Kuličky

Film jsem viděl dvakrát a musím říct, že Mravní imperativ mě naprosto dostal. Znám ženy tohoto typu, které vždy dostanou to co chtějí. Když zlomí i faráře jen proto, že je to výzva, její kamarádka už je fakt zoufalá- Chtěla jsem jí ukázat, že my obyčejní kluci a holky, jsme šťastnější. Na škole mi přebrala kluka, přefikla předsedu maturitní komise, tentokrát jí to prostě nesmí vyjít! - Ale těmto (jak už někde v komentářích bylo) "predátorkám" to vždycky vychází. Hnány představou, že jen hledají opravdovou lásku, vyberou si vždycky tu nenevhodnější oběť a pak brečí, že to nevyšlo a skočí na další, aby se z toho dostaly. Povídka to krásně rozehrává, zradu kněze v komunitě, snahu komunity zachránit svůj pracně vybudovaný svět, pragmatickou reakci církve, ketrá je především institucí, i návštěva, velmi poučná, u evangelického kněze. I já jsem v té chvíli pochopil význam celibátu, když manželka diktovala knězi kázání rovnou do notebooku. Vytržené z reality? Ano, ale ne vytržené ze života. Pomalu ale stárnu je naprosto brutální (pro mne) vykreslení partnerského teroru staré paní vůči manželovi. Její sebestřednost, návyky a zhrzenost ze sebeobětování vede až k tomu, že ani nezaregistruje manželovu smrt a jede si dál ve své sebelítosti. Strašlivé. Zbytek povídek nepřekračuje průměr, ale stojí také za vidění. Originální to není, ale chytré, propracované a zábavné je to velmi. (30.01.2011)

Dost smutná podívaná. Režisérka působila v rozhovoru, který jsem s ní četl, velmi sympaticky a věřím, že film dělala s nejlepším vědomím. Výsledkem jsou však 4 povídky, z nichž ani jedna za moc nestojí (můj subjektivní pohled, byl bych rád kdyby se ostatní na ně dívali pozitivněji). První povídka je jen takovou krátkou anekdotou, ta není špatná. Druhá je však, především technicky, téměř nestravitelná, působí jako nízkonákladový amatérský film se špatným obrazem a tragickým zvukem – hercům není často vůbec rozumět. Co naplat, že v některých scénách je vidět, že o dobré nápady režisérka nouzi nemá, když herecké výkony jsou děsivé a povídka coby celek nefunguje. No a třetí a čtvrtou povídku bych si dovedl představit v televizních Bakalářích (a i tam by byly průměrné), ale moc ne v kině. Je to rozporuplný pocit – s tvůrci sympatizuju, ale film doporučit nemůžu. (13.07.2008)

Dost amaterská ilustrace faktu, že ženy jsou potvory. Autorka nehledá kořeny manipulace, nevysvětluje, proč to ženy dělají, jen jako v hospodě vypráví k dobrému pivku pár historek. Zpracování na úrovni socialistických Bakalářů, jen tu chybí ten žoviální spojovací komentář (myslím Menšík?). Hvězdičku navíc za zvolené téma, ale jinak se tomu těžko dá říkat film. Kdyby ty příběhy-anekdoty uváděly nějaký populárně výukový pořad, ve kterém by odborníci rozebírali, proč jsou ženy tak manipulativní, tak snad, ale v tomto balení jde jen o hospodské vyprávění. (15.01.2011)

Tento film me zaujal, pokud pripoctu, ze se jedna o rezisersky debut, chvalim velmi pozitivne. Pres ctyri povidky se dostaneme od detstvi, pubertu, produktivni vek az ke stari, ci smrti. V prvni povidce, ktere je venovano nejmene prostoru je spise jen pro nastineni situace a smeru, kterym se film bude ubirat. Posledni veta teto povidky je vsak neskutecne trefna a rozesmeje na dlouho... Druha povidka o mladezi je podle me nejhorsi, zbytecne ukazuje dospivani negativne. Pointa je ale celkem slusna, i kdyz predvidatelna... Treti povidka hlavne zaujme vyberem hercu ( ? ), muze pusobit sice hodne amatersky, o to vice vsak autenticky. Asi nejzajimavejsi povidka. Povidka posledni uz sice neni vubec optimisticka, avsak ji napsal sam zivot. Vyborne herecke vykony a dialogy... Celkove hodne dobry film, v porovnani s tim, co u nas za posledni roky natocili daleko znamejsi reziseri. (18.12.2010)

Zlinfest 2008: Na film jsem šla s velkým očekáváním. Zajímalo mě především, proč jsou jeho hodnocení tolik rozporuplná. Já jako žena dávám jednoznačně plný počet, protože u nás dlouho nebyl natočený film tolik originální a zajímavý. Nabízí nám totiž pohled na svět očima ženy - režisérky. Delegace(převážně mužská), která uváděla KULIČKY na zlínském festivalu, varovala všechny muže v sále, že se mají bát. Ženy jsou prý mrchy, které s muži nemilosrdně manipulují. Mně ty ženské (některé) zase tolik zlé nepřipadaly. Přinejmenším mě potěšilo rozuzlení povídky Mravní imperativ. Povídka Svatba je nejkratší, ale nesmírně zábavně zakončená. Ta scéna mi z hlavy jen tak nezmizí, stejně jako úsměv na tváři, když si vzpomenu...No ale ta bába v poslední povídce Pomalu, ale stárnu, ta je příšerná, to souhlasím. (03.06.2008)