Mister Lonely

Titulným pánom osamelým môže byť samotný Korine vo svete kinematografie. Málokto je ochotný namočiť hlavu narkotickej melanchólie do vedra s fantasmagorickým humorom tak zvláštne ako on. Korine je majster vo vytváraní zvláštnych filmových chutí a pachutí, ktoré je ťažké nájsť niekde inde. Jediným a pre Korina typickým problémom filmu je, že pri spomenutom "namáčaní do vedra" si nevie určiť adekvátny časový limit a jeho snímky sú predčasne na konci s dychom. (10.05.2014)

Moje první schledání z Korinem se docela povedlo. Mister Lonely je zvláštně natočený film. Do posledních minut jsem nevěděl co si vlastně myslet, co režisér sledoval když převlékl Lunu do obleku Jacksona a protáhl ho bandou dalších imitátorů kdesi ve vlastní komunitě. Nakonec z toho však dokázal pěkně vybruslit a přidat pár zajímavých myšlenek. V tomhle hledisku jsem moc spokojený. Co se týče zbytku, zase tak slavné to nebylo. Mám pocit, že Korine má největší problém v tom, že toho chce divákovi říct ve 112 minutách strašně hodně. Musí to však balit do filmového prostředí, přidat nějaké asurdní fórky ("pseudo") a ještě si zachovat image. Kdyby se však zaměřil jen na ústřední linku a věnoval se jí detailně, mohla z toho vyjít pěkný a docela chytrý kousek. Takhle se však jedná o jeden velký guláš, ve kterém si sice ústřední linku a myšlenku vezmete (pokud si dáte oba příběhy dohromady), ale zbytek zůstane v zapomnění. Ne nadarmo se říká, že míň je někdy více. "Papež smrdí. Papež smrdí." "Myju se, jen nepoužívám mýdlo." (11.11.2008)

Dvojníci známých osobností se setkají kdesi na nějakém hradě a tam se snaží uspořádat představení pro obyvatele blízké vesnice. Skrz kostýmy a líčidla se sem tam proderou skutečné osobnosti, které se svůj zpackaný život snaží ukrýt za masku Michaela Jacksona, Marylin Monroe, Chaplina atp. Postupně se tedy pod idylickým make-upem objeví první trhliny. A tím celým se ještě prolína vskutku vtipná (bez ironie) rovina o jepiškách, které skáčou z letadla bez padáku. Jak to souvisí s výše popsaným dějem netuším. Celkem zajímavý příběh je hlavně v druhé polovině dost zdlouhavý a v touze působit jako zajímavý experiment dost chaotický. (18.07.2007)

Bizarné správanie sa zvláštne smutných postáv. Problémom Pána osamelého je, že postavy neprekonávajú žiadny vnútorný vývoj, o ich motiváciách a živote sa divák nedozvie nič. Výnimkou je sčasti postava Michaela Jacksona (nahráva si myšlienky na diktafón) a Charlie Chaplina so stupňujúco tyransko-dikatátorskými rysmi správania sa, najmä k manželke Marylin. Z čoho by Federico Fellini spravil parádny film, tam Korine ponúka sériu stále viac nudnejších scén. Len ukázanie postavy v podivnom kostýme bez pridanej hodnoty prestáva byť smiešne i zaujímavé po pár minútach. Ak teda nebolo zmyslom filmu ukázať, že žiť životy niekoho iného je pekelná nuda. Pritom začiatok vyzeral veľmi nádejne - presnejšie, do odchodu na farmu dvojníkov. WTF bola paralelná dejová línia s mníškami, lietajúcimi v rytme taktovky kňaza Wernera Herzoga. (14.09.2020)

Jestli si nějaký režisér může dovolit natočit film, ve kterém je imitátor Michaela Jacksona nejosamělejším člověkem na světě, je to Harmony Korine. "Jak je možné, že jeptiška dokáže létat?" ptá se Werner Herzog. Nevysmívám se zázrakům a Mister Lonely považuju za jeden z nejmelancholičtějších filmů, co jsem poslední dobou viděl. (13.01.2015)