Na povale alebo Kto má dnes narodeniny

Tohle snad šulda Barta nemohl myslet vážně. Dlouho jsem neviděl větší píčovinu a vlastně si ani nejsem jistý, či větší píčovina byla někdy natočená. 70minutové utrpení. Při sledování tohoto nesmyslu mi zemřely miliardy mozkových buněk. Asi od 30. minuty jsem tento paskvil sledoval dvojnásobnou rychlostí. Celá pohádka selhává u lobotomického příběhu. Za obsazení neskutečně otravných loutek do hlavních rolí by měli tvůrce veřejně upálit. Příběh alá Toy Story. S propastným rozdílem v tom, že v americké pohádce byly postavy zajímavé, tudíž ta pohádka fungovala. Sledovat panenku Pomněnku s nesnesitelně otravným hlasem, uspávacího plyšového medvěda Muchu, retardovaného dřevěného kokota Krasoně a nechutné hovno z plastelíny Šubrta byl neskutečný nápor na moje nervy. Z dialogů se mi zvedal adrenalin do nebezpečných výšin. Opravdu nechápu, co si od filmu šulda Barta sliboval. Pokud napíšu neskutečnou píčovinu, pro kterou je mi líto i ohně, ve kterém by měla shořet, tak snad nemá nejmenší význam mrhat svým dalším časem a ohrožovat zdraví diváků jejím zpracováním. Dost by mě zajímalo, ve kterém lobotomickém oddělení doporučili šuldovi Bartovi, aby doplnil tuto sračko odpornými ručními kresbami. Lituji všech lidí, jejichž jméno se nedopatřením objevilo v závěrečných titulcích. Styděl bych se mít spojované jméno s něčím tak katastrofálním. Totální odpad a naprosté dno nejen české animované scény. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (08.04.2017)

V tomto případě se absolutně rozcházím se celkovým slabým hodnocením. Bártovo filmy mě sice ne vždy baví, ale v případě jeho výpravy do žánru dětského filmu jsem se bavil každým záběrem a to i přes otravný product placement Matoni. Bárta totiž rozaimoval vše možné i nemožné, od modelíny a loutky, přes fólii a šachové figurky, až po plyšáky a panenky. Esteticky je tento film geniální, ostaně jako většina Bártovo tvorby. Hlavní postavy například projdou temným hvozdem v matraci, nebo proplují černým mořem polyethylenové fólie. Režisér dokázal požít neobvyklým způsobem všechny ty zbytečné krámy a udělátka co se po půdách skutečně válejí a požít je v nečekaném smyslu. Invence a originalita tohoto filmu se zdá nezměrná a nekonečná. Příběh je také hezký, svým způsobem takové alternativní Toy Story. Na Půdě je vedle Fimfára jeden z nejlepších českých výtvarných počinů za posledních 10 let. (21.06.2010)

Na pôde je super film na nejaký festival animovaného filmu. Čiže ak je premietaný tak povediac medzi svojimi, uzná sa aplauzu. Ale ako film do distribúcie tak nejak neviem, akého by si našiel diváka. Je to film pre deti? Je to film pre dospelých, ak hlavná postava je malá bábika? Ako by som vysvetľoval svojmu decku ten záver? Vo filme je množstvo super nápadov, radosť pozerať, ako všakovako sa dá využiť starý vysávač. A vlastne všetko, čo je na povale. Pre každé dieťa je svet niekde v jednej miestnosti plný buď hračiek, alebo haraburdia, absolútne fascinujúcim svetom. A z toho aj Barta vychádzal. Možno aj preto to mal poňať viac pre detského diváka. (07.05.2016)

Byl jsem na tom v kině. Líbilo se mi na tom úplně všechno. Děj, dabigng,hudba, postavičky. Dobré bylo že si každý den ráno házeli kostkou kdo bude mít ten den narozeniny! Jíří Lábus zde hrál zápornou postavu ze které šel i trochu strach. Režisér geniálně vystihl atmosféru.Moc pěkné postavičky. PS- Za to že sem na tom byl sem dostal pexeso !!! :D (26.06.2011)

V kině nás bylo celkem 6 a nesedět vedle mě Des2, tak se u toho tolik nezasměju. Nebudu tady rozebírat, jak si pohádku užije dospělý nebo dítě, ale jak jsem si to vychutnal já - 19 letý. Příběh je prostý a nestojí za zmínku. Ale na co bych chtěl především upozornit jsou jednotlivé postavy. Medvídek Mucha (zjevně Alfons), jeho nepřehlédnutelný kufr s KPZetkou (krabičkou poslední záchrany) a věčně nedojezený koláč. Pak hovno Šubrt (pomyslete už jenom ten nápad - udělat hrdinu animované pohádky z hovna), který ve mně zanechával stejný pocit jako pan Brambůrek z Toy Story. Jen mi u něj trochu vadila ta neskrytá reklama na Mattoni. Nejlepší ze všech však byla myška Sklodovská (zjevně Marie Curie), která si dokázala poradit vždy a za všech okolností. Obecně surrealsimus nemám rád, ale tady mi nevadil, ba dokonce mě bavil. Snad jen u jedné nebo dvou scén (hodiny a klonování panenek) jsem byl zmaten víc, než bych chtěl. Vadilo mi násilné našrouboání hraných scén. Přišlo mi to jakoby Bárta nevěděl, jak dál, a tak to nechal prostě na "deus ex machina". K animacím chci jenom dodat, že s takovými omezenými prostředky s jakými Bárta musel pracovat, vytvořil velmi roztomilou pohádku. Jasně, Pixar to není, ale i přes to to ujde. (13.03.2009)