Tetro

Film, který mi připadal úžasný... v jakýchsi vlnách, mezi kterými prostě až tak skvělý nebyl. Francis Ford Coppola paradoxně v závěru své filmařské kariéry dospěl do sféry nezávislého filmu, kde většina režisérů začíná. Výrazné svícení si dokonale rozumí s černobílou kamerou, příběh sice v závěru vypadá jako něco z argentinské telenovely, ale má svá silná místa. Rozhodně pozoruhodný počin (70%). (14.06.2014)

Přepsáno v srpnu 2019. Tetro patří k tomu zajímavějšímu, co Francis Ford Coppola ve filmovém světě stvořil. Tetro je jeho intimní interpunkcí životního i pracovního dozrávání. Staří je v mnoha ohledech schopné zásadního smíření, uvědomuje si malichernosti s krutými následky, otevírá staré rány bolestí lidské duše, odpouští a sám žádá o odpuštění. Základnu vztyčil v důvěrně známém světě kultury a umění, melancholicky pozoruje zdeformované vztahy a zmatek ublížených niter, touží se dobrat porozumění a tiše zuby drtí kapky slz. Herecká stránka jde narušeným vnitřním světům vstříc, pochyby lze snad mít o zvolené vizuální stylizaci, je příliš schématická ve snaze po dosažení působivějšího efektu. Hlavním objektem zájmu je Angelo 'Tetro' Tetrocini (velmi zajímavý Vincent Gallo), muž s rozervaným srdcem, úzkostí a vzdorem. Minulost je plná bolesti a přervaných svazků, vzpomínka se bojí trápení, přesto je jedinou cestou k vykoupení. Rozervanost je důsledkem pocitu vlastního selhání, nezvaná cesta do uzlu nitra je rituálem obrození. Umělecká tvorba je navigačním přístrojem v tíze úzkosti. Hlavním hybatelem obrodných procesů je Bennie Tetrocini (pozoruhodný Alden Ehrenreich), mladší Angelův bratr, nadšený ze vzájemného shledání po dlouholeté odmlce. Otázky narážejí na vznětlivou hráz odporu, ale stále přetrvávající vzájemné příbuzenské pouto je silnějším pudem ke společnému sebeurčení. Hlavní ženskou postavou je Miranda (velmi zajímavá Maribel Verdú), Angelova životní partnerka argentinské etapy života. Je laskavým prostředníkem při obnovování zpřetrhaných vztahů. Důležitou postavou vášní je Carlo Tetrocini (dobrý Klaus Maria Brandauer, též v roli svého staršího a mnohem méně úspěšného bratra Alfieho), Angelův otec, slavný a uctívaný dirigent a hudební skladatel. Úspěch má sklony k nadutosti a přezíravosti, soukromí nemusí vždy naplňovat všechna předpokládaná očekávání veřejnosti. K výraznějším postavám patří také Alone (výrazná Carmen Maura), nejvlivnější argentinská literární kritička a bývalá Angelova mentorka psaní. Nenaplněnost předpokladů se nikdy neodpouští, ikona musí mít pevnou půdu pod nohama. Z dalších rolí: Angelův blízký kamarád a provozovatel malého buenosaireského divadýlka José (Rodrigo De la Serna), jeho manželka v bouřlivé harmonii bytí Ana (Erica Rivas), Mirandina mladá, energická a zvědavá neteř Maria Luisa (Sofía Gala), snaživý divadelní dramatik Abelardo (Mike Amigorena), Angelova matka a slavná operní pěvkyně Angela (Adriana Mastrángelo), teta Marie Luisy a herečka bez studu Josefina (Leticia Brédice), či Angelova dávná láska mládí Naomi (Ximena Maria Iacono). Tetro patří k nejosobnějším filmům veleslavného amerického filmaře jménem Francis Ford Coppola. Vizuální stylizaci sice stále považuje za vrchol umění, přesto se mu překvapivě daří dotknout se nitra. Rozervanost lidské duše na Coppolův způsob patří k uspokojivějším filmovým zážitkem. (20.09.2012)

Není to tetro - italsky pochmurný - film, příběh, je to latinská divadelnost říznutá italským a americkým filmem 50. let. Po Havlovi a Malickovi další živý mrtvý mistr se svým osobním testamentem. Kamil Fila to vystihl naprosto přesně: "Tetro představuje esenci tzv. stařeckého filmu - díla zasloužilého umělce, který z piedestalu chce šířit velká moudra o životě, má v malíku formální stránku, jen oslovuje stále menší publikum. Především úzkou skupinu cinefilů, která věří v koncept „autorského filmu" a hlavně „osobního zrání." (konec citátu). Totéž sděluje banner, který překročuje Bennie na začátku filmu: “The wind sweeps the road. You cannot go back”. Fotografičnosti filmu musím s velkou nespokojeností vytknout, že jediný dokonalý záběr na jakýsi mlýn se stromy byl totálně zmrvený řadou zaparkovaných aut. Pouhé duo. (10.10.2011)

V tomto většinou černobílém filmu byla velmi dobrá kamera, to jsem si mockrát hodně lebedil. Herci nehrají špatně, ale samotný příběh jen takový nijaký, ne moc zajímavý, což je škoda, protože to se pak dostavuje pocit jisté rozvleklosti. Ale určitě stojí za to, podívat se na něj, protože je to alepsoň po formální stránce dobré. (11.03.2012)

Světlo, stín, tma. První záběr: můra znovu a znovu dopadá na žárovku, bolestně se pálí, ale nemůže ovládnout evoluční program užitečný tam, kde září jen světlo měsíce - to světlo ji k sobě prostě táhne. Černobílý obraz, ulice, na níž světlo předměty maluje stíny, něco osvětlí a jiné skryje... Subjektiv si poznamenává: "Výrazné osvětlení." Záměrně zjevné, jak se ukáže později. Světlo reálné si hraje v příběhu se světlem přeneseným. V místnosti, v níž se Tetro nachází na začátku filmu je černočerná tma... NÁSLEDUJÍ SPOILERY. Mezi světlem a stínem se musíme tázat, co může být dovoleno člověku, géniu, umělci, který vrhá světlo. Můžeme na něm hledat stín? Můžeme v něm nacházet tmu? Bude v jeho záři vidět naše světélko? Máme svou cenu a práva i když jsme sirka vedle obloukové lampy? Smíme soudit život génia, když tak září? Coppola snad říká, že smíme. Taky myslím... Škoda jen, že ke konci nám možná až příliš vysvětluje tu svou "světelnou" metaforu. KONEC SPOILERŮ. Coppola zase na moment utekl nejmainstreamovějšímu Hollywoodu. Zatím se mu to podařilo snad vždy. V Argentině, Vietnamu či Rumunsku je mu asi lépe. Oprostí se od klasických hollywoodských filmově-hudebních klišé prostě tím, že se poddá hispánským rytmům. Odhodí profláklé stars a šáhne po svěže jiných tvářích. Možná se mýlím, ale chvílemi se snad baví i tím, že některé aspekty tohoto filmu připomínají telenovelu (SPOILER - "Nejsem tvůj bratr, jsem tvůj otec" KONEC SPOILERU). Umisťuje zábavné glosy stran umělecké tvorby (kritika přijetí díla...)... Ještě ten Coppola nepatří do starého železa, jak jsem si myslel po Youth without youth. Slabé ****. (24.05.2010)