Čistá srdce

„Kdybych byl v Čistých srdcích, tak bych byl s Lindou. Žádný z nás by pak nebyl ve zlém světě sám.“ Kriss o sobě sám říká, že je kripl. Ze všeho nejvíc mu vyhovuje jeho zavedená, každý den se opakující rutina, přičemž jeho jediný kamarád Will to má stejně. Nemají ambice dostat se pryč z ústavu, poněvadž v němž mají vše, co potřebují, tedy hlavně sebe navzájem, relativní klid a film Čistá srdce. Jenže to se jednoho dne změní…Lze se na Krisse a Willyho zlobit? Soudit je za jejich chování, když to vlastně všechno mysleli dobře? A naopak, dokážete sympatizovat s 2 nevyzpytatelnými „magory“, když si uvědomujete, že mimo prostory ústavu jsou nebezpeční nejen sami sobě ale i okolí? Já Krissovi vlastně docela rozuměl, až mě to překvapilo. Každopádně jsem s napětím sledoval jeho putování, i když člověku bylo vcelku jasné, kam tohle všechno spěje. Nicméně vyčítat závěru naivitu asi dost dobře nedokážu, na to mi bylo Krisse až příliš líto, bez ohledu na to, co všechno udělal. Dávám slušné 4*, mé první filmové setkání s Kainzem dopadlo dobře. (17.04.2022)

Čekal jsem sentimentální drama, dočkal jsem se drsného a autentického příběhu v nejlepší dánské tradici, jemuž se poměrně dobře daří propojovat současnost (snímanou takřka v dogmatickém stylu) s věrnou rekonstrukcí pamětnického filmu (na níž mají stěžejní podíl čeští tvůrci z Barrandova) a dosáhnout tak velmi dobře zvládnuté emocionální tečky, při níž se člověk těžko ubrání dojetí. (08.01.2011)

Tak toto mi nesadlo. Duševne chorý chlapík, ktorý žije len podľa filmu. Ak sa mu niekto nepáči - je naňho napr. nevrlý - vytiahne na neho pištoľ, ktorá je v jeho očiach predmetom dennej potreby, ako napríklad vidlička. A že tých "zlých" ľudí stretne kopu. A keď sa film dostane do situácie, z ktorej sa nedá scenáristicky jednoducho vykorčuľovať, nevadí - dáme tam strih a hlavný hrdina je už niekde inde so zdravou kožou. Alebo bude hlavný hrdina hovoriť plynule anglicky, hoci doteraz vedel len to, ako sa vlastne sám volá. Keď už pozerať film o duševne chorých, tak o takých, čo nechodia ozbrojení a cez ktorých si uvedomíte, aký je svet vlastne krásny. Napríklad http://www.csfd.cz/film/32273-osmy-den-huitieme-jour-le/ (09.01.2009)

Jedna z oblastí, kam se těžko proniká, je mysl psychicky narušeného člověka a v tomhle případě šlo u Krisse o Aspergerův syndrom. Je to hodně zajímavě zpracovaný příběh, kde se prolíná Krissův život s jeho rituálním sledováním filmu pro pamětníky Čistá duše, který ho nakonec ovlivní až k takovému jednání, které vyustí v dramatický závěr. Abych pravdu řekla, měla jsem chvílemi silně ambivalentní pocity, které se střídaly s těmi, kdy mně byl Kriss docela sympatický a přála jsem si, aby všechno mělo trochu jiný průběh. A opět dávám jednu hvězdu dolů za toho psa. Zajímavý komentář : charlosina (30.06.2013)

Skvělý film, jehož název v překladu znamená ČISTÁ SRDCE je názvem imaginárního starého filmu, který náš hlavní hrdina ("momentálně" hodně zaostalý) spolu se svým kamarádem , který je na tom obdobně, sledují prakticky pořád dokola, alespoň vždy, když je někdo nedonutí dělat něco jiného. Nikdy nevidí konec filmu a pouze se domnívají, že ví jak film skončí. Jejich duševní obzor je skutečně hodně omezený a tak většinu mouder i životních zkušeností čerpají z onoho filmu. Utečou z uzavřeného oddělení psychiatrie a vydají se hledat herečku, která je každý den tak okouzlovala. Během své cesty rozřazují okolní lidi na ty dobré a na ty zlé, pár těch, co se jim postaví do cesty, bez zaváhání připraví o život. Fascinující nahlédnutí do duše chorého člověka s minimální inteligencí, kterému ať udělá nevědomě i tu největší špatnost, stejně musíme fandit. (20.09.2008)