Sirotinec

Je to dosť dobrý mysteriózny thriller. Má dobrý príbeh o žene, ktorá sa spolu s manželom a synom presťahujú do starého bývalého sirotčinca, aby ho znovu obnovili. Jej syn si tu nájde nových kamarátov, ktorých ale nikto nevidí a tak to rodičia berú len ako neškodnú zábavu, ale keď sa začnú diať podivné veci a syn sa stratí, matka si uvedomí, že syn možno mal pravdu a urobí všetko preto, aby ho našla, nech už za jeho zmiznutím stojí čokoľvek. So spracovaním som dosť spokojný, na film sa dobre pozerá už od začiatku, nasťahovanie do domu, strety s novými kamarátmi, to všetko je v poriadku, ale najlepšie to samozrejme začne byť po zmiznutí syna, zaujalo ma, že prakticky celý film sa odohráva v jednom veľkom dome a priľahlom okolí, ale vôbec to neprekáža, hľadanie syna všetkými spôsobmi je výborné, samozrejme hlavne tie mysteriózne ladené a stále sa to vylepšuje a tak záverečná fáza, kedy sa všetko vyrieši je výborná, toto ma veľmi zaujalo a vrcholom je tá úžasná posledná scéna, som veľmi spokojný, po stránke deja tu nemám čo vytknúť. Chválim mysterióznu stránku filmu, nič tu nepôsobí samoúčelne, všetko je tak príjemne prirodzené, samozrejme v rámci žánru, páči sa mi atmosféra, občas sa objaví aj nejaké to napätie, ale nič výrazné, toto len predsa nie je primárne horor. Herecké obsadenie je na tom dobre, celé to stojí na postave matky a Belén Rueda to zahrala skvelo, takže sa jej ani nedá nefandiť a bavilo ma aj tých pár zvyšných postáv. Réžia a technická stránka sú skvelé, tu nemám čo vytknúť, kvalitný vizuál, kamera, atmosféra, všetko sa mi páčilo. Táto tématika pre mňa nemá taký potenciál, aby som tomuto filmu mohol dať plný počet, ale inak mu prakticky ani nemám čo vytknúť, jeden z najzaujímavejších mysterióznych filmov vôbec. 77% (06.10.2012)

Něco, co mě úplně minulo v případě Faunova labyrintu, mě dostihlo v Sirotčinci. To křehké napětí mezi dětským světem, intimním rodinným dramatem a iracionální vírou ve svět "za naším světem" tu funguje brilantně, i proto, že Bayona navozuje atmosféru přesvědčivě, lehce a s nutnou porcí pomrkávání nad "pokleslostí" téhle tak trochu viktoriánské historky. Někdy mu ujede ruka luxusně (epizoda s bábou, co to dostane do ksichtu, frenetické pátrání po synkovi, provázené odstřihy na bouřící moře - není ten film španělský?), většinou je ale velmi uměřený a chytrý - pomalé jízdy kamery na fungují mnohem lépe než prudké střihy. Sirotčinec jsem si zamiloval, včetně závěru, kde popravdě taky mohl někdo jemně střihnout. (30.01.2013)

Zápletkou Sirotčinec jednoznačně vychází z obdobných španělských hororů poslední doby jako Frágiles nebo Los Otros (nechci používat příšerný distribuční název prvního z nich). O horor tu nejde prvoplánově, velmi dobře budované napětí zde spíš slouží pro vyjádření duševního stavu postav. A pointa je opravdu slušná a závěr i docela dojemný. Přesto na tři scény by mohl být hrdý každý tvůrce, který to s horory myslí vážně. Scény, u kterých víte, co v nich bude, ale přesto cítíte to správné napětí a třeba se i budete bát. V kině při scéně po autonehodě nadskočilo takřka veškeré obecenstvo a já si vyloženě vychutnával chvíle, kdy jsem si říkal, teď by se mi líbilo, kdyby se stalo to a to a ono se to opravdu stalo... :)) (16.08.2008)

Po [REC]u další vynikající horor / drama... Pravdou je, že v hororovém rybníčku nemám příliš zkušeností a z posledních let už vůbec ne, ale tyto 2 vyjímečné počiny považuji za to nejkvalitnejší, co jsem v tomhle žánru ZATÍM viděl a nejspíš není náhoda, že oba zmíněné filmy pochází ze španělské kuchyně - určitě si na ní v budoucnu posvítím.. Výborná atmosféra, mrazivé scény a rovněž povedená hudba - za mě 90%. (12.06.2009)

Překvapivě vcelku zdařilá kombinace duchařského hororu a obyčejné dětské pohádky. Režisér umně využívá divácky vděčného prostředí bývalého sirotčince a krom pěkných obrázků servíruje dokonce i atmosférickou vložku a slušnou zábavu. Stručný scénář s několika povedenými místy boduje zejména na začátku a konci, během děje se mu však bohužel daří i několikrát předložit i neodpustitelné zbytečnosti - zejména ve formě dialogů. Jednou z mála chyb je ovšem jen malá trpělivost tvůrců, kteří ukazuje několik důležitých věcí dříve, než by měli. Zajímavá postava se škraboškou se tak postupně stává pouze popáleným chlapcem, který najednou nedokáže nahnat hrůzu. U několika scén vyloženě zamrzí jejich jasná předvídatelnost, ale jako celek snímek šlapě téměř jako hodinky. Sice bohužel nechybí obyčejná odpočinková místa, ale jednotlivé dávky hrůzy zde bezpochyby fungují - i když rozhodně mohly být trochu delší. Prvním menším vrcholem je nepochybně atmosférická vložka ve formě návštěvy média, kterou drobně kazí zbytečný posun kamery v poslední fázi. Zvuk spolu s nebarevným obrazem fungují ovšem na výbornou a minimálně malý náznak napětí v této scéně určitě je. Příjemným momentem je pak samozřejmě i závěr, i když ne absolutní konec filmu, který opět ne zcela opodstatněně vede diváka za ručičku, aby mohl pochopit pointu, která je i tak zcela zřejmá. Využití všech prostředků je zde naprosto opodstatněné a závěrečné prozření tak symbolicky spojuje všechny načrtnuté prvky příběhu. (16.04.2008)