Darjeeling s ručením obmedzeným

Televize Prima opět ukázala svou genialitu, neboť ve zdejším obsahu uvedený "předfilm" s Natalií Portman jaksi úplně vypustila (asi nebyl tak důležitý). Čili film začíná až scénou, kdy Bill Muray dohání vlak, který ovšem nedožene, a tím jeho účast v tomto filmu (až na jeden němý záběr ke konci) skončí. Zůstanou nám tak pouze tři bratři, cestující po Indii. V Indii jsem (zřejmě na rozdíl od scénáristy tohoto filmu) byla, takže mohu porovnat realitu s filmařskou fikcí. Zvlášť v interieru vlaku se tvůrci vyřádili, obávám se však, že takovýhle vlak v Indii nikdo nikdy neviděl. Celé to vůbec bylo takové hezké a barevné, jako z katalogu cestovní kanceláře. Režisér mě zaujal svým dřívějším filmem Život pod vodou, čekala jsem tudíž něco podobného. O ději se tu prakticky mluvit nedá, většinou se řeší vztahy mezi bratry navzájem, mezi bratry a otcem, mezi bratry a matkou, případně mezi bratry a jejich manželkami či přítelkyněmi. Takže než takhle prezentovanou Indii, to už snad raději toho Milionáře z chatrče. A nebo si tam zajeďte... A abych taky něco pochválila, tak nesmím zapomenout na výběr hudby, ten byl opravdu povedený. (09.09.2012)

Wes tvrdí (pravděpodobně s nádechem ironie :), že se nechce opakovat, ale že k tomu vždycky nějak sklouzne. Kritika mu to neustále a čím dál lítěji omlacuje o hlavu. A já rád tvrdím: "Who gives a fuck?" Pokud mě pořád baví, pokud se u jeho filmů pořád od ucha k uchu usmívám (ano, jako debil :-), jestliže mě jeho infantilní (a přitom tak upřímné) vtípky po stodruhé rozesmějí a jestliže mě osobně zkrátka stále fascinuje, kterak tenhle vyzáblý stylista proplétá dojemné s komickým způsobem tak ohromně nevšedním a svojským a jestliže si na konci jeho filmů vždy připomenu, proč stojí za to dívat se na filmy... potom prostě odmítám nařčení z neoriginality už z prostého důvodu jeho irelevantnosti - pro začátek :) Jestli na něm je něco pravdy, bude se to týkat pojetí postav. Těmi jsou jako obvykle dobří, v zásadě rozumní lidé, které Wes představí jako bizardní, beznadějně trapné a směšné, aby nám je v pravou chvíli opět ukázal v polohách a situacích ze "skutečného" světa. Všichni tři Whitmanovic bratři takoví jsou - ve stejnou chvíli karikatury i skuteční lidé. Nejmladší Jack, nejmenší s nejmenším egem a největším knírem, snažící se stylizovat do role svobodného dobrodruha a milovníka. Prostřední Peter, apatický, pochybující a tichý, bez potřeby komukoli cokoli dokazovat v Darjeelingu pravděpodobně supluje obvyklou roli Billa Murrrayho (což je také naznačeno ve vtipném začátku). A Francis, můj nejoblíbenější Whitman, postava, snažící se za každou cenu stmelit mladší brášky ve fungující rodinu, i kdyby ho to stálo všechny peníze, vzhled, zdraví, (téměř) život, a (z důvodu že je to poměrně nesnesitelné hovado :) úctu a lásku samotných bratrů. Jo a ještě tohle - jestliže si po skončení kteréhokoli z filmů Wese Andersona (nejen jeho, samozřejmě :-) uvědomím, proč stojí za to dívat se na filmy, zamýšlím se taky nad tím, jak těžké jsou některé věci postihnutelné kritikou. A často si odpovím, že pramálo :-) Can we agree to that? Let's get some drink and smoke a cigarette. 90% (27.06.2008)

Asi nejslabší z andersonovského kvarteta, přesto bych si to po skončení nechal klidně pustit ještě jednou. Jako ortodoxní andersonovec bych se totiž mohl znovu a znovu utápět v jeho tolik zvláštní práci s kamerou nebo kulisami a potutelně se usmívat u každé z úžasných zpomalovaček. Scénář netlačí na pilu a nechává tři bratry na cestě za spirituálním poznáním a usmířením se zažívat přesně ty podivné situace, na které jsme zvyklí z Wesových předchozích filmů a na svém místě zůstaly i hlášky, kterým se hurónsky směje jen hrstka populace, spolu s tradičními hudebními kolážemi. Vytkl bych akorát trošku mělčí příběh a absenci nějakého hlavního tahouna příběhu, protože všichni bratři se sice snaží, ale přece jenom Bill Murray je Bill Murray a geniální cameo vynahrazuje jeho neúčast jen částečně. Ti, kdo se s některým Andersonovým dílem už střetli tedy přesně ví, co čekat a ač to tentokrát není stoprocentní, pod 9/10 jít nehodlám. P.S. Wesovi "odpůrci" se můžou kinu klidně obloukem vyhnout. Ani u Darjeelingu jim pšenka nepokvete :) (10.01.2008)

Absolutně nechápu, co se děje, ale zřejmě pomalu přicházím na chuť svérázu Wesu Andersonovi, který si za ta léta vychoval slušnou diváckou obec. Jednoduše je JINÝ!! A slupnou si na něm zejména jeho nejvěrnější.. V hořce úsměvné a poměrně krátké taškařici plné barev a prapodivných podzápletek posílá trojici nesourodých bratrů, zjevně odmítajících dospět, na duchovní cestu po Indii (ta očekávaně skýtá mnoho obrazů a scén). Ta je má nejen semknout, ale nechat vyrovnat i se ztrátou nejbližších. A je to cesta plná zvratů, nejen ve starém, polorozbitém vlaku s přísným stevardem a jeho sympatickou „záchodovou“ kolegyní, ale vypravěčská vynalézavost pro ně přichystá mnohá dobrodružství, zcela odtržená od běžné americké produkce. A bratrům nezbude nic jiného, než se odrazit od momentálně zpackaného a z mrtvého bodu popojít zase o nějaký ten kus dál. Jenže onen intelektuální opar, co se nad našimi hrdiny vznáší, se pomalu rozplývá a vyprávění se tříští pouze na veselé radosti, přičemž kdyby jim do cesty nevstoupila osudovost v podobě poloúspěšné záchrany malých chlapců, realita by je minula nadobro. Herci pak do jednoho potěší, člen coppolovského klanu Jason Schwartzman (potvůrka Natalie Portman mu v nepřesvědčivém, i když už srozumitelném předfilmu Hotel Chevalier zlomila srdce), takřka celý film ovázaný a své bratry drezírující Owen Wilson i deprimovaný milovník jedovatých hadů Adrien Brody hrají postavy velmi tvárné, nedospělé a navíc dostaly možnost dokázat nejen nezpochybnitelný herecký talent, ale i tvůrčí odvahu, s kterou do celého projektu šli. Stejně si ale myslím, že se během natáčení bavili víc, než pak divák v přítmí kina. Nasedat, odjíždíme!! (02.04.2008)

Vtipná iniciační road movie a sarkastický obraz současné západní civilizace a její honby za mystikou z průvodce. Otřelý, ale působivě podaný tří bratrů na pouti za sebepoznáním a nalezením osvícení... Skrz prostředí, které svou rolí připomene Tokio z „Lost In Translation“, dětsky sytým provedení zase Wesův předchozí snímek. Narozdíl od „Života pod vodou“ je „Darjeeling s ručením omezeným“ filmem mnohem formálně sevřenějším, dost možná méně bizarním, přístupnějším a více soustředěný k vnitřnímu životu tří hlavních aktérů. Nesnesitelný Wilson, rezignovaný Brody a frajerský Schwartzman hrají naprosto báječně. Civilně, bez křeče, bez touhy rozesmát něčím okatým. Jejich vztahy jsou dosti bizarní, a přesto uvěřitelné, podobně jako jejich postupné změny. Způsob, jakým klíčové okamžiky filmu podbarvuje různorodá hudba, považuji za poslední stavební kámen, díky němuž Andersonův film hodnotím tak vysoko. Je to totiž nejen filmařská, ale i divácká slast. Komedie, nad kterou je třeba se zamyslet. Jakmile ale člověk típne cigáro a přijme pravidla Darjeeling expresu, není cesty zpět. [9/10] (31.01.2008)