Sirotinec

Vedle "Persepolisu" a "V Bruggách" je tenhle snímek mým nejsilnějším filmovým zážitkem letošního roku, který mi poskytl požitek z poctivé stylové duchařské podívané, opřené o silný příběh, dobře vybrané exteriéry, kvalitní herecké výkony, dobrou kameru a pár chytrých režijních nápadů. Je to přesně ten druh filmu, který po zhlédnutí vede k nutkání snížit několika desítkám jiných titulů jejich hodnocení, protože řada dalších žánrových kousků se vedle "Sirotčince" jeví jako zoufale povrchní, klipová podívaná, která nevyvolává strach, ale svou brutalitou uspokojuje sadistické touhy ukryté v té či oné míře v každém z nás (Saw). "Sirotčinec" je film o strachu ze ztráty milovaného blízkého člověka a obavy ze selhání a vlastní odpovědnosti. Co může být pro matku děsivější představa než ztráta dítěte. "Sirotčinec" je film, který funguje, aniž by nutně potřeboval gigantický rozpočet a smršť velkolepých triků. Celkový dojem: 95 %. (20.09.2008)

Duchařské příběhy jsou po ŠESTÉM SMYSLU čím dál tím fádnější, stavící na ve většině připadech odhadnutelné pointě a zbytečně komplikovaném, větvícím se ději. Přitom přimost pohádkových vyprávění na dobrou noc nemusí vždy sloužit k tomu, aby nás blechy štípaly celou noc, ale abychom ji probděli a báli se, že nás ty blechy sežerou celé._____ Trochu mě sice mrzí, že ve variaci na petero-panovské vyprávění se značně morbidní a černohumorně zábavnou pointou není využita spodní podvratná linka o "bující sexualitě", ale když se prostřednictvím toho komentuje únikovost horrorově-pohádkového žánru, proč ne?_____ Výrazně lepší a chytřejší, s lépe zvládnutými "třecími plochami" (žánrovými) než FAUNŮV LABYRINT. To proto, že se stylistická předvídatelnost (aneb jak jízdami kamer, svícením a užitím hudby a posílením zvukových efektů docílit patřičného efektu na divákovi učebnicovou metodou) užívá k vyřčení toho, že horror a pohádka jedno jest jsou, když oba žánry mají terapeutický účinek na diváka. 90% (13.03.2008)

Hororů není nikdo dost, zvláště těch dobrých a originálních, Španělská filmařina mě míjí mílovými kroky, snad na skvělou výjimku Faunův Labyrint, v které má také prsty Del Toro. „Sirotčinec“ je poctivý horor, k budování atmosféry používá staré dobré známe finty a zase nějak moc nepřekvapí, atmosféra je pořádně hustá, párkrát se určitě leknete a pocítíte napětí/strach. Největší slabina filmu je dosti pomalé vyprávění, které jsem tam trochu snižuje celkovou působivost snímku, proti hereckým výkonům nemám sebemenší výtky, akorát ta originální španělština s titulky byla docela nezvyklá a možná mě i ona sem tam vytrhávala ze soustředění…konec byl trochu zmatený a špatně vygradovaný…7/10* (14.04.2008)

Po dlouho dlouhé době se objevil horor, kde netečou potoky krve, nepadají hlavy po stovkách, ale přitom svojí tajemnou atmosférou rozehranou na minimálním prostoru dokáže uržet napětí a několikrát diváka pořádně polekat. A přestože scénář není zas tak moc originální a půjčuje si nápady z vícera podobných filmů, jeho zpracování se povedlo na výbornou, navíc Belén Rueda je výborná jako hysterická matka, která dodává hororu navíc ještě nový rozměr směřující spíš k dramatu. Jak si vše vyložíme je jen na nás, přestože na konci dostaneme dostatečně uspokojující racionální vysvětlení. (03.09.2008)

Překvapivě vcelku zdařilá kombinace duchařského hororu a obyčejné dětské pohádky. Režisér umně využívá divácky vděčného prostředí bývalého sirotčince a krom pěkných obrázků servíruje dokonce i atmosférickou vložku a slušnou zábavu. Stručný scénář s několika povedenými místy boduje zejména na začátku a konci, během děje se mu však bohužel daří i několikrát předložit i neodpustitelné zbytečnosti - zejména ve formě dialogů. Jednou z mála chyb je ovšem jen malá trpělivost tvůrců, kteří ukazuje několik důležitých věcí dříve, než by měli. Zajímavá postava se škraboškou se tak postupně stává pouze popáleným chlapcem, který najednou nedokáže nahnat hrůzu. U několika scén vyloženě zamrzí jejich jasná předvídatelnost, ale jako celek snímek šlapě téměř jako hodinky. Sice bohužel nechybí obyčejná odpočinková místa, ale jednotlivé dávky hrůzy zde bezpochyby fungují - i když rozhodně mohly být trochu delší. Prvním menším vrcholem je nepochybně atmosférická vložka ve formě návštěvy média, kterou drobně kazí zbytečný posun kamery v poslední fázi. Zvuk spolu s nebarevným obrazem fungují ovšem na výbornou a minimálně malý náznak napětí v této scéně určitě je. Příjemným momentem je pak samozřejmě i závěr, i když ne absolutní konec filmu, který opět ne zcela opodstatněně vede diváka za ručičku, aby mohl pochopit pointu, která je i tak zcela zřejmá. Využití všech prostředků je zde naprosto opodstatněné a závěrečné prozření tak symbolicky spojuje všechny načrtnuté prvky příběhu. (16.04.2008)