, to bych měl. (16.02.2011)

Naprostý skvost, který se mi přesně trefil do vkusu jedné z mých osobností a i do mého zvráceného smyslu pro humor, který se často snažím skrýt (urážky menšin a citlivých skupin, pubertální fóry podané extrémním a monstrózně vtipným způsobem, absolutní absurdita, černý humor, umělecká trapnost). K tomu je film podpořen vynikající muzikou a velmi zábavným koncertem (slovy režiséra: "Ty nejlepší songy z těch hrozných") dokonale zesměšňující ony archetypy hardrockových koncertních rubaček. Navíc se film nevyhýbá vizuálním a dějovým experimentům a dokonce se snaží i řešit důležité otázky (zejména pak ovlivňovaní slaboduchých osob). Tenhle film nemůžu doporučit citlivým dívkám a ženám a rozhodně ne gayům. Spousta lidí ho odsoudí, spousta lidí ho bude milovat a já jen doufám, že se mi ho ještě někdy podaří spatřit (podařilo). (06.07.2007)

Festivalovej bizár, kterej však oplývá dostatečnou dávkou zábavnosti, která pramení ze samotného konceptu povýšené inteligence rozsévájící svár mezi nižší vrstvu obyvatel. Osobnostní rozpoložení protagonisty, jenž se představí hned v úvodu, je přinejmenším zajímavé. Takových témat k prozkoumávání je tam načrtnuto několik. Když divák bude chtít, může si tam toho najít poměrně dost, avšak i bez toho je to poměrně zábavný film. Krom toho je i jeden z nejsurovějších a nejšpinavějších, co jsem za dlouhou dobu viděl. (16.12.2020)