Wall-E

Psát o tom, že Pixar je na špici technologického vývoje současné animace a že snímky z jeho dílny jsou z tohoto pohledu zážitkem, by bylo nošením dříví do lesa. Od Pixaru se jednoduše čeká podívaná a v tomhle ohledu ani jeho nejnovější kousek nezklamal. Zatímco u Ratatouilla bylo pár scén, které se svým výsledkem blížily hranému filmu, tady jich výrazně přibylo a Pixar ukazuje cestu, jak může animovaný film živý snímek se vším všudy nahradit. Scény mrtvé planety byly úchvatné a mrazivé zároveň. Pokud jde o příběh, film lze v zásadě rozdělit na dvě části. Ta odehrávající se na Zemi je mnohem vstřícnější k dospělému divákovi a rozehrává příběh, který jako by vypadl ze znepokojivých vizí Philipa K. Dicka. Jde o postkatastrofickou představu zdevastované planety plné trosek, prašných bouří a zbytků kdysi funkčního světa. Malý robot Vall-I představuje malý ostrůvek kybernetického života a i když v téhle části filmu nemá jiného protihráče než přírodu, divák se ani na chvíli nenudí a nezbytná porce sentimentu je snesitelná. Tvůrci filmu si nejspíš chtěli vyzkoušet něco nového a taková atmosféra, jakou dokázali v první půli filmu vytvořit, se do té doby opravdu v mainstreamovém rodinném snímku ještě neobjevila. Potom, ne snad že by tvůrčímu týmu došel dech, ale spíš zafungovala záchranná brzda s vědomím toho, jak dopadl u Ratatouilla Jan Pinkava se svým novátorským přístupem a v druhé půli filmu snaživě vyšli vstříc představám disneyovského studia, jak má vypadat klasická dětská podívaná. Otevřeně řečeno, něco na tom bude, protože jsem Vall-I viděl v kině se svým šestiletým synem, a ten se v první půli poněkud ošíval, zatímco v té druhé se spokojeně usmíval a film si užíval. Zbytek filmu odehrávající se v dalekém vesmíru je sázka na tradiční jistoty celovečerní rodinné podívané se zaměřením na dětského diváka. Příběh není špatný, ve skutečnosti je zcela nosný, jenomže je zpracovaný navýsost banálním způsobem. Od Ratatouila je to z pohledu obsahu filmu ve skutečnosti krok zpět. Studio Disney určitě nevrazilo hříšné peníze do nákupu Pixaru proto, aby si zvyšovalo prestiž natáčením špičkových filmů, které budou experimentovat s formou a obsahem, ale proto, aby si plnilo kasičku. Za dobu existence studia Walta Disneyho už mají jeho majitelé dokonale zažitou představu o tom, jak má vypadat dětský animovaný film a je naivní představa, že by se Pixar tomuhle modelu vzepřel. Celkový dojem: 80 %. Stále jde o velmi slušnou podívanou, která děti potěší a dospělého neurazí. Jen si skromně myslím, že kdyby měli tvůrci odvahu rozvinout ty temnější prvky příběhu naplno, byl by to film nepoměrně lepší... (22.08.2008)

Číslo pět je animované, ponechané na Zemi samotné a pověřené úklidem. Působí jako jednočlenná četa pod maskovacím jménem WALL-E. Přítelem mu je mysteriózní šváb. Mysteriózní proto, že ten je sám, jeden. Život na Zemi ovšem zanikl před několika stovkami let. Jak říkala Bábi Zlopočasná, nic v přírodě nevydrží samo. Eko agitka, love story a na konci naděje v to, že zasadíte semínko, nalijete na něj vodu a vypěstujete si tak zeleninu nebo pizzu. Chtěla bych semínka na tuňákovou a špenátovou, kdybyste je někdo měl. (30.06.2018)

(1001) -"I don't wanna survive. I wanna live!" Při zpětném pohledu oceňuji velmi přesně a čistě vybudovanou kombinaci toho nejcyničtějšího a nejnaivnějšího, co si američtí tvůrci nejspíš mohou (mohli) dovolit ukázat ve filmu "pro děti". WALL-E sice trpí syndromem tak moc kladného hlavního hrdiny, až je chvílemi skoro nezajímavý, ale potom se mi zase začne líbit, když inspiruje jak lidskou, tak robotickou osádku lodě k sebeuvědomění, a hned si domyslím, že WALL-E sám není až tak důležitý jako postava, ale spíš jako zosobnění myšlenek, se kterými si film pohrává. Na konci jsem i chvilku zainvestovaně slzela, nejvíc tedy samozřejmě při Also Sprach Zarathustra. (25.11.2017)

Scénář: Andrew Stanton, Jim Reardon .. Pixar (nadále) miluji. Nejen za to, že jejich produkovaná díla jsou v jádru zábavné filmy stavěné na progresivní animaci. Oceňuji především jejich přístup - veskrze originální, experimentátorský a novátorský. Takový je i WALL-E. Byť má vlastně jen potenciál krátkometrážního snímku s poloviční stopáží, i tak předložený děj nakonec pozornost udrží, dojme, pobaví i poučí. Rozehrání příběhu je impozantní - seznámení a úvodní průběh děje, kamera, excelentní hudební/písničkový doprovod a především špičkové zvukové efekty v hávu vizuálního kabátu nadčasové kvality. Prostě snoubení s dokonalostí. Následná vesmírná odysea sice sklouzává do dramaticky nevyvážené taškařice na způsob Monsters Inc., protnutá moralizováním nad environmentálním úpadkem. Sice se dala druhá polovina více propracovat, ale Disney v tomhle směru prostě pevně drží otěže a tak dostanou především děti to, co je třeba. Celkově - pošmákl jsem si více než posledně ve francouzské kuchyni a především jsem si po tragediích jménem Horton či Kung-fu Panda konečně zase pošmákl u animovaného filmu. 90%. (14.08.2008)

Stejně jako u aut obdivuju, že Pixarovci jsou schopný vytvořit mezi divákem a filmem citovou vazbu k věcem. Když jde o lidi, zvířata nebo oživlý hračky, tak je to trochu něco jinýho, ale auta a roboti - tam to bude vždycky složitější. Obzvlášť, pokud jde o roboty, co vlastně ani nemluví nebo nevypadají moc lidsky. Přesto, že je to film jako obvykle vymazlenej do poslední detailu, vtipnej, s perfektní animací a zdařile vyváženou porcí moralitky a emocí, patří u mě mezi pixarovkama k nejmíň oblíbenejm, právě proto, že ta citová vazba u mě (stejně jako u aut) není moc silná. (27.03.2011)