Darjeeling s ručením obmedzeným

Wes Anderson točí to isté stále dokola a pritom sa príliš nevykráda. Tým, ktorým sa jeho predchádzajúca tvorba páči, nepochybne sa bude páčiť aj Darjeeling (a naopak). Ja s ním mám ale problém. Nieže by som jeho filmy neuznával - vidím a "viem", že sú kvalitne a svojsky natočené, dobre zahraté atď., len proste idú mimo mňa, emocionálny dopad je takmer nulový. Preto aj teraz alibistické 3* a 6 / 10. (28.08.2008)

Omlouvám se, ale nemohu dát lepší hodnocení, protože jsem opravdu dost nudil. Podivínovu režii mám moc rád a některé chvíle, například když hraje Play With Fire od Stonů jsem si vychutnal, ale v globále se dle mého soudu ve filmu nic neodehrává a mě podobné filmy zase až tolik nebaví. Navíc se to celé odehrává v pro mě neatraktivní Indii. Přiznávám filmu že tahle meditace má něco do sebe, ale přesto to vidím tak že po výborném dobrodružství Stevea Zassy je tohle směr, kterým se Anderson vydávat nemusel. 50% (12.04.2014)

Nádherný film o duchovní cestě za změnou, která spočívá v tom, že se smíříte s tím, jací jste... Poetika Wese Andersona je skutečně úžasně osobitá a jen stěží jde vlastně popsat, čím mne tak oslovuje. Ty až kýčovitě pastelové barvy (možná až popart), ten zvláštní kamerový filtr, jeho typické vertikální záběry shora a horizontální jízdy, jeho oblíbené nahlížení do nitra věcí (v Životě pod vodou to byla loď, teď kamera zase horizontálně putuje kolem průřezu osobního vlaku), prokládání snímku zpomalenými záběry, nesoucími si uvnitř zvláštní kouzlo a význam, ten ryzí humor rezignující na běžné vnímání komična, ale hledající humorný rozměr jaksi pokorně, tiše a vlastně jen tak mimoděk, jako vedlejší produkt... K tomu patří i prazvláštní hudba - velmi milá, ale v podstatě raritní, francouzské hity dávných let jako i indické ethno, hodně nostalgická a emocionální, podbarvující klíčové scény a tvořící třetí plán scény. Důležitou roli tu hraje i místo - Indie. Genius loci je vůbec pro filmy Wese Andersona podstatný. Darjeelingský expres tvoří rámec celého příběhu, žánrově vlastně jakéhosi train movie. Nepřehlédnutelný je satirický prvek - tentokráte zaostřeno na duchovní turistiku a módní východní mystické trendy, vše je ale podáváno velmi decentně a gentlemansky. Zcela samostatnou kapitolu tvoří herci - Wes Anderson si utvořil stálý okruh svých oblíbenců, ke kterým přidává několik dalších výjimečných tváří a dociluje tak harmonie. Iniciuje scény obvykle masové se zvláštní choreografií a většina záběrů často vypadá jako detailně promyšlené v podstatě statické živé obrazy. Vtipem samým o sobě je herecká úloha Wesova favorita č. 1 Billa Murrayho, jeho působení ve filmu mě skutečně rozesmálo. Wes Anderson je tvůrce vybočující z běžných norem a ukrývající pod slupku komedie příliš mnoho trpkého a nostalgického, než aby byl masově oslavován. Je to však tvůrce skutečný, hledající, tázající se, sdělující, kritizující západní společnost, mající svůj styl... Díky za něj, díky za jeho filmy, díky za Darjeeling s ručením omezeným... Podobné filmy: Život pod vodou, Taková zvláštní rodinka, Jak jsem balil učitelku, Prosíme přetočte (16.07.2008)

S filmy pana Andersona je problém. Když nejste v té správné poloze mysli a náladě, budete prostě kroutit hlavou a nudit se. Život pod vodou mě zastihl právě v té dobré poloze, a proto jsem si ho maximálně užil. S Darjeelingem je to horší. Dvakrát shlédnuto, dvakrát nuda. Sám nevím, proč tomu tak je. Herci přitom hrají moc dobře, příběh působí sympaticky a barvičkama to hraje víc než dětský koutek ve fastfoodu.. Ale nudózní okamžiky tím vším prostupují více než důrazně. Rozhodně mě tolik neuchvátil soundtrack jako v případě Life Aguatic, možná byla chyba, že Murray nestihl vlak a filmem v podstatě jenom proběhl. Já nevím, uvažuji, že tomu dám ještě třetí šanci... Mrzí mě, že jsem tenhle snímek nenasál natolik intenzivně jako v předchozím případě... bohužel. 24,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (16.02.2008)

Musím se přiznat, že dlouhou dobu jsem nevěděl, jestli filmu dát čtyři nebo pět hvězdiček. Nakonec jsem se vrhl po té první možnosti a důvodů je tu hned několik. I když je Darjeeling opravdu hodně příjemný výlet do Indie za poznáním klidu a míru v duši každého ze tří bratrů, je to také opravdu neobvyklá všehochuť komedie a dramatu. A právě tady mám ten pocit, že toho humoru tam přeci jenom chybělo trochu víc. Bratři jak se patří zahráli opravdu dobře, s tím si nemůžu v žádném případě stěžovat. Vyvyšují film výše a spolu s příjemnou hudbou přidávají na příběhu dále na kvalitách, které tolik potřebuje. Ale vždy je nějaké to ALE. A tady hlavně to, že se příběh nakonec nikam nedopracuje, skončí, tam kde začal a to je možná chyba, teda u mě určitě. Každá cesta má mít určitý začátek a určitý konec, ještě když je tak duševní jako právě v tomto filmu. Přesto jsem byl ale potěšen. Takovou všehochuť jak dobrých tak smutných scén jsem dlouho neviděl. (12.05.2008)