Po smrti

Dva neokoukaní herci, k tomu John Malkovich a podivná atmosféra provázející film. Chvílemí mě dostávala, jindy mě nechávala klidným. Téma silné, ale musí se uchopit správně, v tomto případě to bylo docela obstojně provedeno a podáno. Jinak celkově téma ztráty blízkého, smrti a nějakého toho "afterlife" mě vždycky zajímala. (12.01.2011)

První dojmy - Malkovich a Duris jako důležitý a důležitější... hrajou jako ponocný (a ne, že by to prvnímu jmenovanému nevydrželo)... a kouká z toho průšvih typu e-mailu, který vyzývá k obeslání deseti lidí, jinak tě stihne neštěstí apokalyptických rozměrů... Jenže ne, i když je to další z filmů, co si pohrává s osudovostí, rozebírá ji a stejně se ničeho nedopátrá, přece je tu přínos pro uvědomění si krásy života a umění ji prožívat, je to inspirace, manuál pro těžké chvíle, které určitě přijdou... a to i přesto, že samotné žití neulehčí (jakoby nestačilo, jak jsem se dosud o své blízké bála, tak díky, no...). Ale zatím není důvod k panice... ježišmarjáááá, někdo zvoní! (03.02.2014)

Nikdo nedokáže říct, kdy kdo zemře a co přesně se komu stane. Nikdo taky nedokáže smrt zastavit. Co ale člověk zmůže je, člověka na smrt připravit. Tak asi v tomto duchu se nese místy rozvláčný příběh Afterwards pro mě s né moc přesvědčivým Romainem Durisem. Naopak, J. Malkovich opět nezklamal, stejně tak i hudba podbarvující každý "světlý" okamžik. "Nebojte se říct těm, na kterých vám záleží, že je milujete." 73% (13.12.2009)

Pomaly plynuca drama, kde ma kazdy zaber, kazda veta, kazdy zachvev brvy na tvari, kazdy ton nadhernej hudby, ktora vas sprevadza celym filmom svoje miesto a zmysel a vy sa tymi drobnymi prvkami nechate unasat. Hned od zaciatku ste vtiahnuti do deja naozaj uzasnym sposobom a ja som po prvych troch minutach vedela, ze tento film bude stat za to. (06.12.2009)

Film som si vyhľadala a pozrela kvôli HUDBE, do ktorej som sa zamilovala už pred filmom. Pri počúvaní som si uvedomovala genialitu skladateľa, keď dokáže vytvoriť chvenie mysle, nadpozemskosť, tú pravú atmosféru, miestami až nervozitu len vďaka melódii. Nič iné natoľko nevystihovalo podstatu filmu ako práve hudba. Oceňujem občasné krásne neviem prečo mi také prišlii- "myšlienkové" prírodné zábery. A do toho pomalá reč pána Malkovicha. Ach.. ale aké ťažké mi bolo prijať to, spomaliť. nechať sa unášať podivnou atmosférou filmu. Vždy ma prebúdzal zo zamyslenia príliž pozemský predstaviteľ Nathana .. opäť neviem prečo tak zapôsobil - brutálne, necitlivo.. Nuž hudba vo mne bude znieť naďalej, prirovnanie smrti a lode tiež.. podivné.. (29.01.2010)