Surfaři

Filmy, jejíž ústřední dvojicí je gay pár, na mně obvykle působí mnohem silněji než heterosexuální páry, které vidíme úplně všude. Je to asi tím, že gay/lesbický pár musí překonávat mnohem více překážek, pokud chtějí být spolu. Jsou to jak bariéry nastavené společností, která je stále silně heteronormativní a na gaye (na lesby méně) se dívá jako na něco nechutného, nepřirozeného, nebo v nejlepším případě jako na něco, co se může dít pouze za zavřenými dveřmi, tak jsou to i vlastní mentální překážky, které vznikly zvnitřněním norem té samé společnosti, která GLBT komunitu stále úplně neakceptuje. Proto mají takoví lidé ze začátku problém se svým vnitřním coming outem, kdy se musejí naučit akceptovat takoví, jací jsou a v dalším kroku se nebát se vyoutovat i před svým okolím. Takový proces může trvat roky a ne vždy se musí podařit, nicméně vyžaduje obrovskou odvahu. Proto jsou tyto příběhy pro mě vždy zajímavější, neboť zachycují lidskou schopnost odolat tlaku společnosti, jít si za tím, co opravdu chci a odhodlání na této cestě za svým osobním štěstí překonat nejrůznější vnitřní i vnější bariéry. Tento snímek je jedním z nich, protože Zach a Shaun jsou přesně takovou dvojicí. (21.09.2013)

Súhlasím s AngelAngie... kamera (najmä na začiatku) nič-moc, okolití herci hrôza, ale tí ústrední sú super... Sestru by som prizabila (heh), na ničom jej nezáležalo, kopala len za seba a za to, čo jej samej vyhovovalo... Zach bol možno trocha príliš "naťuknutý" (alias priblblý) ohľadom vlastného ja, vlastných názorov... Ale celkovo výborný film so super myšlienkou... (01.03.2010)

Trapné. Atraktivni lokace, jen je tam on a on... a na konci je to jak reklama na povoleni adopci deti pro homosexualni pary... to vysoke hodnoceni je vysoce prehnane. Byt tam ona a on, tak je tu tak 50% a polovina lidi by to hodnotila jako odpad, ale asi to zkoukla z mistniho panskeho osazenstva jen ta 4% část... (10.09.2010)

Klasický příběh coming outu, který je výborně natočen, má krásné prostředí slunné Kalifornie, ale... Hlavní hrdina, jehož ztvárnil Trevor Wright mi nebyl vůbec sympatický, spíše mi byl nepříjemný, nejspíš to byl záměr, ale prostě se mi nelíbil. Hezký chlapec je, což o to, ale ten jeho charakter ani za mák. Brad Rowe a jeho Shaun byl povahově už mnohem milejší, připomínal mi Guye Pearce. Ale hlavním neduhem pro mě bylo, že jsem mezi nimi nějak vůbec necítila tu potřebnou chemii, to napětí, celé to bylo takové nijaké, mdlé, nemastné-neslané. Když jejich vztahovou chemii a to jiskření porovnám s jinými páry z různých gay filmů, připadalo mi to jako oheň a voda. Nejsympatičtější mi byl asi malý Cody a zcela to na celé čáře vyhrál Ross Thomas, coby Zachův kámoš Gabe. Líbila se mi scéna s ním a Zachem v kavárně, kde si povídají, i jen z této malé chvíle jsem měla dojem silnějšího náboje, než z většiny scén mezi Zachem a Shaunem. Ale jak vidím z hodnocení, tak většina je poměrně spokojena, takže já jsem asi výjimka:) Těžko to takto hodnotit a *** se mi nechce dávat, jen kvůli nesympatiím, když celkově je film povedený. (05.10.2014)

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)