Persepolis

Fantastické vyprávění a obyčejném životě v zemi která je naprosto odlišná od té naší a přitom jsou životy a touhy lidí v ní velmi podobné jako život každého obyčejného člověk kdekoli ve světě. Říká se že v jednoduchosti je síla a jednoduchá animace v Persepolis je toho jasným důkazem, i pár linek stačí k vyjádření velmi složitých emocí a myšlenkových pochodů hlavní postavy, která v dětství prochází peklem a je svědkem těch nejhrůznějších událostí jaké si člověk dokáže představit, ale přitom je všechny vidí zkreslené dětsky naivní, idealizovanou a zjednodušující perspektivou a stejně tak je potom předkládá i divákovi... jenže divák na rozdíl od ní ví co přesně se ve světě kolem ní děje a za přívaly velmi vtipných scén vidí krutou zeď reality, takže na něj její vyprávění působí kouzelnou kombinací zděšeného odporu a pobavení (a obzvláště český divák, paralela k době diktatury u nás je pro něj více než zřejmá). 9/10 (14.12.2007)

Škoda, že svoboda, demokracie, marxismus a Lenin jsou zde hesla skandovaná v jedné řadě. Sama hlavní hrdinka by asi byla překvapená, kdyby viděla, jak málo se diktatura sovětská v projevech liší od té teokratické ajatoláhovské. Levicově intelektuálský patos mi tu lezl na nervy... jinak je to na pohled pěkné, mnohdy vtipné a dojemné taky. (03.12.2007)

Bezskrupulózní slovník spolu s několika drsnými a upřímnými scénami (není těch upřímných filmů poslední dobou nějak hodně? - naštěstí); to jsou dvě věci, které si v souvislosti s Persepolis zapamatuji. Hlavně zpovědi a rady hrdinčiny babičky patří k tomu nejvýraznějšímu, co snímek nabídne. Dále mne překvapilo, že jsem čekal mnohem hlubší politický podtext a temnější atmosféru - místo toho je tento svěží černobílý animák jen obyčejným životním příběhem "holky z Íránu". A je to poctivý příběh se vším všudy, tj. první zklamání, první láska, první rozchod, první hořké pravdy, setkání s realitou... Když se na to podívám zpětně, tak mě pouze trochu mrzí, že barvičky byly použity jen na konci a na začátku filmu, jenže s nimi by pravděpodobně celá stopáž získala zcela jiný rozměr (více candy) a dopad na diváka by nebyl tak silný. A to tvůrci (komiksu) nechtěli. (27.01.2010)

Temer vse, co me pri tomto snimku napadalo, popsal Radek99 ve svem komentari. Ano vyzniva to lenossky a mozna az i lacine, odkazovat na komentar jineho. Jenze po dlouhe dobe nekdo vystihl presne me pocity a zbyle kontury tech mych bych stejne nedokazal osvetlit pomoci abecedy a pismen. Takto velky zazitek tenhle majstrstyk pro mne byl. Takto uzasne popsat detskou naivitu, pubertalni narazy do "zdi zivota" a dospele procitnuti, jdouci ruku v ruce se smirenosti a ostrouhanim hran vlastni osobnosti na pozadi toliko tizive politicke a nabozenske zvracenosti... Opravdu brilantni zalezitost, tleskam! (06.11.2009)

Jak tento film charakterizovat? Je to příběh o tom, že svoboda něco stojí a ten, kdo opustí vlast se už nikdy nemůže cíti celý. Natočen podle veleúspěšného komiksu režisérky, který zas zachycoval zážitky z jejího dětství a dospívání. Ukazuje nám Irán, jak ho většinou neznáme, protože ho většinou známe jen z televizních zpráv. - A dodala bych: 1)Vůbec to není jen rozpohybovaný komiks - políčko popolíčku, jak jsem dopředu slyšela. Mnohé scény ubyly, to se dalo čekat, celé se to do filmu nemohlo vejít, ale mnohé zas na oplátku přibyly. Dozvěděla jsem se tak o věci zas o něco víc. Forma není zásadně odlišná od komiku, ale z možnostmi filmu se tu , zdá se mi, pracuje velice pěkně. 2) Svoboda tu není, jak tu kdosi napsal spjatá z Leninem nebo komunismem. To že dva členové Marjaniny rodiny byli komunisté je prostě součástí historie. Sama Marjane nikdy nikde nanaznačovala, že by, po krátkém období v děství, uvažovala o světě z pozic marxismu -leninismu. Marxistkou byla přesně po té co se cítila být prorokem :) a to cosi vypovídá. PS: Pro mně je plus i to, že ve filmu více vynikla má oblíbená postava z komiksu, totiž Marjanina babička. Zkrátka, já tomuto filmu nemám, co vytknout. Udělal mi opravdu radost. (15.12.2007)