Sirotinec

Další hype, který vážně nechápu... Naprosto průměrná duchařina, ve které se polovinu stopáže čeká na avizovaný hororový (nebo emocionální) nářez, který však stále nepřichází. Místo toho se dostavuje schéma, které Bayona naplňuje bez špetky invence. Klasické téma, klasická forma i klasický obsah. Bohužel. 60% (11.04.2008)

Duchařské příběhy jsou po ŠESTÉM SMYSLU čím dál tím fádnější, stavící na ve většině připadech odhadnutelné pointě a zbytečně komplikovaném, větvícím se ději. Přitom přimost pohádkových vyprávění na dobrou noc nemusí vždy sloužit k tomu, aby nás blechy štípaly celou noc, ale abychom ji probděli a báli se, že nás ty blechy sežerou celé._____ Trochu mě sice mrzí, že ve variaci na petero-panovské vyprávění se značně morbidní a černohumorně zábavnou pointou není využita spodní podvratná linka o "bující sexualitě", ale když se prostřednictvím toho komentuje únikovost horrorově-pohádkového žánru, proč ne?_____ Výrazně lepší a chytřejší, s lépe zvládnutými "třecími plochami" (žánrovými) než FAUNŮV LABYRINT. To proto, že se stylistická předvídatelnost (aneb jak jízdami kamer, svícením a užitím hudby a posílením zvukových efektů docílit patřičného efektu na divákovi učebnicovou metodou) užívá k vyřčení toho, že horror a pohádka jedno jest jsou, když oba žánry mají terapeutický účinek na diváka. 90% (13.03.2008)

Rukopis del Tora je neprehliadnuteľný. Krásny horrorový príbeh, kde slovo príbeh je hlavnou podstatou úspechu. Nie je to totiž žiaden amatérsky počin, ktorý sa snaží divákovi nahnať strach pomocou obyčajných, zaužívaných metód. Ukážková dráma je krásne zahraná a nebezpečne profesionálne ukočírovaná nováčikom Bayonom. Del Toro ale asi vedel, komu vložiť do rúk projekt s tak obrovským potenciálom. Tragickosť príbehu však po čase nahradili mrazivé pocity, ktoré svojim napätím trhali v kine nervy nejedného diváka. Mysterióznosť zvládnutá do (pred)posledného detailu, pravá duchárska atmosféra a záverečný zvrat takého rozmeru, že by si ho vo svojej terajšej tvorivej kríze prial aj samotný Shyamalan. 90%. (11.12.2008)

Bravo. Španělé opět dokazují své výsadní postavení na hororové scéně. El Orfanato nepřekvapí originálním příběhem, nýbrž silným působením na naše podvědomí, schopností vyvolat opravdový strach a napětí. Na pečlivém a pomalém budování atmosféry celý tento film stojí, divák má nutkání se bát, ačkoli "reálně" není čeho - nejsou zde žádné infarktové lekačky, žádné časté zjevování hrůzných duchů, vše je založeno na zvucích, práci se světlem a tmou a na pohybech kamery. (14.02.2008)

Už jsem přivykla faktu, že mě vyděsí spíš scéna v muzikálu než v hororu a to, ať se odevzdávám sebesubmisivněji, ale fantasticky vypointovanému El Orfanatu pšenka vykvetla. Belén Rueda jako žalem šílená matka, atmosféra ponurého domu, Geraldina a její duchařské intermezzo, zvraty, zvuky ... jedna ňamka na druhou a tady se dočítám, že to není originální ?! V tom zaujetí mi to uniklo. 4,5*. (19.04.2008)