Podivuhodný prípad doktora Jekylla a pána Hydea

Neviem, či som nevidel nejakú dlhšiu verziu než je uvádzaná, ale každopádne si myslím, že je to lepšie dielo než Kabinet doktora Caligariho. Myslím, že jednotlivé časti sú približne rovnaké a rok kedy bol natočený vplýva trocha na natiahnutie tohto klasického hororu. Dejovo a príbehovo zaujímavé, ten orgán tam veľmi nevadí, len ozaj by sa to dalo skrátiť aj na polovicu už dnes a atmosféra by myslím nevyprchala, no na tú dobu to muselo byť strašidelné, nuž ukazuje to tú odvrátenú stránku experimentovania. (30.03.2015)

Barrymore jako dr. Jekyll by svým charismatem mohl natírat plot, kolik ho v něm je, ale to je nic proti tomu, co předvádí jako Edward Hyde. To je koncert - zrůdnost bych mu z fleku uvěřil a před sto lety se v kině opravdu třásl strachy. Dokážu si představit, co taková bytost jako Hyde prováděl s prostitutkami (což zůstalo jak kameře, tak čtenáři skryto), a dobře po těle mi z toho rozhodně není. I ostatní herecké výkony jsou na tu dobu mimořádně na výši, londýnské uličky pak správně zamlžené a lidé viktoriánsky prudérní, zkrátka vše je tak, jak být má. Scott s Barrymorem vytvořili vynikající monstrum (i když si nemohli odpustit vzhledové klišé "esence lidského zla" a panu Hydovi přidělili hrb - nechápu, proč v této době morální zrůdy musely být i zrůdami fyzickými), které po právu patří mezi elitní čtveřici hororových monster klasické éry. (14.10.2012)

Dnes už málokdo ví, že charakterní divadelní herec a vyhlášený fešák John Barrymore se koncem desátých let těšil nebývalé úctě veřejnosti i soudobé kritiky a byl všeobecně označován za největšího žijícího herce. Pomineme-li značně populární dobové komiky, jen málokterý herec tehdy disponoval podobně hvězdnou aurou. Jeho obsazení do role doktora Jekylla proto vyvolalo senzaci. Působivé proměny do démonického pana Hydea poté jen potvrdily jeho pověstné herecké mistrovství. Temný příběh v kulisách pokřiveného viktoriánského Londýna má velmi slušnou a ponurou atmosféru, a hodí se do ní i poměrně strojené vedení děje a upjaté herecké výkony. Ovšem s výjimkou Johna Barrymorea, jehož Hyde do filmu vnáší divokou živočišnost a mrazivou zlověstnost. Za scénu bestiální vraždy a pavoučí proměnu v ložnici přihodím hvězdu navíc. (08.11.2022)

Němé filmy mohou být stejně plnohodnotné jako ty zvukové, to ale neznamená, že se mohou navzájem ve všech ohledech nahradit. Dr. Jekyll and Mr. Hyde ukazuje, jak to dopadlo, když si filmaři vybrali naprosto nevhodný námět. Je to moc složitý příběh a nelze ho vyprávět pouze obrazy. Takže tu máme první polovinu plnou zbytečných pokojových scén, které nedokáží připravit atmosféru pro proměnu v horor. Vlastně to stojí na častých mezititulcích, což je rozhodně chyba. Jistě, najdeme několik působivých scén, celkově jde ale o film, který si ukousl přílišné sousto. (07.04.2013)

Příběh filmu je vyprávěn dosti zkratkovitě, ale má slušný spád, a i když se mu nepovedlo pořádně vytěžit knižní předlohu R. L. Stevensona, ostudu jí rozhodně nedělá. Celý film stojí na bravurním hereckém výkonu Johna Barrymorea, který je okouzlující nejen v maniakálních výstupech během proměn či jako Mr. Hyde, ale dokáže uhranout i svým zadumaně kamenným pohledem, ze kterého je vám hned jasné, co se v Dr. Jekyllovi odehrává. Potěší také několik působivě natočených hororových scén, které i po více jak sto letech neztrácí své kouzlo. BTW: Škoda, že jekyllovský film natočený F. W. Murnauem – Der Januskopf – ze stejného roku je ztracen, dost by mě zajímal pro porovnání. (15.09.2021)