Surfaři

Citlivý příběh o rodině (nefunkční), kamarádech (funkční) a lásce (funkční - někdy). Jen výjimečně si přeju, aby byl daný film delší, ale u dlouhometrážní, během tří týdnů natočené prvotiny Američana Jonaha Markowitze (jinak taky prvního filmu z dílny americké gay kabelovky here!) mě napadlo, že by možná fungoval i jako pilotní díl seriálu. Leč není to tak, tenhle slušně rozjetý, slušně obsazený a slušně natočený sociálně-dramatický kousek o strastech mladého umělce-sprejera/taggera Zacha (nikoli nezkušený, i když hlavně seriálový Trevor Wright) po necelé hodině a půl definitivně končí a na seriál o gay páru vychovávajícím syna si tak budeme muset ještě chvíli počkat. Každopádně je dobře, že Shelter není jen "nějaký kalifornský gay film" a - jak říká i sám režisér - už vůbec ne jen "coming out film o surfařích". Třeba postava Shauna (zkušený Brad Rowe, mmch o 12 let starší než Trevor) totiž nabízí mnohem více, než že "jen" otevře Zachovi oči v tom prvoplánovém, citovém smyslu. V podmanivě nasnímaném San Pedru - a za někdy podbízivé, ale fungující hudby - tak nabízí režisér Markowitz, který film i napsal, hlavně příběh - a i když zpočátku nevypadá příliš originálně, vězte, nakonec stojí za to ho vyprávět i shlédnout. Shelter je nejsilnější v momentech, kdy se moc nemluví a Markowitz může předvést, co umí (až dojemně čisté jsou sekvence o chemii mezi oběma hrdiny, ale i vybrané záběry - scenérie města, snímání moře, sprejování). Markowitz si na pomoc bere obstojné herce a nabízí širokou paletu postav, i když solidně rozvinout nechá jen některé z nich (Zach, jeho bejvalka Tori). Ostatní buď nechává nesnesitelně jednorozměrné (protivná Zachova sestra), jiné zase jen načrtne a bohužel jim nevěnuje víc místa (Zachův nejlepší kámoš Gabe či Zachův otec). Pan Markowitz tak musí směrem na velké plátno urazit ještě dlouhou cestu, ale i tak vykročila společnost here! dobrým směrem, zaplať pámbu za takové filmy. Zvlášť když si třeba vzpomenu na "nějaký kalifornský gay film" Holding Trevor (r. Rosser Goodman) z téhož roku, ale od konkurenční společnosti TLA, běhá mi mráz po zádech. Brr. (25.12.2008)

Snažil jsem se. Opravdu jsem se snažil napsat konečně nějaký smysluplný komentář k tomuto nádhernému filmu. Shelter mě ale natolik zasáhl svým citlivým, kalifornským sluncem prostoupeným kouzlem, že ani po dvou měsících od jeho prvního zhlédnutí nenacházím slov. Naštěstí to za mě zformulovali uživatelé zona (stručně) a freddy (obsáhle); s jejich komentáři se maximálně ztotožňuju a netřeba k nim asi cokoliv dodávat. (01.06.2009)

Filmy, jejíž ústřední dvojicí je gay pár, na mně obvykle působí mnohem silněji než heterosexuální páry, které vidíme úplně všude. Je to asi tím, že gay/lesbický pár musí překonávat mnohem více překážek, pokud chtějí být spolu. Jsou to jak bariéry nastavené společností, která je stále silně heteronormativní a na gaye (na lesby méně) se dívá jako na něco nechutného, nepřirozeného, nebo v nejlepším případě jako na něco, co se může dít pouze za zavřenými dveřmi, tak jsou to i vlastní mentální překážky, které vznikly zvnitřněním norem té samé společnosti, která GLBT komunitu stále úplně neakceptuje. Proto mají takoví lidé ze začátku problém se svým vnitřním coming outem, kdy se musejí naučit akceptovat takoví, jací jsou a v dalším kroku se nebát se vyoutovat i před svým okolím. Takový proces může trvat roky a ne vždy se musí podařit, nicméně vyžaduje obrovskou odvahu. Proto jsou tyto příběhy pro mě vždy zajímavější, neboť zachycují lidskou schopnost odolat tlaku společnosti, jít si za tím, co opravdu chci a odhodlání na této cestě za svým osobním štěstí překonat nejrůznější vnitřní i vnější bariéry. Tento snímek je jedním z nich, protože Zach a Shaun jsou přesně takovou dvojicí. (21.09.2013)

Ta pohodovost, která si proplouvá skrze celý snímek, je nakažlivá. Rozhodně se nejedná o výjimečný snímek. Setkání po letech, pár piv, touha po lepším životě, vztahy, vztahy, vztahy, že by láska?...ale jděte. Nicméně jsem se v té chvíli prostě nechala unášet a i přes ne moc přesvědčivé herecké výkony to šlo. Chuť se na to podívat znovu nemám a nejspíš ani mít nebudu. (18.03.2013)

Bože, to je na kapesníček. Když se dva kluci dokážou seznámit i jinak, než (pod vlivem) v zahuleným gay baru, v setmělým parku, na veřejných záchodcích nebo prostřednictvím ubíjejícího internetu, tak si s chutí zavzpomínám na první lásku z knihovny a hodnocení nezaručuju objektivní :). Mínusem je - SPOILER - sladký happy-end a mírně neoriginální děj, najdou se i ryze špatná místa (prostě tam nesmějí děti, prostě proto, prostě protože jsem to řekla, prostě protože jsme to potřebovali do scénáře). Nicméně vše povznáší za každé situace totálně sexy Trevor Wright, který je skonzumovatelný i po nejedné nuzné noci strávené v autě. Aby toho patosu nebylo málo, tak hlavní hrdina má navíc výtvarné nadání (jak citlivé) a je tak oduševněle obětavý, že "pro rodinu" potlačuje i sebe sama (přijetí na VŠ). Nicméně já jsem byl v devatenácti naprosto stejný jako on (kde já bych dneska mohla být, kdybych si tenkrát vzala Pištu Hufnágla), tak tu pětku prostě vysolím. Mimochodem - díky za každý vkusný film o gayích, co maj koule. Super dabing (Jan Maxián). (06.10.2014)