Václav

Jeden z mála povedených českých filmů posledních let. O to smutnější je, že se jedná jen o průměrnou podívanou. Až moc hladí na duši, jako všechny ostatní české filmy nového milenia a bojí se pořádně zakousnout do hloubky. Co jej ale povyšuje nad tuzemskou konkurenci je kvalitní hudba a citlivý střih. Ovšem ono je spíš smutné, že řemeslně zvládnutý průměrný film, který ani navíc zas tak moc nepotřebuje kino, je jednim z nejlepších českých filmů roku. Samozřejmě Ivan Trojan odvádí slušnou práci. Daří se mu zahrát zaostalého Vaška celkem uvěřitelně. Ale děje se tak v zbytečnem filmu. ------ s ročním odstupem musím uznat že Vašík má hodně co do sebe a kajícně přidávám na hodnocení jednu * (08.12.2007)

Je vůbec s podivem, že takovýto film jde do kina. Zábava přitom zamrzla na bodu mrazu a tak jediné na co lze nalákat je Ivan Trojan. Jinak pochybuji, že by na něco takového mohl někdo jít, když si uvědomíme, že oním režisérem, na kterého si již vypěstovávám alergii podobnou jako na Trošku, Olmera nebo Soukupa, je Jiří Vejdělek. Tedy autor, který vždy dokáže z poutavého námětu udělat nepoutavý film, který dokoukat je výkonem hodným nejotrlejšího diváka. Příběh samotný je dost nezajímavý, je to vlastně několik podivných scének, ve kterých zjistíme, že Václav je debil a co dál? Nakonec se posuneme do vězení, které do celého vyprávění absolutně nezapadá. Takže abych to uzavřel, film táhne skvělý Ivan Trojan, rozhodně zaujal i Jan Budař a pro mě vždy perfektní Emília Vašáryová a to je asi vše! Takovými filmy ve světě můžeme budit pouze smích, ale onen trpký, jenž nebyl záměrem! (10.05.2009)

„Žádný problém. Všecko bude, mami. Neboj se. Všecko bude.“ Ivan Trojan sa predstavuje ako neovládateľný Václav: starnúci muž, ktorý sa v dedinskom prostredí vymyká kvôli duševnej poruche spod kontroly. Je ako bomba, u ktorej je len otázkou času, kedy vybuchne. Bomba, ktorá mala byť dávno zatvorená medzi štyrmi stenami, ale pre hlúpu dobrosrdečnosť okolia behá po slobode. Toto nie je žiadny FORREST GUMP, toto je skôr druhý SMRTIACI BUMERANG. Avšak napriek dobrým hereckým výkonom (Trojan, Budař, Norisová, Vášaryová) zostáva VÁCLAV nerozhodne stáť uprostred cesty. (02.01.2009)

Tak především Václav není špatný film. Trojan jako vždy dobrý, Norisová má rozhodně víc talentu a je mi mnohem sympatičtější než její sestra a Lábus ten byl přímo výborný. Bohužel, tady příjde jedno velké ALE, tedy důvod, proč tomu nedám plný počet. Nemůžu si pomoct, na mě to působilo vcelku prázdně a chladně. A to u filmu, který ve vás má vyvolat nějaké ty emoce, by se stát nemělo. Měl to fakt dostat nějaký jiný režisér, napadá mě Zelenka. Hodnocení by pak možná bylo i o něco vyšší. (02.01.2009)

Rainman nutí své okolí stát se citlivějšími, Forrest Gump je metaforou průměrného stádního člověka. Václav jenom škemrá o milost a pod diagnózu L(ehké)M(ozkové)R(etardace) ukrývá libovolnou právě se hodící schopnost, či neschopnost. I František z Gedeonova Návratu idiota je hlavně spasitelským podobenstvím a zrcadlem ostatních, „normálních“ lidí. Václav však není nevinný a spásu hledá u jiných. ________ Paradoxně tak jde spíš o příběh věčné nedospělosti a nezodpovědnosti než o tom, že většinová společnost nectí odlišné jedince. Je otázka, jestli tento skrytý symptom nedospělosti přiřknout nejenom hlavnímu hrdinovi konkrétního jednoho filmu, nebo zobrazení jeho životní podstaty chápat jako jistý vrchol přehlídky pošahaných a chcípáckých českých mužů, jimiž je naše kinematografie posledních dvou desetiletí přehlcená. ___________ Samozřejmě, takto si autoři Jiří Vejdělek a Marek Epstein svůj snímek nevykládají. Raději jej fanfarónsky srovnávají s Vesničkou mou střediskovou, kde prý byl Otík Rákosník moc hodný a roztomilý, zatímco Václav.je prý více potřeštěný a je třeba si k němu hledat vztah, což by mělo značit jakousi větší komplexnost jejich dílka. Představitel Otíka, János Bán však byl u nás neznámý, a proto mohl být přijat jako „zavostalej“. _______ Pokud tu původně byl zájem udělat film s nesympatickým retardem, který opravdu ani na chvíli nevypadne z původní diagnózy do pozice zbitého plyšáčka chudinky, měl být pro autory laťkou vynikající jihokorejský titul Oáza (Oasis, 2003) Leeho Chang-donga. Film, který bohužel až příliš nepříjemně ukazuje, na co u nás nemáme kapacity. (26.12.2007)