Sirotinec

Hororů není nikdo dost, zvláště těch dobrých a originálních, Španělská filmařina mě míjí mílovými kroky, snad na skvělou výjimku Faunův Labyrint, v které má také prsty Del Toro. „Sirotčinec“ je poctivý horor, k budování atmosféry používá staré dobré známe finty a zase nějak moc nepřekvapí, atmosféra je pořádně hustá, párkrát se určitě leknete a pocítíte napětí/strach. Největší slabina filmu je dosti pomalé vyprávění, které jsem tam trochu snižuje celkovou působivost snímku, proti hereckým výkonům nemám sebemenší výtky, akorát ta originální španělština s titulky byla docela nezvyklá a možná mě i ona sem tam vytrhávala ze soustředění…konec byl trochu zmatený a špatně vygradovaný…7/10* (14.04.2008)

Atmosferický duchařský thriller/horor odkazující až někam k temným původním folklórním pohádkám, které byly přirozeně strašidelné a hororové. Mystérium prokletého domu chytře ohraničuje příznačné uzavřené prostředí, kde je od začátku přítomno neviditelné tajemství, které chce býti odhaleno. Za vyzdvižení stojí (s pohádkou propojující) princip hry zajímavě použitý ve struktuře příběhu, obdobně jako motiv pohádkové knihy Petera Pana, který (stejně jako postavy ve filmu) odmítá zestárnout. Šikovně jsou proti sobě postavena i paradigmata racionálního přístupu k realitě a paradigma připouštějící existenci nadpřirozena (jejich stěžejní střet předznamenává i nejsilnější scénu filmu - médium vydávající se kontaktovat druhou stranu, geniálně zaranžované v metazáběrech kamer, kdy se tým pokouší tento kontakt multimediálně dokumentovat...). Ve filmu byly použity podobné kamerové rastry, jaké bývají ve filmech Guillerma del Tora, který určitě ne náhodu tenhle snímek produkoval. Obrazovost a symbolickou hloubku jeho filmů sice El Orfanato nemá, na to mu schází del Torava mýtotvorná fantasie, ale svou funkci (tedy uchvátit divákovu pozornost a napnout ho mnohdy až k nevydržení) určitě splňuje dokonale. Mám rád španělskou a obecně hispánskou kinematografii a ani El Orfanato (Sirotčinec) mne nezklamalo... (01.04.2008)

Velmi obtížně se mi píšou kritiky na filmy, které jsou obecně považovány za dobré a povedené... Bohužel tady prostě musím. Prostě tohle není film pro mne. Scénář by se vešel na půl stránky A4 řádkování 1,5. Neuvěřitelně pomalé vyprávění děje, pomalé tempo a naprosto nic, co by mne nějak vytrhlo z nudy, nic zajímavého, prostě NIC!!! Jen neúprosná nuda, která mne ničila dva dny, protože jsem film musel dávat na půl a každých 5 minut koukal na časovač ... Rádoby dojemný tajuplný příběh o paní a několika sirotcích ... ve kterém se 1 :35 minut nic neděje ... Hodnotím pouze kladně výtvarnou stránku filmu, ta je super. Ale jinak pro mne opravdu velice špatný film ... (04.05.2010)

Já nezestárnu…jako moji nový kamarádi…. Dětské hry. Bože.. MILUJI duchařské horory!! Napětí nastupuje od počátku a přesto, že se není čeho bát, nejsem v klidu. Tam je den (u mě noc) a přesto mi přeběhne mráz po zádech! V NOCI BY NIKDO NEMĚL CHODIT SÁM – chce se mi zvolat! To ale všichni víme. Já navíc i to, že domov bych si z bývalého SIROTČINCE neudělal. Jednoduše shrnuto: tak nějak si to představuji, zvlášť když představitelka hlavní role B.Rueda je výborná. Bohužel finále, které se nese v duchu překvapivých konců (ve kterých má každá nová pointa cenu zlata) ovlivňuje mé konečné hodnocení. Je to mezi 3* až 4*. Ale vzhledem k tomu, že když jsem se ubíral ke spánku a měl jsem divný pocit že nejsem sám, jdu výš. Jeden totiž nikdy neví… (06.09.2008)

Je pouze otázkou času kdy Juan Antonio Bayona nebude potřebovat ke zviditelnění svého filmu jméno producenta Guillerma del Tora. Takový talent prostě nemůže zapadnout. Místy sice ještě staví formu nad obsah, ale to ani v nejmenším neznamená, že by ho nějak opomínal či snad dokonce zanedbával. Atmosféra je perfektní. Ne přímo strašidelná, ale taková ta příjemně mrazivá (což neznamená, že mi párkrát řádně nezatrnulo). Velký podíl na ní má dokonalá hudba Fernanda Velázqueze a úžasná ruchová stránka filmu. Španělsko se na tento typ horrorů snad specializuje. Vyloženě geniální je pasáž s moderním médiem - ač je pro film nepodstatná. Co potěší je závěr. Ani ne tak (ne)pointa jako spíše jeho krása. Kdyby si byl Bayona více ohlídal tempo v některých pasážích (čtěte zkrátil to o deset minut), tak se dalo uvažovat i o vyšším hodnocení. Pomyslné absolutorium si tak odnáší aspoň Belén Rueda za hlavní roli. (21.03.2008)