Bhután - Hľadanie šťastia

Pár dokumentů o téhle bláznivé zemičce jsem už viděl. Těžko říct, na kolik je to všechno pravda, nebo není. Každopádně hrubé domácí štěstí mi už přijde decentně přitažené za vlasy...Buď jak buď, Bhután - Hledání štěstí je dalším skvělým dokumentem z dílny Pavola Barabáše, takže jestli jeho tvorbu ceníte stejně jako já, tak není o čem. A pokud jste s Barabášem náhodou ještě neměli tu čest, nevidím jediný důvod, proč nezačít právě tímhle filmem. 80% (24.06.2011)

Krásná příroda, sympatičtí lidé, kteří smýšlí o světě a o životě v mnohém jinak než my. Takový je Bhútán v dokumentu Pavla Barabáše. Je to první jeho dokument, který jsem viděla, takže nemůžu srovnávat. Ale jeho zpráva o putování jeho expedice má svou poetiku. Stojí za to vydat se s ním na místa, kam se ve skutečnosti asi nikdy nedostanu. Nejzajímavější pro mě bylo zjištění, že lidé v Bhútánu se v rámci své víry a svých tradic modlí i za nás. A je jen na nás, jestli na sebe jejich modlitby necháme působit... Zajímavé komentáře: klerik, JANARYBA, nunka, Xeelee, ScarPoul. (23.04.2012)

Subjektivní dokument, který je zacílený na znázornění krás Bhútánu bez nadbytečných příkras a lze v něm vypozorovat jednak itinerář putování, ale také představení domorodé kultury. Tento expediční film dokonale transformuje tamní atmosféru a zprostředkovává autentický zážitek, přičemž komentář je ve většině případů trefný, ale objevuje se i patos. Nicméně se jedná o velmi pěkné pojednání s perfektními záběry, které berou dech a mají blahodárné účinky, protože v dokumentu se objevují nekonvenční obyčeje a způsob života. (14.03.2014)

Mně se to docela líbilo. Zpráva o zemi, ve které vůbec nic nemají a vůbec nic jim nechybí. O Bhutánu člověk často rozhodně neslýchá. Země nemá téměř žádné nerostné bohatství, takže žádnou větší zemi neláká. Lidé tam žijí extrémně klidným životem v duchu buddhismu, který absolutně nemá zájem kráčet s dobou. V dokumentu je také vloženo několik citátu samotného velkého Buddhy jako například: "Neubližuj žádnému živému tvorovi!", či "Člověk je šťastný až tehdy, když po ničem netouží a přijímá život takový jaký je!". Tyto citáty jistě každému pěkně zní, ale podle pár minut záběrů z Bhutánu je cítit, že tam se jimi skutečně žije. Dokument je staršího data a končí přibližně okamžikem, kdy Bhután přijímá televizi, takže tamější klidný a šťastný život už asi taky nebude úplnou pravdou. Přesto bych se stále nebál Bhután považovat za zemi, kde naprosto nehrozí, že vás zabijí. Dokument je neuvěřitelně uklidňující a určitě i strašně zajímavý. Podobný život, kdy bychom byli absolutně izolováni od světa a žili na základě učení Buddhy, je neuvěřitelně těžké si vůbec jen představit. Krátká minutáž je naprosto ideální, protože by reálně hrozilo sklouznutí do silného stereotypu. Takový se nám tamější život musí prostě zdát. (02.09.2014)

Podobne ako väčšina Barabášových filmov s prostredia Himaláji aj Bhután je akousi sondou do nedotknutých národov , vyznávačov budhizmu s neutíchajúcou láskou k prírode a k všetkému živému. Tieto dokumenty tvoria značnú časť Barabášovej filmografie. Sú plné myšlienok a dôvodov na zamyslenie a čo je dôležité – sú nasnímané tak , že máte sto chutí zbaliť si nejaké to oblečenie a vyraziť na tie miesta a nasať atmosféru krajiny, ktorú je Barabáš vo svojich filmoch schopný sprostredkovať. Do toho všetkého hrá meditačná MAOK-ová hudba, ktorá silno rezonuje aj po skončení filmu. Začiatok ukazujúci zmätenosť sveta cez televíziu – všetky zvrátené túžby a popletené myslenie, tvoria otázku či je to po čom túžime naozaj šťastie? Barabáš sa na ňu snaží odpovedať, konfrontujúc to čo je pre nás prirodzené s tým čo je prirodzené pre Bhután. Na konci filmu je len a len na vás, ktorá s prirodzeností sa nám javí krajšia. (29.12.2011)